Bartoš 1901 / 0404b | Odbiła hodina po půłnoci druhá

11 words

Bartoš 1901 / 0404b | Odbiła hodina po půłnoci druhá (100%)
Odbiła hodina po půłnoci druhá, [: ešče sa syneček po dědině túłá. :]

Bartoš 1901 / 0535 | Už sa uhodiła s půłnoci hodina (100%)
Už sa uhodiła s půłnoci hodina, ešče sa syneček po dědině túłá. Túłá sa on túłá, nemože trefiti; nechce mu miľenka dveří otevříti. Já bych ti synečku ráda otevřeła, dyby mně hłavěnka moja neboľeła. Hlavěnka mně boľí, maměnka mně nedá, že ona svéj céry ľadakomu nedá. Dyby mně maměnka ľadakomu dała, dycky by płakała, za mnú pohľédaja.

Bartoš 1901 / 0404d | Uderiła jedna uderiła druhá (57%)
Uderiła jedna, uderiła druhá, [: ešče sa syneček po dědině túłá :]. A túłá sa túłá, nemože trefiti, [: nechce mu miľunká dvérek otevříti :] Otevři mně, miłá, enom okénečko, [: ať já si potěším své smutné srdečko. :]

Bartoš 1901 / 0136 | Počkaj má miłá já na ťa (43%)
Počkaj, má miłá, já na ťa povím, žes nečítała, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, co ňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívat słavíčka. Słavíček zpívá, háj sa rozľíhá, že moja miłá néni poctivá. Néjsu poctivá, ale sem była, já sem pro tebe vínek pozbyła. Ty si, synečku, ty si tom vinen, tys ňa opójíł červeným vínem. Červeným vínem, sładkú gořałkú, já sem mohła byt povčiľ panenkú. Ty si, cérečko, ty si vinnější, tys ňa vołała do síně vaší. Ne tak do síně jak do světničky, tams ně dávała, miłá, hubičky.

Bartoš 1901 / 0473 | (43%)
1. Poď sem, synečku, cosi ti povím, já sa ťa zeptám, koľik je hodin. Jedna hodina s půłnoci biła, dyž mňa má miłá vyprovodiła. Vyprovodiła až do hájíčka, tam sme słyšeľi zpívať słavíčka. Zpívaj, słavíčku, zpívaj veseľe že my budeme svoji manžełé. 2. Ach hory horečky, ach hora, hora, zpoza horečky cosi mňa vołá, ach vołá, vołá, gaľánka moja poď sem, synečku, sama su doma.

Sušil 0124 | Hlásný opovídaje hodiny večír takto zpívá (4%)
Hlásný opovídaje hodiny večír takto zpívá: Chval každý duch Hospodina i Ježíše jeho syna, odbila devátá hodina. Svatý, milý Floriáne, této dědiny patrone, chraň nás od věčného ohně. Opatrujte světlo, oheň, ať není žádnému škoden, odpočiňte s Pánem Bohem. Svatá Panenko Maria, matko naše milostivá, pros Ježíše, svého syna! By nám ráčil odpustiti, nás té noci ostříhati, od neštěstí ochrániti. Zrána: Chval každý duch Hospodina i Ježíše jeho syna, odbila již druhá hodina. Odbila druhá hodina, vstávej, vstávej, duše věrná, a poklekni na kolena! Vstávej, již bude svítati, máš Pána Boha chváliti, že tě ráčil ostříhati.

Smutný 48/031 | Udeřila jedna z půlnoci hodina ešče (4%)
Udeřila jedna z půlnoci hodina, ešče sa syneček po dědine túlá

Sušil 1958 | Na horách na dolách (4%)
Na horách, na dolách srnička vodu pije; neščasná hodina, dyž žena muža bije. Mužíček pobožný tam pod pecú sa modlí: Nebij mňa, ženuško, šak já už budu dobrý.1) Nebij mňa, ženuško, šak já už budu dobrý, až na mně naroste rozmarýneček drobný.2) Rozmarýnek drobný travěnku převyšuje, ne každá ženuška svého muža miluje.

Bartoš 1901 / 0404c | Vodbila jedna hodina bode bíti druhá (3%)
Vodbila jedna hodina, bode bíti druhá; ešče se muj syneček po té Líšni tólá, aj! po té Líšni tólá.

Erben 5/096 | Po každé hodině (3%)
Po každé hodině: Chval každý duch Hospodina i Ježíše, jeho syna: odbila desátá (jedenáctá atd.) hodina. Opatrujte světlo, oheň, ať není žádnému škoden: odpočiňte s pánem Bohem! Po každé čtvrti: Desátá hodina a první (druhá, třetí) čtvrt: mnohým lidem život a smrt; ta přijde nenadále, sebere žebráka i krále. K ránu: Chval každý duch Hospodina, i Ježíše, jeho syna: odbila třetí (čtvrtá) hodina. Vstávej, vstávej, duše věrná, a poklekni na kolena, vzývej Boha Hospodina! Tuto píseň zpívali do nedávná v Čechách obecně hlásní, a zpívají snad potud jeátě v městech některých, ěasu nočního při vy* truboviní hodiu. Léta 1656 byla dekretem vlády zemské zapovězena, ze jména proto, „žeby tento veršíček od starého kacířství podezřelý byl,“ a místo ní takto spívati nařízeno: Chval každý duch Otce, Syna, Ducha, Boha Hospodina, již bila atd.

Erben 2/658 | Alou páni muzikanti! (2%)
Alou, páni muzikanti! všem s kuráží, a mně taky: jakou já na mysli mám, takovou vám zazpívám. Měl jsem holku vedle ze vsi, měl jsem ji rád, už ji nechci; měl jsem ji rád dvě léta – už po lásce je veta! Dva mily za sebou vodí, jeden jde k ní, druhej od ní: ona oba ráda má, a tu láska přestává! Vždyť si můžu ještě vybrat rozmarínu, karafiját; z trní růže pichlavá, jako panna podvodná. a falešná panna srdce; z trní růži nechci mít, a s falešnou jsem už kvit.