Kolberg 06.2 / K0205a

Sbírka písní:
Kolberg 06 Krakowskie 2
  
Seznam písní ve sbírce:
  

Text: 
A miala ja miala oj pana
6 words

Similar songs

Sušil 1183 | S Pánem Bohem kamarádky (100%)
[: S Pánem Bohem, kamarádky, :] už já mosím z tej zahrádky. Z tej zahrádky z rozmarýnu, ja, Bože můj, snad zahynu. Nezahyneš, moja milá, kam ty půjdeš, půjdu aj já. Můj vinečku polajkový, viua sem ťa v širém poli. Viua sem ťa helekaja, včiu ťa skuádám naříkaja. Viua sem ťa z rozmarýnu, včiu ťa skuádám v bílém klínu. Iné panny v šenku skáčú, a já smutná doma puaču. Iným pannám všecko hrajú, a mně smutnej čepec dajú. Je-li tady má mamička, je-li tady má sestřička, je-li tu rodina všecka? Nech mia idú ubrániti, ženy mně chcú vínek vzíti.

Erben 7/019 | Plouli rytíři po brodě (100%)
Plouli rytíři po brodě, připlouli k nové hospodě. „Šenkýřko, hezkou dceru máte! komu ji ke cti dochováte?“ „To není, rytíři, dcera má, jeť to dívecka služebná.“ Poslala Lenorku pro vodu, smýšlela o ni zlou radu. Lenorka pozorná byla, pod okýnkem je slyšela. „Jdi, Lenorko, jdi lůžko stlát, pan rytíř dřímá, půjde spat.“ Lenorka do pokoje vkročí, pan rytíř si ji zaskočí. „Nech ty mne, rytíři, s pokojem, ať odejdu s pánem Bohem! Ač jsem jen dívečka služebná, můj rod se tobě vyrovná.“ „Jak se mi tvůj rod vyrovná, když jsi dívečka služebná?“ „Když jsem já maličká byla, před domem jsem si hrávala. Po zlatém písku jsem běhala, červeným jablíčkem koulela. Jeli jsou tudy cikáni, na vůz pod plachtu mne vzali. Do cizí země zavezli, za míru ovsa prodali.“ „Pověz mi, Lenorko má milá, jaký to dvůr tvůj otec má?“ „Dům je z bílého mramoru, okna z červených kamenů.“ „Oj, ty’s Lenorka, sestra má, sestra má vlastni rozmilá! Sedům let jsem tebe hledal, všecky země jsem prohledal. Lehni si, sestřičko, na lože, já budu chodit po dvoře. A když už bylo na ráno, bylo jest na ni voláno: „Vstávej, Lenoro, nahoru! vem bílý čepec na hlavu.“ „Vstávej, má sestřičko, nahoru! pojeden k bílému dvoru. Panímámo! co mi dáte? mou nevěstu uhlídáte!“ „Ach, což mi po tvé nevěstě, když budu vždycky jí v cestě!“ „Panímámo! co mi dáte? mou sestřičku uhlídáte!“ „Stříbro, zlato bych ti dala, kdybych ji zas uhlídala!“ A když se spolu vítaly, obě radostí plakaly. Nedaleko Kolína stojí hospoda nová, stojí hospoda nová, z kamene vystavená. Jedou tam tři pánové, tři krásni rytířové: „Hej, šenkýřko, toč pivo! skoč, šenkýřko, dej víno!“ Kačenka víno nese, až se ji hlava třese, to od dobrých korálů, od stříbrných tolarů. „Je, šenkýřko, dcera tvá? čili tvoje přátelská?“ „Ani není dcera má, ani žádná přátelská. Od formanů koupená za čtyry mázy vína, za čtyry mázy vína, za jednu otep sena.“ „Co, šenkýřko, co ti dát, bych s ní moh té noci spát?“ „Pět dukátů nebo šest, dost bude za její čest! Jdi, Kačenko, lože stlát, pan rytíř už půjde spat!“ Jak Kačenka pokročí, rytíř za ni poskočí. „Ani se mne netýkej, mou osobo ve cti měj! jsemť já z rodu dobrého, z rodu tobě rovného!“ „Když jsi z rodu dobrého, oznam mi otce svého.“ „Můj otec pán rytířský někde v zemi Uherský.“ 1) „Prosím, dej mi znamení, jaké má on staveni?“ „Stavení je z mramoru, zlaté schody nahoru.“ „Ty‘s, Kačenko! sestra má, sestra moje rozmilá, co dítě ukradená, nyní zas nalezená! Sedům let jsem tě hledal, s koně na koně vsedal, s koně na koně vsedal, tři sta jsem jich potrhal! Pojď, šenkýřko, nahoru, zaplatím ti tvoji mzdu.“ Šla šenkýřka nahoru, rytíř uťal jí hlavu – zaplatil jí její mzdu. 1) V písni slovenské sní místo toto: – som a rodu velkého Dinděš krála mladého; v lužické pak stoji: Čeja da Maruška tola ty sy? „Z cuseje zemje Kajnfaljerec džóvka.“

Erben 3/144 | Ach můj vínku zelený (100%)
Ach můj vínku zelený, už té s hlavy skládám! tobě, můj nejmilejši! jej teď odevzdávám: abysi jej choval, vždycky mě miloval, stále až do mé smrti v té lásce setrval. Ej, již se s vámi žehnám, družičky mé milé! s vám všem vale dávám – smutno této chvíle: změnily se časy, zavily se vlasy, laskavě vám děkuji za tu službu vaši! Už kamarádky jiny do počtu mě vzaly, už mně čepeček bílý na hlavičku daly: s nimi nosím býti a vás opustili: pán Bůh račiž je za to všecky odměniti!

Sušil 0510 | Ej pravim synku pravim tobě (100%)
Ej, pravim, synku, pravim tobě, esli ci je zle, naprav sobě. Ja sem sobě uminila, aby sem cě opuścila. Milovalach cě z upřimnosci, podezřelach cě v něpravosci; pomni, synku, pomni na to, že cě Pan Bůh stresce za to. Smutny budzěš, plakać budzěš, dy mne s inšim vidzěć budzěš, jak se budzěm namluvaci a z tebe se vysmivaci. A jak ja půjdu do kostela, přes tve srdečko půjdzě střela, půjdzě střela, litovani pro falešne milovani. A jak ja budu u oltaře, tam nam pan farař ruce svaže; svaže nam jich z puhej lasky, rozvaže nas Bůh něbesky. A jak půjdu od oltaře, svić ty, měsičku, jasna zaře, jasna zaře i slunečko, pocěš, Bože, me srdečko.

Bartoš 1901 / 0071 | Vím já zámek za Moravú (100%)
[: Vím já zámek za Moravú:] v tom zámku je sedům pánů. [: Sedum pánů, sedům bratrů,:] měľi oni jednu sestru. [: A daľi ju za Janíčka, :] za Janíčka, za zbojníčka. [: Janíček je čirý zbojník, :] ví on v horách každý chodník. [: Každý chodník, každú cestu,:] kerá ke kerému městu. [: V noci vyšéł, v noci přišéł,:] nikdá doma nepoľežéł. [: Donéséł si šátek bíłý,:] šecek, krvú zabarvený. [: Kázáł í ho mýdłem prati,:] nedáł í ho rozvíňati. [: Mydłem prala, rozvinúła,:] bíłú ruku vyvinúła. [: Počkaj, mužu, povím na ťa;:] to je ruka mého bratra. [: Mého bratra najmłačího,:] z druhých sedmi najľepšího. [: Kateřinko, ženo moja,:] pro Boha, neprozraďuj ňa! [: Ach, co bych za žena była,:] dybych muža prozradiła! [: Aj, co bych za sestra była,:] dybych bratra zatajila! [: Kateřinka nemeškała,:] rychtárovi vědět data. [: Suďte, páni, podľe práva,:] mám já muža, aľe vraha. [: On ně bratra uvrahováł,:] mně by smutnéj tak uděłáł. [: Běž, Kačenko, běž ty domu,:] zabav ho doma hodinu. [: Kateřinka nemeškała,:] hněď ona domu běžala. [: Snídaníčko mu chystala,:] ľeda ho doma zdržała. [:Ja, Janíčku, drábi idú,:] koho nám tu vázat budú ? [: Kateřinko, ženo moja :] ne tak's ty ně sľubovała! [: Hněď ho vzaľi a zvázaľi,:] a na vůz ho połožiľi. [: Poď, Kačenko, ke mně k vozu,:] nech sa rozłučíme społu. [: Běž, Janíčku, svojú cestú,:] ja ostaném dobrú sestrú. [: Běž, Janičku, mezi vrahů,:] já ostáném mładú vdovú.

Bartoš 1901 / 0073 | Hrajte že mi hrajte (100%)
[: Hrajte že mi, hrajte, od konca do konca, :] a ty naša šenkérenko, poď s nama do tanca. [: Šenkérenko tłustá, tancuj s námi zhusta, :] bude tvoja komůrenka aj sýpečka pustá. [: Jura je na hůri, Jano je v komori :] a ty miľá šenkérenko, tancuj si po vůli. [: A ty svátý Fróľo, co sa teba týče ; :] zadžgaj *) že si věchťom ďúru, nech sa ti nesvíče.**) [: Ešče sú hen syry dva lebo aj štyry :] suknička je na klímenže ***) aj ta naša běndže. †) [: O pane hejtmane, kadže pojacháme? :] Už je všecko spakované za ráz pojacháme. [: Nechoďte horami, choďte ľipinami :] by hejtmanščí nepátraľi kadže sme jachaľi. [: Nejeďte horami, ľež jeďte dolami, :] a já sednem na łysého, pojedem za vámi. [: Šenkérenka známá, tancovala ráda ;:] už je její komůrenka aj sýpečka prázdná. [: Muzika dohráła, šenkérka zvołała ::] bodaj by vás čérti vzaľi že sem tancovala.

Bartoš 1901 / 0077a | Verbuje sa Janko v Prešpurku na (100%)
Verbuje sa Janko v Prešpurku na pľaci ked boł pekný, švarný, załi ho vojáci. Neverbuvał som sa, na siłu ma zaľi, ej šetku košeľenku na mne roztrhaľi. Jodpište, jodkažte téj jeho materi, ej že je jéj synáček pekne obľečený. Nenechał si Janko za sebú płakaci, ej přišeł on sa pozret na svú myłú maci. Z Novomestské brány dývajú sa pány, ej čo robý šohajko pod šibenyčkámy. Čo by robył vysí, nebožiatko mosí, ej zmokła mu košełka od studenéj rosy. Neboło od rosy, any od deščíčka ej přišła ho nariékat tá jeho dzieučička. A tá jeho myłá nyšt na to nedbała, ej na jeho postéľce tri dny omdľiévała.

Bartoš 1901 / 0077b | Verbuje sa Janko v Prešpurku na (100%)
Verbuje sa Janko v Prešpurku na pľaci ej ked boł pekný švarný, załi ho vojáci. Neverbuvał som sa, na siłu ma zaľi, ej šetku košeľenku na mne roztrhaľi. Jodpište, jodkažte téj jeho materi, ej že je jéj synáček pekne obľečený. Nenechał si Janko za sebú płakaci, ej přišeł on sa pozret na svú myłú maci. Z Novomestské brány dývajú sa pány, ej čo robý šohajko pod šibenyčkámy. Čo by robył vysí, nebožiatko mosí, ej zmokła mu košełka od studenéj rosy. Neboło od rosy, any od deščíčka ej přišła ho nariékat tá jeho dzieučička. A tá jeho myłá nyšt na to nedbała, ej na jeho postéľce tri dny omdľiévała.

Bartoš 1901 / 0370 | O včerajky byl ten sváteční den (100%)
O včerajky byl ten sváteční den čemu jsi nepřišel čemus, Janíčku, čemus nepřišel a mně nepotěšil, já ubohá zarmůcená jsem. Aj, včera nedělá była A já sem doma nebyła, była tam mša svatá za švarné děvčata. A já sem na ní nebyla. Včéra byl zasvěcený deň kde sa ně, můj miłý poděł? Voził sem kamení na pánské stavení. Oj, na té Hodonský mlýn.

Erben 7/024 | Vím já jeden pivovárek (100%)
Vím já jeden pivovárek, vaříval tam Váša sládek. Dobré pivo vařívával, hezké holky milovával. Dorna byla nejhezčejší, všem mládencům nejmilejší. Věnce vila, nedovila, než dovila, syna měla. „Vášo sládku! co mám dělat? mám-li tomu smrt udělat?“ „Dělej, Dorno, jak rozumíš, jenom ať se neprozradíš!“ Vzala hedbávnou tkaničku,1) podvázala mu hlavičku. Pod jabloň jej zakopala, ručička mu vykoukala. Panské děvče ji vidělo, šlo nahoru, povědělo: „Panímámo! zlá novina: Dorna uškrtila syna. Vzala hedbávnou tkaničku, podvázala mu hlavičku. Do zahrádky zakopala, suchým listím přisypala!“ „Jdi, mé dítě, jdi mi dolů, ať jde Dorna hned nahoru! Vítám té, má služebnice, svého syna vražednice!“ „A já žádná vražednice, pánova jsem služebnice!“ „Jdi, mé dítě, pro faráře, který pannám ruce váže, a jich více nerozváže. Jdi, mé dítě, pro purkmistra, který vozí panny z města!“ Už Dorničku, už ji vezou, radní páni za ní jedou. Když přijeli k šibenici, dal se s Dornou kat do řeči: „Chceš, Dorničko, chceš má býti? chci si tebe vykoupiti: Žejdlík dukátů za tě dám, druhý k tomu ještě přidám!“ „Když jsem nebyla sládkovou, nechci také být katovou! 2) Dělej, kate, co máš dělat, nedej mi tu dlouho čekat. Já jsem tu smrt zasloužila, tři syny jsem uškrtila: Ten jeden byl s panem králem, ten druhý byl s radním pánem, ten třetí byl s Vášou sládkem.“ Kat se točí na botičce, 3) už hlavička na trávníce. Lámejte chvojku zelenou, přikrejte tu krev červenou, Aby vrány nekvákály, a mládenci neplakali. Jedna vrána zakvákala, sto mládenců rozplakala. 1) Dorna dolů hned běžela, zlatou šňůru z truhly vzala. Syna svého uškrtila, do zahrádky zakopala. 2) S místem k tomuto podobným potkáváme se v jednom variantu písně polské: Matka vražednice (K. W. Wójcicki Tom. I. str. 92), jenž takto zní: „Oj, chceszžc ty, burmistrzówno, moja byé? móglbym ja cię od téj męki wyzwolié.“ Oj! nie byla moja matka pánowa, i ja též nie mysle byé katowa: Ano i z jedné písně slovenské: Vmoriteljka (St. Vraz. razd. I. str. 136) táž myšlénka zaznívá: „Orša, řeš ti moja biti, ali češ glavó zgibiti? „Jaz čem raj glavó zgibiti, kak pa tvoja biti.“ 3) Tu kat celý rozzlobený stal ji hlavu bez prodlení. Sekejte trávu zelenou, přikrejte tu krev červenou atd.

Bartoš 1901 / 0392 | Dyž sem já byl na půł (100%)
Dyž sem já byl na půł míľe miłá na mňa vołała: Pocem*) šohaj, duša moja, přenocuj tu do rána. A já sem jí tak povídał, že su tu aj s koníčkem, ona sobě utírała, sivé očka ručníčkem. Můj koníček, pěkný vraný, na něm pěkná čabraka, s Pánem Bohem ostávajte, vy Vrbecké děvčata.

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Každých 10 opravených textů (méně než hodina práce) prodlouží Váš plný přístup do databáze o jeden měsíc.

V případě zájmu o spolupráci napište prosím správci databáze Janu Koláčkovi skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!