Kolberg 04 / K0312

  
Song navigation:
  

@3/4$xF {8'B*8''D*8'B*8''D*8'B*8''D}/*{8''F*8''E*}4''D*4''C/*{8'A*8''C*8'A*8''C*8'A*8''C}/*{8''F*8''E*}4''D*4'A/*{8'G*8'B*}4'B*{8'B*8''D}/*{8''D*8''C*8'A*8'F*}4'D/*{6'D*6'E*8'F*}4'F*4'A/*{6'A*6'B*8''C*}4''D*{8''C*8'A*8'G}/*{8'G*8'B*}4'B*{8'B*8'B}/*{8'A*8'B*8'A*8'G*8'G*8'F*8'E}/*{8'D*8'E*8'F*8'D*8'F*8'G*8'A}/*{8''C*8'B*}4'A*4'G/*{8'B*8''D*8'B*8''D*8'B*8''D}/*{8''E*8''D*}4''C*4'A/*2.'A/*{8''C*8''E*}4''E*4''E/*{8'B*8'A*}2'G/*{8'G*8'B*}4.'B*{8'A}/*{8'B*8'A*}4'F*4'D/*{8'D*8'F*}4'A*4''C/*4.''D*{8'A*}4'G/*{8'G*8'B*8'B*8'G*8'B*8''C}/*{6'B*6'A*8'F*}4'F*4'D/*{8'D*8'F*}4'A*4''C/*4''D*{6''E*6''D*6'A*}4'G/*{8-*6-*6''D*6''D*6'B}/*{6''D*6'B*6''D*6'B*6''D*6'B}/*{6''D*6''E*6''F*6''E*6''D*6'B}/*4.'A/*{6'B*6''D*8''D*6''D*6''E}/*{6'B*6'A*}4'G/*{6'G*6'B*8'B*6'G*6'B}/*{8'B*6'G*6'F*8'D}/*{6'D*6'F*8'A*6'A*6''C}/*{8''D*6'A*8'G}/*{6'G*6'B*8'B*6'G*6'B}/*{8''D*6'G*6'F*8'D}/*{6'D*6'F*6'A*6'F*6'A*6''C}/*{8''D*6'A*8'G}/*
Text: 
A jesli ci sie nie podobom
6 words

Similar songs

Sušil 1642 | Ach ma mila rozmila (100%)
Ach, ma mila, rozmila, pojedzěmy do pola, ach, tum uzučkum cestečkum k Holomuci městečku. Do kostela chodzila, Pana Boha prosila, aby svojeho mileho za sedym let spatřila. Sedmy roček dochodzi, mily z vojny přichodzi na pěknym vranym koničku, prstenek ma na prstu. Když ho mila spatřila, hnedky k němu běžela, jak prstenek uzdřela, před koničkem omdlela. Ptám se ci ja, ma mila, jak si se mi chovala? A jesli si ty keru noc při sobě keho měla? Ja sem se ci chovala, jako na mne naleži. Jedno v kolibečce leži, to druhe za mnu běži. Dy si se tak chovala, jak na tebe naleži, tu maš svůj zlaty prstenek, ode mne pryč odejdzi.

Sušil 1075 | Za Ostravu v malovanej (95%)
Za Ostravu v malovanej tej kamenici tancovaly štyry panny, štyře panici. Jenem jedna ta panenka nětancovala, kera sveho kochanečka na vojně měla. Dětě, tato, tatuličku, za ten novy dvůr, a jesli z tej vojny jedě ten kochanek můj?1) Ach, nejedě, ach, nejedě, ale se něse, od střibra a i od zlata cely se třese.2) Otevřtě mu, tatuličku, široko vrata, ať un sobě něpomatle střibra i zlata. Otevřtě mu, tatuličku, široko dveři, ať un sobě něpomatle to zlate peři. Posteltě mu, tatuličku, bile peřiny, ať un sobe něpomatle šaty střibrny. Postavtě mu, tatuličku, pod nohy3) stolek, ať un sobě něpomatle zlatych podkovek. Postavtě mu, tatuličku, ten stůl červeny, a na ten stůl, tatuličku, obrus taženy. Na ten obrus, tatuličku, taliř točeny, na ten taliř, tatuličku, kaplun pečeny. Sedni dale, můj kochanku, pokravaj sobě, a esli ty němaš noža, pojčam ja tobě. 0, ja se tě, ma panenko, noža něprosim, ani tebe, ma panenko, v srdci něnosim.4)

Sušil 1400 | Hajej dítě (95%)
Hajej, dítě, kolébu tě, abys spalo, neplakalo, své maměnce pokoj dalo. Jesli nedáš pokojíčka, hodíme tě do rybníčka, a z rybníčka do potůčka a z potůčka do Dunaje: Chyť si ho tam, hastrmane.

Sušil 0977 | Pověz mně synečku (95%)
Pověz mně, synečku, jestli si mě vezmeš, a jesli nevezmeš, vrať zelený věnec. Já si tě nevezmu, věnec ti nevrátím, radši ti, má milá, dukáty zaplatím. Dybys mně zaplatil jak na trnce trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek. Dybys mně zaplatil jak na hrušce listí, ty mně nezaplatíš té mé poctivosti. Zpomeň si, synečku, na přísahu svoju, jak si mně přisahal drža ruku moju. Mělas ty, má milá, na přísahu nedat, mělas ty, má milá, poctivosť zachovat. Podívej se, milá, na tú suchú lindu, až se rozzelená, teprv k tobě přindu! Podívej se, milá, na tú suchú březu, až se rozzelená, teprv si tě vezmu.

Sušil 2129 | Pochválen buď Ježíš Kristus páni mládence! (95%)
Pochválen buď Ježíš Kristus, páni mládence! Jesli ve nám dovolíte k vašé muzice? A me vám dovolíme, me vás rádi máme, s našéma frajerkama tancuvat vám dáme.

Sušil 1772 | Zahrejte mně muzikanti dám vám (94%)
[: Zahrejte mně, muzikanti, dám vám paták, :] jesli sem ho nezapomněl v starých gaťách.1)

Sušil 2208 | Só só bramorové dveří (94%)
Só, só bramorové dveří; za tema dveřima tři panenky stojí; zeptéte se jich, jak keré řikají. Té první řikají Máři Majdalena, té druhé řikají svatá Kateřina, té třetí řikají všeho světa máti, ta nám slíbila všem koledy dati. Přišli jsme my na tó svató koledu, uderime na tó novó komoru. Svaté Štěpaníčku, jesli ty tam spíš, také-li nám té koledy uděliš? Kdo to koledu bude rozdávati, budem za ňu Pánu Bohu děkovati. Svatý Štěpán, svatý Jan, naposledy matka Boží, Pán Bůh sám

Sušil 0631 | Zelenaj se zelenaj (94%)
Zelenaj se, zelenaj, [: zelená trávo v lesi. :] Jak se já mám zelenať, dy už sem na pokosi? Zelenaj se, zelenaj, zelená trávo v háju! Jak se já mám zelenať, dy mě už dotínajú? Zelenaj se, zelenaj, zelený tulipáne! Jak se já mám zelenať, dy mně už listí vjadne. Dyž ty mě chceš opustiť, můj švarný galáne. Podivaj se, má milá, tam na tu suchú plánku; jesli se rozzelená, budeš mojú galánkú. Podivaj se, má milá, tam na tu suchú jedlu; jesli se rozzelená, teprem si tebe veznu. Už sem já se dívala, ja, včera odpoledňa; zatrápená ta jedla, dyž se nic nezelená. Už sem já se dívala včera, ba i dneska; ja, už se tam zeleňá ve vršku halúzka.

Sušil 1773 | Zahréte mně zhůro (94%)
Zahréte mně zhůro, já mám v gatěch šňůro, jesli vy mně nezahráte, pošlu na vás můro.

Sušil 0988 | Na janovskych polach (6%)
Na janovskych polach seje syneček hrach, [: galanečka jeho navraca k němu1) krav. :] Un navracil koni a sednul vedle ni: O co tež ty plačeš, moje pocěšeni?2) Ja plaču, lutuju věnka zeleneho, že sem ho pozbyla pro tebě sameho. Něplač, něnařikej, utři sobě oči, ać se ci srdečko přes půl nerozskoči. Vedla sobě, vedla jako samajedna, z vysoke stoličky na nizučku sedla. Vybirala sobě mezi mladencami jako lesny ptaček mezi malinami. Vybirala sobě, jež sobě přebrala, jež tu najkyslejšu malinu dostala.

Sušil 0393 | Zdalo se Ranoši (6%)
Zdalo se Ranoši na loži ležucej, že Jaša utonul po vodzě plynuci. Že Jaša utonul, jak by ho vidzěla, popatřicě lude, jak ho milovala. Chodzila Ranoša, po břehu běhala, rybaky na pomoc po vodzě volala. Rybaře, rybaře, pro Boha živeho, či scě něvidzěli Jašonka mojeho? Vidzěli, vidzěli ale něživeho, na prostředku vody mečem probiteho. Rybaře, rybaře, na čluny sedajcě, mojeho Jašanka na břeh vyrušajcě. A hnedkaj rybaře Čluny zarušali, mileho Jašanka na břeh vyrušali. Skočila Ranoša s břehu vysokeho, vydobila ten meč z boku Jašoveho. Meč ten vydobila, sama se probila, pohledněcě, lude, jak ho milovala. Bože můj, Bože můj Bože miloscivy, keho jsem kochala, teho mi už něni.