Smutný 32/024c | V pondělí pálená piijem

4 words

Smutný 32/024c | V pondělí pálená piijem (100%)
V pondělí pálená piijem

Bartoš 1901 / 1056 | Dobre boło v Uhorskéj krajině (93%)
Dobre boło v Uhorskéj krajině, ked Stefan kráľ pobývał v Budýne. A ked Stefan kráľ vyšeł z Budýna, zapłakała Uhorská krajina. Ej, kebys Ty Stefan kráľ stał hore, vydeł bys Ty ty úrady nové. Fyškálou máš vác jako býrešou dze boł magnáš, tam máš arendašou. Z jich paľácou aj paľadýn — hradu, robý židé pre krmu stodołu. A ked seľľák skoro ráno stává, židovy sa jako Bohu kłáná. By mu zverił pôł ľitra »páľenku«, a žid hľadzí na jeho haľienku. Jak žid vydzí, že je ešče dobrá, tak mu zverí pôł ľitra páľená.

Smutný 22/025 | V pondělí na Jarmark pujdem hoja (4%)
V pondělí na Jarmark, pujdem hoja sa, hoj

Sušil 1971 | A dyž prišlo pondělí (4%)
A dyž prišlo pondělí, nadíla se kúdelí. Kúdeličko, kúdel, enom postoj u dver! Kúdeličko, kúdelí, enom postoj u dveří. A dyž přišlo v úterý, postavila u dverí. Kudeličko atd. A dyž přišlo ve středu, běžala na besedu. A dyž přišlo ve štvrtek, měla velký zármutek. A dyž přišlo na pátek, pravila, že má svátek. A dyž přišlo v sobotu, měla inú robotu. A dyž byla neděla, do tanečka běžela. Kudeličko, kúdel, kdo ťa bude přásti, já půjdem do tanečka, budem tylem třásti.

Bartoš 1901 / 1262 | Ptal se jedné panne chlapec (4%)
Ptal se jedné panne chlapec, jestli homí chleba napect. Trnčí trňavá růže voňavá, chleba napect. V pondělí se móko vzala, a v hótery zadělala. Trnčí .... V hótery jé zadělala, a ve středo vemísila. Trnčí .... Ve středo jé vemísila a ve čtvrtek veválela. Trnčí .... A ve čtvrtek veválela a v pátek pec vetopila. Trnčí .... A v pátek pec vetopila a v soboto jé vsadila. Trnčí .... A v soboto je vsadila, v nedělo jé vedělala. Trnčí .... Na to její milé přišel, sama mu jé krájet dala. Trnčí .... Vona mu jé krájet dala sama se jé pochválela. Trnčí .... To byl chleba pochválené z vobóch kůrek vodpadené. Trnčí .... V prostředko bel jako mydlo, kulaté jak motovidlo. Trnčí ....

Bartoš 1901 / 1072 | Ach sisí sisíčko (4%)
Ach sisí, sisíčko, bolí mně vočičko; šak se ti zhojí ješče v pondělí.

Bartoš 1901 / 1043 | Co ti sedláci vystát musejí (4%)
Co ti sedláci vystát musejí, že panské drva dělat musejí, rubají, sekají a ukládají. Když se v pondělí začne robota, tu sedlák neví, kdy je sobota, každý den, přes týden, trvá ta psota. Příjde neděle, burmistr křičí: hej, sedláče! plať kontrbucí! pošlu ti vojáka exekucí. Sedlák se krčí, hlava ho bolí, v kapci se macá, krejcara není, uprodá kus lúky, zas sena není. Selka naříká, ach, Bože milý! za časy nastaly, za časy nyní co to nastaly za časy nyní. Jaké jsem měla, pěkné rubáče, už jsem jich dala na pomývače, už nemám jiného, jen samé švance.

Bartoš 1901 / 0856 | Dyž mně było osumdesát osum ľet (4%)
Dyž mně było osumdesát osum ľet, začala mně má hłavěnka šedivěť, hłavěnka od starosti, a brada od šeľmovství, tenkráť było posľední naší radostí. A už sem já ty střevíčky zedrała, co sem od svého miłého dostała, a to było v ponděľí, po provodní neděľi, tenkráť było posľední naše łúčení.

Sušil 2338 | Ej měla máti měla dceru (4%)
Ej, měla máti, měla dceru, ej, pěkným jménem Kateřinu. A tak si s ňú hore vedla, žádnému jí dat nechcela. Jak v nedělu ráno stala, na ulici umetala. Shodil jí Bůh cedulenku, zlatem psanú literenku. Že má v pondělí umříti, s tým světem sa rozlúčiti. Jak v pondělí ráno stala, s pléjači sa ubírala. Poďme, pletci, plet do pola, a já půjdu také s vama. Jak poledne docházelo, na slunečko pohledala. Běžte, pletci, poobědvat, a já půjdu dom umírat. Jak ke dveřám dochádzala, na mamičku zavolala. Má mamičko, otvírajte, šaty k svadbě vykládajte! Kordulenku damaškovú, co mám k svadbě přichystanú. Tu fěrtušku, tu s pantlama, co sem si ju šila sama. Ty rukávce, ty kmentové, co mám ke svadbě hotové. Ten damašek, ten zelený, co mám tepruv k svadbě nový. Ty čižmičky, ty telací, co sem jich měla dycky v tanci. Tu truhličku s modrú barvú, budú plakat chlapci za mnú. Tu truhličku, tu s pokrovem, budú plakat nad mým hrobem. Ej, s Bohem, s Bohem, má mamičko, s Bohem, s Bohem, má sestřičko! S Bohem, s Bohem, můj tatíčku, s Bohem, s Bohem, můj bratříčku, s Bohem, s Bohem, šohajíčku. S Bohem, s Bohem ostávajte a za mňa sa modlívajte. Ke krchovu docházela, na černú zem pohlédala. Ty černá zem neoraná, sedem roků nekopaná. Budeš zajtra překopaná a já v tobě pochovaná.

Sušil 2003 | Pytal sa svej milej chlapec (4%)
[: Pytal sa svej milej chlapec, :] [: umí-i juž chleba napéct. :] Šla v nedělu, múku brala, v pondělí ju osívala, a v úterý kvas dělala, ve středu ho zaměšala. Ve štvrtek ho poválala a v pátek ho posázala. V sobotu jí z peci vyšel, na to ščestí milý přišel. Jaký sa ti chléb podařil? Já bych si ho rád ukrójil. Vysoký je jako tanýř1) a lehúčky jako kameň. Ze střídečky voda tekla, za kůrečkú myš utekla.

Sušil 1908 | V nedělu sa napit v pondělí (4%)
V nedělu sa napit, v pondělí popravit, v úterý tancovat, ve středu zaplatit. Ve štvrtek sa vyspat, v pátek sa prochodit, v sobotu sa pýtat, co budeme robit.