Smutný 01/058 | Ej pod močiarom nad močiarom ej

  
Seznam písní ve sbírce:
  
Označení místa : 
Text: 
Ej pod močiarom nad močiarom, ej spalo dievča se šuhajom
10 words

Similar songs

Smutný 01/058 | Ej pod močiarom nad močiarom ej (100%)
Ej pod močiarom nad močiarom, ej spalo dievča se šuhajom

Sušil 0397 | Z jednej strany za Dunajom (49%)
[: Z jednej strany za Dunajom :] [: vadil sa žid se šuhajom. :] Jakú oni zvádu mali? Obá k jednej chodívali. Ty máš šátek, já mám druhý, pustíme jich po Dunaji. Kerý šátek tužej pojdze, ten si švárné dzjevča najdze. Židuov šátek tužej išel, ten si švárné dzjevča našel.

Smutný 02/042 | Pod močiarom na močiarom (49%)
Pod močiarom na močiarom

Sušil 0391 | Vyletěltě sokol na oblaky (2%)
Vyletěltě sokol na oblaky, vynášel se nade všecky vtáky, aj, nade všecko stvoření. Sedl sobě na štymberské veži, protíral si svoje zlaté péří, ach, svoje zlaté péřičko. 1) Střelil po něm štymberský král prudce, poranil mu jeho věrné srdce, aj, jeho zlaté srdéčko. A přiletěl k milé pod okýnko a zavolal: Pod, otevř, milenko, ach, spíš-li lebo mě slyšíš? A já nespím, já tě dobře slyším, ale já sem žádného nepustím, jenom vtáčka sokolíčka. 2) A tak se s ním dlóho domlóvala, až ho potom po hlasu poznala, poznala a zaplakala. Vítej, vítej z daleké krajiny, povidej mně zlé, dobré noviny, jak se ti ve světě vedlo? Zle se vedlo, má milá děvečko, zraněné je to moje srdečko, ach, zraněné je na stokrát. Kdyby byla v tém moc Boží daná, hojila bych tvé srdečko sama, ach, od večera do rána. Dej, má milá, kopat hrobek nový, do něho dej mé srdce raněné, nechať si v něm odpočine. 3) Od večera do rána hojila, ráno si ho pěkně nastrojila, večer k hrobu sprovodila. 4) Lež tu s Bohem, můj milý synečku, lež tu s Bohem, sivý holubečku, lež tady s Pánem Bohem! Zvoňte zvony na všecky tři strany, umřelo mně moje potěšení, jakého ve světě néní.

Bartoš 1901 / 0119c | Zatočil se sokol nad oblaky (1%)
Zatočil se sokol nad oblaky, zatočil se nade všecky ptáky, aj, nade všecko stvoření. Ej, přiletěl k miléj pod okénko, a zaťukal: Spíš-li má Nanynko, aj spíš-li nebo neslyšíš ? A já nespím, já tě dobře slyším, ale že ti otevříti nesmím. Já nemám milého doma. Jak oni se spolem domlúvali, tak oni se po řeči poznali, ej, poznali, zaplakali. Vítej, milej, z dalekéj krajiny, a povídej mně dobré noviny, jak se ti ve světě vedlo. Aj, dobře, dobře má galanečko, ale že mám zraněné srdečko, aj, zraněné, porúbané. Běž, má milá, do téj apatyky, aj, nakup tam všelijaké léky, aj, všelijaké koření. Co je po tých všelijakých lékách, dyž mně umřeš na mých milých rukách, aj, na mých milých ručenkách. Běž, má milá, k ternu zvonařovi, ať zazvóní na všecky tři zvony, aj, na všecky tři zvonečky. Běž, má milá, k temu hrobařovi, ať vykope pěkné, nové hroby, aj, pěkné nové hrobečky. Běž, má milá, rychle ke knězovi, ať pochová mé tělíčko mladý, aj, mé tělíčko, mé mladý.

Erben 2/403 | Sil jsem proso na souvrati (1%)
Sil jsem proso na souvrati, nebudu ho žíti; miloval jsem jedno děvče, nebudu ho míti. Sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nechal jsem: vzít si s nechutí, trápit se s ní do smrti! Sil jsem proso na souyrali, nebudu ho žiti: děvče krásné miloval jsem, nebudu ho míti. Síti, nežiti, milovati, nevzíti! sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nevzal jsem. Tam nad mlejnem, pod jesenem, na vysoké stráni, slíbila mi má panenka věčné milování; věnec uvitý, prsten pěkně vyrytý od ní dostal jsem, přece děvče nevzal jsem. Ústům, jako z máku kvítí, bubínky jsem dával; v týlku jako labuť bílém s vétříčkem jsem hrával. Láskou plesal jsem, kudy šel jsem, vzdychal jsem; v noci nespal jsem, přece děvče nevzal jsem. Ráno, dřív než zvoník cinkal časně na klekání, šel jsem, abych ptačí slyšel ranní radování; šel jsem za lesem, ale, ach! co spatřil jsem, nad tím ztrnul jsem, více děvče nechtěl jsem. V roklince, tam v střemchách hustých děvče s jiným stálo; on ji líbal, tlačil, vinul, děvče se jen smálo! Já pak zvolal jsem: darmo v noci nespal jsem! sil jsem, nežal jsem, miloval jsem, nevzal jsem!

Sušil 0392 | Vyletěl tě sokol hore pod oblaky (1%)
Vyletěl tě sokol hore pod oblaky a měl un peřičko nade všecky ptaky, nad všecky zvěřinečky. A letěl un, letěl po tem Rybim zhůru, a spustil se po dřevě javoru, po stromečku zelenem. A letěl un, letěl, vesele zazpival: Spiš-li, mila, spiš-li čili čuješ, čili koho nocuješ? A něspim ja, něspim, a ja dobře čuju, ja žádneho tudy něnocuju, ani tebe něbudu. A tak mila s milym spolu rozmluvala, ež ona ho po řeči poznala, pěkně ho přivitala. A vitaj, můj mily, z dalekej krajiny, povidaj mi nějake noviny, jak se ti v světě vedlo? A vedlo je, vedlo, ma mila děvečko, zraněne je me srdečko všecko, to pro tebe, děvečko.

Bartoš 1901 / 0119b | Vyľetěł vták hore nad obłaky (1%)
Vyľetěł vták hore nad obłaky, měł on pérí nade všecky vtáky, a nade všecko stvorení. Doľetěł on k miłéj pod okénko: Otevri ně mé drahé srdenko! Spíš-ľi a ľebo ňa čuješ? Čujem, čujem, ani ešče nespím, aľe já ti otevríti nesmím, já nemám miłého doma. Tak sa oni społu zhováraľi, až ho ona po řeči poznała, poznała, aj zapłakała. Vitaj, miłý, z daľekéj krajiny, povídaj ně, jaké víš noviny? Jak sa ti ve světě védło? Zľe aj dobré, má miłá gaľánko, je raněné mé smutné srdenko, raněné aj dorúbané. Odkažte tam panu farárovi, nech odkáže také hrobarovi, nech ukope hrobek nový. Na tom hrobě takové znamení, že tam ľeží šohaj dorúbaný, dorúbaný, dosekaný.

Erben 5/299 | Těžko mě matička (1%)
Těžko mě matička vychovala, z ručky na ručku mě překládala. Ještě mě v kolíbce kolíbali, už jsou mi o vojně povídali. Ještě jsem nevyrost, mám bejt voják: když už mě svázali, co je dělat? Svázali, svázali. provazami, abych já nechodil za pannami. A já se rozvážu, pojdu přece, neb jest má panenka švarný děvče. Má zlatá panenka v komůrce spí, ach, kýž je mi možná promluvit s ní! Já půjdu, zaklepám na okýnko: Vstaň, pojď mně otevřít, má hubinko! Otevři, otevři, dokud čekám, dokud bílej kabát ještě nemám. „Což bych já ti ráda otevřela, kdyby mne hlavička nebolela.“ Jistě tě nebolí, jak se děláš, ale že v svém srdci jiného máš! Háječky se pěkně zelenají, jinší mou panenku namlouvají. Když ji namlouvají, ať ji mají: jen ať ji přede mnou nelíbají. Kdyby ji přede mnou objímali, těžké by mně srdce udělali. Zatoč se, slunéčko, nad ty lesy: už mě má panenka nic netěší. Ač mě těšívala, víc nebude: bude mě těšívat někde jinde!

Bartoš 1901 / 0060 | Nad Liéskovým na trávnýčku (1%)
Nad Prešpurkem čierné pole, hojahoj! nad Prešpurkem čierné pole čo tam vydzíš, šetko tvoje, Bože môj! Vydzel on tam šibenyčky, hoja hoj! vidzel on tam šibenyčky, na nych zlaté retázečky, Bože môj! Už ty zvony dozvónyly, hoja hoj! už ty zvony dozvónyly, už Janoška dohónyli, Bože môj! Čos urobyl, Janko, zlého, hoja hoj! čos urobyl, Janko, zlého že ta vedú svázaného, Bože môj! Zastrelil som holubyčku, hoja hoj, zastrelil som holubyčku, sedávala v okyénečku, Bože môj. Ona dycky hrkútala, hoja hoj, ona dycky hrkútala, mne smutnému spát nedala, Bože môj. Nebola to holubyčka, hoja hoj, nebola to holubyčka, lež to bola frajerečka, Bože môj.

Bartoš 1901 / 0059 | Nad Prešpurkem čierné pole hojahoj! (1%)
Nad Liéskovým na trávnýčku, stavajú tam šibenyčku, hojaja hojaja hoja hoja hojaja. Pre koho to šibenyčka, pre švárného šohajíčka. Ked ho ony vešat budú, šetci pány plakat budu. Šetci pány aj rodzina, aj tá jeho prémilená.

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Každých 10 opravených textů (méně než hodina práce) prodlouží Váš plný přístup do databáze o jeden měsíc.

V případě zájmu o spolupráci napište prosím správci databáze Janu Koláčkovi skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!