Bartoš 1901 / 0136 | Počkaj má miłá já na ťa

Sbírka písní:
Bartoš 1901
  
Seznam písní ve sbírce:
  

4''D 4''D / 4''D {8''D 8''D } / 4''D 4''D / 4'B 4'A / 4'G 4- / 4'B 4'A / 4'G {8'G 8'A } / 4'B 4'A / 4'B 4'A / 4'G
Označení místa : 
Text: 
Počkaj, má miłá, já na ťa povím, žes nečítała, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, co ňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívat słavíčka. Słavíček zpívá, háj sa rozľíhá, že moja miłá néni poctivá. Néjsu poctivá, ale sem była, já sem pro tebe vínek pozbyła. Ty si, synečku, ty si tom vinen, tys ňa opójíł červeným vínem. Červeným vínem, sładkú gořałkú, já sem mohła byt povčiľ panenkú. Ty si, cérečko, ty si vinnější, tys ňa vołała do síně vaší. Ne tak do síně jak do světničky, tams ně dávała, miłá, hubičky.
98 words

Similar songs

Bartoš 1901 / 0136 | Počkaj má miłá já na ťa (100%)
Počkaj, má miłá, já na ťa povím, žes nečítała, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, co ňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívat słavíčka. Słavíček zpívá, háj sa rozľíhá, že moja miłá néni poctivá. Néjsu poctivá, ale sem była, já sem pro tebe vínek pozbyła. Ty si, synečku, ty si tom vinen, tys ňa opójíł červeným vínem. Červeným vínem, sładkú gořałkú, já sem mohła byt povčiľ panenkú. Ty si, cérečko, ty si vinnější, tys ňa vołała do síně vaší. Ne tak do síně jak do světničky, tams ně dávała, miłá, hubičky.

Bartoš 1901 / 0144 | Jedna hodina (41%)
Jedna hodina, s půł noci była, [: dyž ňa, má miłá, :] vyprovodiła. Vyprovodiła, až do hájíčka, [: tam zme słyšeľi :] zpívat słavíčka. Słavíček zpívá, až sa rozľéhá, [: že moja miłá, :] néni poctivá. Néni poctivá, a já młádenec; [: že nedostane, :] zeľený věnec.

Erben 5/087 | Vstávej má milá! (21%)
Vstávej, má milá! snídaní strojit: já jdu do háje zajíce honit. Zajíce honit, veverky chytat: vstávej, má milá! než bude svítat. „Vstávat nebudu, hlava mě bolí: jseš-li upřímnej, pojď zavaž mi ji. Hlavu jí vázal, ruce mu sklesly: „Co jsi, můj milej, co’s tak uleklý? Ty jsi, můj milej! ty jsi tím vinen, že’s mne opíjel červeným vínem. Červeným vínem, bílou pálenkou: mohla jsem býti podnes panenkou. 1 já panenkou, i ty mládencem, mohli jsme chodit oba pod věncem.“ Ty jsi, má milá, ty jsi vinnější, že’s mě vábila do síně vaší. Do síně vaší, pak do světničky, dávala’s mi tam sladké hubičky. O naší pouti, o posvícení budeme spolu už posvěceni. Pak si tě vemu okolo krku, dám ti hubičku, stisknu ti ruku.

Erben 2/140 | Což ten slavíček od pal noci (11%)
Což ten slavíček od pal noci zpívá? což se ten hlásek pěkné rozlíhá! sedne na větvičku, zpívá si písničku, aby slyšela samička milá.

Bartoš 1901 / 0091b | Pásło dívča pásło koně (11%)
Pásło dívča, pásło koně pri Dunaji, pri téj vodě; [: přišli dvá hájníci s poľa, zajali koně do dvora. :] Dávała im tri toraľe, jeden hrubý a dva małé: [: Nech si, švarné dívča sobě, prídem dneskaj večér k tobě. :]

Bartoš 1901 / 0135 | V čirém poľi hruška (9%)
V čirém poľi hruška zeľený vŕšek má, pod ňú sa Janíček s Aničkú v karty hrá. Tak sa oni hráľi, až sa rozehráľi, od veľikéj łásky obá dvá usnúľi. Usnúła Anduľka na zeľeném kľíčku, a Janošek usnúł na jejímu ľíčku. Priľetěł słavíček zazpívał pěsničku, obudił Janoška, Janošek Aničku. Stávaj, miłá hore, už sú biłé zore, staň, podoj kravičky, vyháňaj na poľe. Dočkaj ňa, kraváčku, za tú našú stěnú, a já ti vyženu krávu nedójenú. Dočkaj ňa, kraváčku, za zeľeným hájem, a já sem zaspała se švarným šohajem. Kráva nedójená, dívka nemodľená, šohajek vypadá jak tá bíłá stěna.

Sušil 0751 | Počké synečko já na ti povím (6%)
Počké, synečko, já na ti povím, žes nám polámal pěkné rozmarýn. »Ty seš, Nanynko, ty ses vinňéší, tys mě volala do síně vaší.« Do síně vaší a do světničky, tam’s mně dávala sladké hubičky.

Bartoš 1901 / 0033 | Posłechněte máło (5%)
Posłechněte máło, co sa v pravdě stało; to s jednu ceruškú, Hudcovú Babuškú. Dyž słunečko miło měło zapadati, ubohé děvčátko bľížilo sa smrti. Dyž vyšła z Miłotic, k třetímu mostečku ten zlosyn ju popad za pravú ručičku. Bože můj, Bože můj! Co pak se to stało! Nemám tu žádného, jen tebe samého. Tatíčku, mamičko, otvírajte bránu, vezú vám Barborku cełú połámanú. Tatíček, mamička, jak ju uviděľi, z jejích modrých oček krév jí utíraľi. Na koho's, Barborko, na koho’s vołała, dyž ťa ta tyranská ruka mordovała? Byla bych vołała, na svého tatíčka, aľe sem nemohła promłúvit słovečka. Byla bych vołała, na svoju mamičku, ale sem nemohła otevřít hubičku. Tatíčku, mamičko, ostávajte s Bohem, za vaše chování pěkně vám děkujem. Za vaše chování, nohy ruce ľíbám; za vašu upřimnosť zapłať vám Pambů sám. Ostatní rodino, ostávajte s Bohem, za vašu uctivosť pěkně vám děkujem. Moje kamarádky, ostávajte s Bohem, nasaďte na můj hrob rozmarýnu kořeň. Rozmarýnu kořen, ľistí uzučkého, by ně pěkně voněł až do dňa súdného. Na Miłockém poľi růžička červená, ľeží tam Barborka krv'ú obarvená.

Bartoš 1901 / 0004 | Před naší je zahrádečka (5%)
Před naší je zahrádečka slúnko do ní svítí, zaseła tam moja miłá, všeľijaké kvítí. Jak zaseła, zahrabała, bíłá růža zešła; sama za mnú má Anička, sama za mnú přišła. Prišła ke mně, praviła ně, že ju boľí hłava. Dovez ty ně, můj šohajku, panského dochtora. Dochtor přišeł, nespomoheł, že já umřít musím. Zavez ty ňa, můj šohajku, za zeľené ľesy. Za ty ľesy za zeľené, k méj maměnce na dvůr, možeš také dobre vědět, že už nebudeš můj. Až ně budú zvony zvónit pomodli se za mňa, a dyž ně budú věnec vít, zpomeň si ty na mňa. Už méj miłej zvony zvóňá, už muzika hraje; už mu milú pochovali, už je všecko márné.

Bartoš 1901 / 0288 | (5%)
1. Słavíček zpívá, až sa rozľéhá, před naša na olši; v cełéj dědině, ľudé pravíja, že já su najhorší. Ó néjsem, néjsem, šáteček daj sem; já ti ho operu, aby byl bíłý, synečku miłý, na každú neděľu. 2. Větříček fučí, až hora hučí, vŕšek sa ji kłátí; kerá děvčina nemá gaľána, nech sa jí navrátí.

Bartoš 1901 / 0108c | Za Nadášom v tom poľi (5%)
[: Za Nadášom v tom poľi :] zatočił sa švárný šohaj na vraném kony. [: Zatočił sa, zal si ju, :] pod hájíček pod zeľený pasadził si ju. [: Pasadził ju pod bučka, :] tu sa najez, duša moja, bukvy, jabúčka. [: Jabúčka sa najełła :] na Janyčka prežałostne, smutne vołała. [: Jako si my sľubovał :] a včiľ si ma prežałostnú, srnutnú zanechał. [: Sľubovał si méj duši, :] že sa naša verná łáska nykdy nezruší. [: Už je łáska zrušená, :] už tá moja najmiľejšá ručnýk vyšívá. [: Vyšívá ho do koła :] na prostredku, duša moja, méno ľitera. *) [: V prvém rožku hrebíček, :] na prostredku, duša moja, méno Janýček. [: V druhém rožku růžička :] na prostredku, duša moja, méno Anyčka. [: V treciém rožku tuľipán :] na prostředku, duša moja, méno mładý pán.

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Každých 10 opravených textů (méně než hodina práce) prodlouží Váš plný přístup do databáze o jeden měsíc.

V případě zájmu o spolupráci napište prosím správci databáze Janu Koláčkovi skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!