Bartoš 1901 / 0066 | Poďme chłapci poďme zbíjat

Sbírka písní:
Bartoš 1901
  
Seznam písní ve sbírce:
  

{8'D 8'E 8'xF 8'G } / {8'A 0'A }0-0'B 4''C / 0'A 0'B 4- / {8'D 8'E 8'xF 8'G } / {8'A 6'B 0'A }0-0''D 4''C / 0'A 0'B 4- / 4''E {8''E 8''D } / {8''C 8'B 8'A 8'G } / {8'A 8'B }4''C / 0'B 0''D {8'xF 8'G } / {8'A 8'B }4''C / 0'B 0''D 4'xF / 2'G /
Song group title: 
V. Zbojstvo
Označení místa : 
Reference: 
Bart. II. 288, Sp. 64.
Text: 
Poďme, chłapci, poďme zbíjat, ked nemáme za čo píjat, ej, už sa nám začíná [: bučina rozvíňat.:] Obúvajte, chłapci, krpce, kerý máte směłé srčc; ej, a já ho jeden mám, [: na zboj sa pobírám.:] Karabina, dvě pistoľe, s Bohem buďte, děti moje; ej, ženička, božkaj ňa, [: na jaseň čekaj ňa.:] Ked prídeme na poľanu, staneme si zrovna na ňu, ej, zvrtneme vałašky, [: každý svoju stranu.:] Ked židáčka postretneme, peníze mu sebereme; ej, co nám to prospěje, : ked ich propíjeme.:] Ked prídeme do sałaša, kerá ľepší ovca, naša, ej, hasa, chłapci, hasa, [: najíme sa masa.:]
93 words

Similar songs

Bartoš 1901 / 0066 | Poďme chłapci poďme zbíjat (100%)
Poďme, chłapci, poďme zbíjat, ked nemáme za čo píjat, ej, už sa nám začíná [: bučina rozvíňat.:] Obúvajte, chłapci, krpce, kerý máte směłé srčc; ej, a já ho jeden mám, [: na zboj sa pobírám.:] Karabina, dvě pistoľe, s Bohem buďte, děti moje; ej, ženička, božkaj ňa, [: na jaseň čekaj ňa.:] Ked prídeme na poľanu, staneme si zrovna na ňu, ej, zvrtneme vałašky, [: každý svoju stranu.:] Ked židáčka postretneme, peníze mu sebereme; ej, co nám to prospěje, : ked ich propíjeme.:] Ked prídeme do sałaša, kerá ľepší ovca, naša, ej, hasa, chłapci, hasa, [: najíme sa masa.:]

Smutný 42/031 | Jaseň sa už blíží pomalučky (17%)
Jaseň sa už blíží, pomalučky

Smutný 23/038 | Ked vyjdem na Polanu zajdem si (17%)
Ked vyjdem na Polanu, zajdem si (zl.)

Erben 4/036 | Mívali jsme kabáty (17%)
Mívali jsme kabáty, čert je vzal! až halenu propijeme, půjdem dál,

Sušil 0052 | Na nedělu raničko (13%)
[: Na nedělu raničko :] [: vychodilo slunečko. :] Na tú horu vysokú, na tú lúku širokú. Na ty lúce nic není, edem kostel kamenný. V tom kostele zvonili, by se ludé schodili. Šla matička s cerami, dvě byly pod věncami. A tá třetí nebyla, z krchova se vrátila. Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla, tři pérenka uvila! Jedno pérko dovíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhé pérko dovíjá, kněz hostiu pozdvíhá. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Pomož Pán Bůh, děvečko, komu viješ pérečko? Daj to Pán Bůh, mládenec, není péro, lež věnec. Dyby přišel mládenec, dala bych mu ten věnec. Dyby přišla osoba, dala bych já jí oba. Daj, děvečko, daj věnec, šak jsu hodný mládenec. Daj, děvečko, daj oba, šak jsu hodná osoba. Daj, děvečko, všecky tři, šak jsem herský jako ty. A já vínka nesmím dat, mohla by mně máti lát.1) Matky se ty nic nebůj, víneček mi přece daruj. Stup, děvečko, na kamen a z kameňa na střemeň. Ze střemeňa na koňa, pojedeme do rája. Tam’s jak živa nebyla, ani tvoja rodina. Vzal Kačenku na rohy a letěl s ňú přes hory. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli. Po trní a po boří, po ďábelském šáchoří.2) Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku. Zdvihni, milá, kazajku, ať se netkneš turánku. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno. Otevřte, tovaryši, vezu tělo i duši. Chystejte nám stolicu, dajte vína sklenicu, ať se panna napije a s nami tu spočine. Jedni s koňa snímali, druzí vínko chystali.8) Sedni, Kačo, na stolek, vypij vínka s pohárek. Co’s tělo co’s dělalo, že’s do pekla muselo? A to tělo hřešilo, věnečky ve mšu vilo. Ponejprv se napila, hned jí krása změnila, po druhé se napila, modrý plamen pustila. Po třetí se napila, plamenem se chytila.4) Vystavte mě za dveře, nech mě větr prověje. Dy ses chtěla provějat, měla’s na mšu chodívat.5) Proč, zvony, nezvoníte, a snad o mně nevíte? Zvony začaly zvonit: Nechtěla’s na mšu chodit. Dyby’s byla chodila, tož’s v pekle byt neměla. Dajte ju tam na lože, kde jsú břitvy a nože. A jeli tu formani, velmi biči praskali. O, formani, formani, esli ste vy z mej strany z Holomúca, z Opavy? Řekněte tam matce mé, dcerušky má ešče dvě, by je lepši trestala, než mě hřišnú chovala, do peklach se dostala. Do pekla horúcího, Nevyjdu nikdá z něho.6)

Sušil 0053 | Na mšu svatú zvonijú (12%)
[:Na mšu svatú zvonijú, :] [: panenky se strojijú. :] Všecky idú pod věnci a za nimi mládenci. Jenom jedna nebyla, pro věnec se vrátila.1) Do zahrady vkročila, tři růžečky utrhla. Tři růžečky utrhla, tři věnečky uvila. První vínek zavíjá, kněz mšu svatú začíná. Druhý vínek zavíjá, kněz svůj kalich pozvíhá. Třetí vínek zavíjá, kněz mšu svatú zavírá. Do kostela běžela, mšu svatú omeškala. Potkal tě ju jeden pán, a to byl ten ďábel sám.2) Kam, děvečko, kam ideš, do kostela nepřindeš. Du, pane, do kostela. — Mšu svatú sem zmeškala? Mšu svatú si zmeškala, kázání neslyšela. Skoč, děvečko, na kamen a z kamena na třemen. A z třemena na můj kůň, pojedeme na hrad můj. Pojedeme do pola, kde’s jak živa nebyla. Ke kostelom přijeli, zdaleka vyhýbali. K šibenicám přijeli, zdaleka se klaňali. Co to, pane, děláte, kostelom vyhýbáte? Kostelom vyhýbáte, šibenicám se klaňáte? To jsú naše kostely, by ste hřišní věděli. A kdy k peklu přijeli, na dveře udeřili. Otevřte, tovaryši, vezem vám tělo i duši. Postavte jí stolicu, dejte jí vína sklenicu. Ponýprv se napila, modrý plamen pustila. Po druhé se napila, červený plamen pustila. Po třetí se napila, bílý plamýnek pustila. Otevřte okynečko, ať si ochladím srdýčko. »Kdy si chtěla chladiti, měla’s dobře činiti.« Kdo je tady z Moravy, od mamulky z tej strany? Zkažte tam mé mateři, ať mě nečeká k večeři. Ani zítra k obědu, že už já věc nedondu. Ješče jednu dceru má, ať jí vůle nedává, jako mně ju dávala; kam sem se smutná dostala! Proč, zvony, nezvoníte, snad už o mně nevíte? Jak ti máme zvoniti? Nechtěla’s nás slyšeti. Kohúti nezpíváte, snad už o mně nedbáte? Jak ti máme zpívati? Nechtěla’s nám sypati.

Bartoš 1901 / 0051 | V Uherskéj krajině (12%)
U Tvrdonic na kopečku, zabiľi Juru Pivničku. Počkaj, Rajko, počkaj zrádný, ty si mojéj krvi žádný. Ja sem stříľáł, tys prodáváł, všecky’s viny na mňa skľádáł.

Bartoš 1901 / 0051 | V Uherskéj krajině (11%)
V Uherskéj krajině býł jeden bohatý, hodiľi ho do Dunaja pro štyry dukáty. Dunaj ho nepřijáł, na vrch ho vyhodíł: přišéł k němu Haša šífař, do šífa ho vložíł. Přišla k němu mati: Vitaj, synu zlatý! Že sme tvoje drahé rúcho omrznuté našľi.

Bartók III 1472 | Ej bučina zelená Janko peknú ženu (11%)
Ej, bučina zelená, Janko peknú ženu má

Smutný 39/013 | Zelená sa bučina zpevom hučí dolina (11%)
Zelená sa bučina, zpevom hučí dolina

Sušil 0189 | Bude vojna bude (5%)
Bude vojna, bude, kdo pak na ňu půjde? Která má milého, sobě upřímného, tá naříkat bude. Já bych taky jela, dybych koňa měla, koníčka vraného, pěkně sedlaného, sedla bych na něho. Co bys tam, má milá, co bys tam dělala? »U Dunaje stála, košulenky prala, to bych tam dělala.« 1) Kde bys je, má milá, kde bys je máchala? U Dunaje kameň, stála bych já na něm, tam bych je máchala. Kde bys je, má milá, kde bys je sušila? Na zelených lókách, na hedbávných šňůrkách, tam bych je sušila. 2) Kde bys je, má milá, kde bys je válela? V císarské komoře, só tam vále dvoje, tam bych je válela. 3) Vrať se, milá, domů, já tam sám pojedu, až mine sedum let, potom si tě vezmu. 4) Počkám já sedum let, šak nepomine svět, milé z vojny přijde a on si mě vezme, bude-li Pán Bůh chtět. Sedum let dochází, můj milé nejede. Ach, Bože, rozbože, kdy pak mně přijede! 5) Sedum let už došlo, milého neslyším, ach, Bože, rozbože, ach, já se oběsím. Já se neoběsím, radši se utopím, svoje mladé tělo po Dunaji pustím. K Dunaji běžela, Dunaje se ptala: Jsi-li tak hluboká, jak su já vysoká, bych do tě skočila? Rodičové milí, já se s vama lóčím, bratrové a sestry, Bohu vás poróčím. Její bilé nohy do písku sahaly, 6) její bílé ruce břehu se chytaly. Její černé vlasy po vodě plovaly, její černé oči k nebi se zdvihaly. Sedum let minulo, milé z vojny jede. Což jeho vrané kůň pod ňém tak smutně jde. Co pak, můj koníčku, co pak tak smutno jdeš? Zda-li mého těla unésti nemůžeš? Netíží tvé tělo, tíží mě tvá milá, kerá se pro tebe včerá utopila. Hned s koníčka slezl, kord do něho vrazil, do svého srdečka z pistole vystřelil. 7) Už só vobá mrtví, pochovat jich dejte, z rozmarýnu věnec na hrob jim posaďte. Z rozmarýnu věnec bílým kvítkem kvete; nenašli se spolu ti milí na světě.

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Každých 10 opravených textů (méně než hodina práce) prodlouží Váš plný přístup do databáze o jeden měsíc.

V případě zájmu o spolupráci napište prosím správci databáze Janu Koláčkovi skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!