Bartoš 1901 / 0143b | V čirém poľi hruška stójí

Sbírka písní:
Bartoš 1901
  
Seznam písní ve sbírce:
  

{8'A 8'A }4.'A {8'xF } / {8'G 8'A }4'G 4'xF / {8'A 8'A }4.'A {8'xF } / {8'B 8'B }4'B {8. }6- / {8'A 8'A }4.''D {8''D } / {8''xC 8''D }4.''E {8''D } / {8''xC 8'B 8'A 8'B 8'A 8'A } / 4'G {8. }6-4- / {8'A 8'A }4.''D {8''D } / {8''xC 8''D }4.''E {8''D } / {8''xC 8'B 8'A 8'B 8'A 8'A } / 4'G {8. }6-
Označení místa : 
Text: 
V čirém poľi hruška stójí, vŕšek sa jí zeľeňá, pod ňú stójí moja miłá, je cełá upłakaná. Ja co płačeš a naríkáš pro svůj vínek zeľený, já pojedu do Triestu, kúpím ti pozłacený. A jak ty to možeš rovnat, złacený k zeľenému, tak jak ty sa možeš rovnat k młádenci poctivému? Prestaňte ně koňa sedłat, prestaňte ně trúbiti, já sa mosím na posľedy ze všema rozłučiti. Nájprv ze svojú mamičkú, kerá ňa vychovała, potom ze svú gaľánečkú, kerá ňa miłovała. Děkuju vám, má mamičko za vaše vychování, tobě moja gaľánečko, za tvoje miłování.
93 words

Similar songs

Bartoš 1901 / 0143b | V čirém poľi hruška stójí (100%)
V čirém poľi hruška stójí, vŕšek sa jí zeľeňá, pod ňú stójí moja miłá, je cełá upłakaná. Ja co płačeš a naríkáš pro svůj vínek zeľený, já pojedu do Triestu, kúpím ti pozłacený. A jak ty to možeš rovnat, złacený k zeľenému, tak jak ty sa možeš rovnat k młádenci poctivému? Prestaňte ně koňa sedłat, prestaňte ně trúbiti, já sa mosím na posľedy ze všema rozłučiti. Nájprv ze svojú mamičkú, kerá ňa vychovała, potom ze svú gaľánečkú, kerá ňa miłovała. Děkuju vám, má mamičko za vaše vychování, tobě moja gaľánečko, za tvoje miłování.

Sušil 0976 | Valaši Valaši (19%)
Valaši, Valaši, kde ste ovce pásli? Ztratila sem vínek, který ste ho našli? My sme ho nenašli, ale sme viděli, červené pantličky po vodě plynuly.1) Valaši, Valaši, na lodě sedajte, můj zelený vínek po vodě hledajte. Dybych si najala dvacet párů koní, můj vínek zelený žáden nedohoní. Dybych si zapřáhla sto padesát vozů, můj zelený vínek žádný nedovezú. Neplač, milá, neplač o vínek zelený, já ti kúpím vínek pěkný pozlacený. Jak můžeš přirovnat zlatý k zelenému? Jak by tě přirovnal k synku poctivému.

Bartoš 1901 / 0002a | Vdávała matka (17%)
Vdávała matka, vdávała céru, nedaľeko přes poľe, přikázała jí, zakázała jí: Nechoď, céro, víc ke mě. Uděłám se vtáčkem, vtáčkem, jeřábkem, a poľetím přes poľe, do naší zahrádky, na ty małý hřádky, na ty modrý ľeľuje. Má maměnka miłá, okýnkem se dívá, to na vtáčka jeřábka, jak on na nich sedí, na ňu smuťně hľedí, maminka se naň dívá. Aj vtáčku, vtáčku, vtáčku jeřábku, nełámé nám ľeľuje, jak nám jich połámeš, a ony mě zvadnó, kdo pak mě jich zaľeje. Dyž mě muž budí, palicó mě tuží: Stává, mrcho ľenivá! Dýž mě maměnka doma budívała: Stávé, ceruško milá! Céra si stěžuje, matka při ní płáče: Ach, ceruško, céro má, dybych tě radš, ditě, vychovała krytě, až do nynější chvíľe.

Bartoš 1901 / 0107 | Na trenčanskéj siľnici (17%)
Na trenčanskéj siľnici je tam domek nový, šenkuje tam [: má miłá :] vínečkom červeným. Já tam zajtra pojedzěm, já tam zajtra pójdzěm, je-ľi ešče [: słobodná :], namłúvac ju budzěm. A kedz sme tam prijeľi, za dverama stáła, prežałostně [: płakała, :] jak by banda hráła. A čo płačeš, narjékáš, šak ňa tu ešče máš, šak ty pro mého koňa vraného, maštaľenky němáš. Pójma koňa za uzdu védła do maštaľe, a miłého [: za ruku :] zrovna do posteľe. Choj, mój miłý, k večeri, k téj mojéj macěri, a ty budzěs [: večerac :] já budzěm łože stłac. Něstaraj sa, ma miłá, do ťa ráno zbudzí zbudzí ťa ten kohútek jarabý až poľecí z hrady.

Bartoš 1901 / 0186 | Vycházalo slunko (16%)
Vycházalo slunko od Malých Stankovec, jale už nebude, zašlo za jalovec. Lásko, milá lásko, de ťa ludé berú, na stromech nerosteš v poli ťa nesejú? Dávno sem já mohla mladú ženú býti, keby ťa mé srdco prestalo lúbiti. Ale ťa mé srdco prestane lúbiti, až mi na cinteri prestanú trúbiti. Žal prestanú trúbit, na bubny bubnovat, teprú ťa mé srdco prestane milovat.

Bartoš 1901 / 0122 | Zešły zešły zešły (11%)
Zešły, zešły, zešły, konope u cesty, boły pekné zeľené; medzi němá ľeží, Janko dorubaný, pýtá vody studenéj. Ceduľenku napsał, svojéj mame posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała, vody mu nědała, jako by ho něznała. Ceduľenku napsał, svém tatkovi posłał, aby mu vody podał; ceduľenku zebrał, vody mu něpodał, tak jako by ho něznał. Ceduľenku napsał, svém bratovi posłał, aby mu vody podał; ceduľenku zebrał, vody mu něpodał, tak jako by ho něznał. Ceduľenku napsał, svojéj sestre posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała, vody mu nědała, jako by ho něznała. Cedułenku napsał, svojéj miłéj posłał, aby mu vody dała; ceduľenku vzała vody mu podała, ešče sa mu zasmáła. Ľepší je má miłá, ľež cełá rodzina.

Bartoš 1901 / 0065 | Povídajú na Zálesí (11%)
[: Povídajú na Zálesí, :] že Janoška kat oběsí. [: Neoběsí, není vinen, :] cełá obec stojí pri něm. [: Cełá obec všeci páni, :] že je Janko, že je švárný.

Erben 3/082 | Bůh vás žehnej (8%)
Bůh vás žehnej, můj tatíčku, tenkrát: děkuju já vám, děkuju já vám, tatíčku, nastokrát! Bůh vás žehnej, má matičko, tenkrát: děkuju já vám, děkuju já vám, matičko, nastokrátl Děkuju vám za to vychování, za vaše starosti od mojí mladosti až do toho vdání. Bůh vás žehnej, mý mily panenky, které jste bejvaly, které jste bejvaly moje kamarádky. Bůh vás žehnej, mí milí mládenci, kteří jste bejvali, kteří jste bejvali moji milovníci. Bejvali jste, a už nebudete: taky-li vy na mne, smutnou, zarmoucenou, někdy zpomenete? Bůh vás žehnej, všickni moji známi: za všecko děkuju, štěstí vám vinšuju, budiž pán Bůh s vámi! Už mě vezou za hory, za lesy: kdož pak mé tam samou, smutnou, zarmoucenou, kdo mě tam potěší? Už mě vezou, a já nic nevím kam; a když mě dovezou, pak všickni odjedou – jen já zůstanu tam! Za horama, za tím černým lesem: tam já musím bydlet, nic nebudu vědět, má maličko, kde jsem! Vyjdu si já, na horu pospíším: jest-li po větříčku svou zlatou matičku tam někde uslyším. Vyjdu si já, s hory se podívám: jest-li v oudolíčku svou zlatou matičku tam někde uhlídám. Neuhlídám, ani neuslyším: s kým pak se já smutná, má matičko zlatá, s kým já se potěším! „Má dceruško! vždyť jest pán Bůh všude: jenom se modlívej a pracuj a zpívej, on tě těšit bude.“

Bartoš 1901 / 0102 | Co sa stało právě (8%)
Co sa stało právě v Zemanovém dvore, vyrosteł rozmarýn výše okén hore. Néni to rozmarýn v zahradě saděný, ľež je to syneček doma vychovaný. Co sa stało právě v tem Ňorkovém dvore, vyrostła fijała výše okén hore. Néni to fijała v zahradě saděná, ľež je to Kačenka doma vychovaná. V tem Ňorkovém dvori borověnka stójí, ten synek Zemanů vyťat sa ju strójí. Do tu borověnku by sa strójił vyťat, nájprv si ju mosí od rodičů pýtat. Já sem si ju pýtał, oni ně ju daľi, Šak sa ti, Janíčku, nevýzhováraľi *). Děkuju ti. miłý, za tvoje chodění, ja že's nám ušľapał chodník prede dvermi. Ne tak prede dvermi jak na dołu dvorem, šak sa ně, můj miłý, dobre chodí po něm. A já tobě, miłá, za tvoju dobrotu, že's ně otvírała kažďunkú sobotu. Kažďunkú sobotu, sedumkrát za týdeň, možeš miłá vědět, že je to každý deň.

Erben 3/083 | Líto je mně můj tatíčku! (7%)
Líto je mně, můj tatíčku! líto je mně, líto vás, že jste vy mě těžko vychovali, a teď musím pryč od vás! Děkuju vám, můj tatíčku! děkuju vám nastokrát, za to vaše těžké vychování děkuju vám nastokrát. Líto je mně, má maličko, líto je mně, líto vás, že jste vy mě těžko vychovaly, a já musím pryč od vás! Děkuju vám, má matičko, děkuju vám nastokrát, za to vaše těžké vychování děkuju vám nastokrát!

Sušil 0325 | Šeltě pan Trum na procházku (7%)
Šeltě pan Trum 1) na procházku [: na zelenó lóku. :] Šel, nadešel tam děťátko, malé pacholátko. Dítě rostlo, až dorostlo. Dyž mu sedm let bylo, do školy chodilo. Nadávali mu ve škole: Ty nejsi od nas pachole, ty si nalezené na lóce zelené. A dyž přišel dům, povídal: Já sem nalezené na lóce zelené. Dejte mně knížky pod pažo, krajíček pod druhó, abych měl na stravo. Šel, nadešel tam chalópko, v ní rychtář s rychtářkó. Ach, boche, boche na dveře, matičko, otevře! Počké, počké chvílenečko, já vařím kašičko. Mám já dítě, je hrubě zlý, je hrubě šklibavý. »A já je budu kolíbat, jemu pěkně zpívat.« Na kotle kašu vařila, nasytit nemohla. Dvanást kráv mu podojila, napojit nemohla. Zatoč se, ďáble, kolečkem, vyleť vokynečkem. Šak už ses dost nakolíbal, mé matičky nasužoval. Ďábel kolečkem zatočil, vokýnkem vyskočil. Dvanást kotóčků vyrazil, třinástý narazil. To máš, matičko, znamení za tvý vychování.

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Každých 10 opravených textů (méně než hodina práce) prodlouží Váš plný přístup do databáze o jeden měsíc.

V případě zájmu o spolupráci napište prosím správci databáze Janu Koláčkovi skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!