Mutěnice

Displaying 1 - 7 of 7
A když na dvůr vkročila, na tem dvoře nic není, enom tráva zelená, po ní chodí vývoda. Do maštale vkročila, v maštale nic není, enom holé mostnice, co ty koně stávaly. Kerá panna poctivá, každá je tak červená jak růžička saděná. Kerá není poctivá, ta je jak charba modrá, co na úhoře sedá.
Co sem sa nažaua, taky navázaua, na miuého roli, až mia huava bolí! Nemíniu’s sa ženit, moheu’s nezačínat, mohli sa mně s tebú ludé nevysmívat. »Jestli to musí byt, že si ťa musím vzít, dyž na ťa pohlednu, dycky ťa budu bit.«
[: Belegrad, Belegrad, ta turecká skala, :] [: nejedna mamička :] syna oplakala. Plakala, aj plače, slza jí padajú, na tvrdém kameni jamy probíjajú. Plače aj ta milá o svého milého, že sa jí nevrací z polečka čírého. Máti sa jí pytá, co je ti, dcéro má? Jakú to bolesť máš, že mi nepovídáš? Mamičko má milá, šak mia nic nebolí; než to mně chybuje, že milý nechodí. Aj, skřikla mamička: Sedlajte koníčka! Jeďte pro falářa, omdlívá Anička. Sedlajte druhého, jeďte pro milého a on v ní zadrží sám ducha živého. Běželi, běželi, viděli z daleka, že milý s ostrohú pobodá koníka. Běželi, běželi ze všeckej svej sily, s túto novinečku Aničku křísili. Aničko, srdečko, povstaň hore z lože, už ten lékař jede, kerý ti pomože. Dycky mně noviny za novinama šly, že mého milého na vojně zabili. Ale včil mně přišla novinečka istá, že můj milý přijel od Nového Města.
Zajtra sa vydávat mám, zelenej sukně nemám. Proste, chlapci, moju mamu, ať mně kúpí zajtra na ňu.
Chytlas mia, má milá, chytlas mia na sidla, nemožu uletět, svázalas mně křídla. Svázalas mně křídla hedbávnú šnúrečkú, nemožu uletět za jinú děvečkú.
Tvrdý-li je ten váš mostek, hoja, hoja. On je tvrdý jako kameň, sú mosazné trámy na něm. Ja, co my vám za to dáme, dyž my přezeň pojecháme? Co byste nám za to dali, dy ste ješče nejechali. Dáme my vám zezulenku, ja, dvúletú konopěnku. Ja, kdo nám pomůže teho plota zaplést? Pomož, pomož, má milá Aničko, teho plota zaplést. Ja, kdo nám pomůže teho plota rozplést? Pomož, pomož, má milá Aničko, teho plota rozplést.
Čeho želíš, moja milá, má Katuško roztomilá? Či vínečka zeleného, či prstenka stříbrného? Neželím tak obojího, jak tanečka poskočného.*)

Location attributions