Kolberg 04 / K0395

  
Song navigation:
  

@3/8$xF 4.'D/*4.'D/*{8''D*8''D*6''D*6''E}/*{6''D*6''C*8'A*8''D}/*{8''D*8''D*6''D*6''E}/*{6''D*6''C*8'A*8'G}/*{8'G*6'G*6'B*6''D*6''C}/*{6'A*6''C*8''E*8''D}/*{8'G*6'G*6'B*6''D*6''C}/*{6'A*6''C*8'A*8'G}/*{8''D*6''D*6'B*6''D*6''F}/*{6''E*6''C*8'A*8''C}/*{8''D*6''D*6'B*6''D*6''F}/*{6''E*6''C*8'A*8'G}/*{6'D*3'E*3'F*8'G*6'B*6''D}/*{6''D*6''C*6'D*6'F*6'A*6''E*6''D}/*{6'D*3'E*3'F*8.'G*6'B}/*{6''C*6'D*8'F*8'G}/*{6'D*3'E*3'F*8'G*6'B*6''D}/*{6''D*6''C*6'D*6'F*6'A*6''E*6''D}/*{6'D*3'E*3'F*8.'G*6'B}/*{6''C*6'D*8'F*8'G}/*{8'B*8'B*8''D}/*{6'A*6x''C*8.''D*6'A}/*{8'B*8'B*8''D}/*{6'A*6'F*8'G*8'D}/*{6'D*6'F*8'G*8''D}/*{6'A*6''C*8.''D*6'A}/*{6'D*6'F*8'G*8''D}/*{6'A*6''C*8'A*8'G}/*
Text: 
A czy widzisz ty Kruswice
5 words

Similar songs

Sušil 0167 | Vyviň vyviň svou ručičku (100%)
Vyviň, vyviň svou ručičku, o, božské pacholátko; já do ní vtisknu hubičku, o, sladké Jezulátko. Nynej, nynej, holubičko, marijanské poupátko; podložím ti své srdéčko, o, nevinné robátko. Vyhlídáš z lůna matičky a snad hledáš beránky? Z mé duše, bludné ovčičky, ustroj své radovánky. O, matko plná milosti, půjč mi tvého synáčka, ať objímám do sytosti andělského panáčka. Pro to útlé pacholátko drsnaté jsou jesličky, v srdci láskou zapáleném lepší jsou poduštičky. Nebeští dvořenínové, sem s nebe pospíchejte a rozkošné nemluvňátko s matičkou1) kolíbejte. V kralů východních šlepěji do Betléma přistoupím a víru, lásku, naději od nich sobě zakoupím. O, děťátko roztomilé, do srdce mého vpadni a v duši mé od té chvíle na věky věků vládni. Stavím na tvém smilování, já sem tvůj, spas mě, Pane, ať setrvám do skonání, dej, Bože, ať se stane. Měj se dobře, marný světe, s tou podvodnou radostí, již Ježíš v srdci mém kvete, ten květ plný sladkosti.

Erben 2/372 | Pod horou háječek (68%)
Pod horou háječek, za horou jaloveček, na hoře černá věž: pověz mně, můj milej, Jeníčku rozmilej, jest-li že mě miluješ? „Já tebe už nechci, už tebe nemiluju, už tebe nemám rád: já mám holku jinší, ta je mně milejší, než ty’s byla dosavad.“ Kdybys ty byl hodnej, chodil bys pořád k jednej, chodil bys pořád k nám: ale že jsi na nic, máš upřímnost za nic a jdeš šidit zas jinam. Tamhle je háječek, tamhle je jaloveček, ,. tamhle je černý les: pověz mně, můj milý atd.

Erben 2/370 | U panského dvora (68%)
U panského dvora náš Vítoušek vorá, strakaté volečky má: až pole dovorá, na mě si zavolá, on mě už z daleka zná. Darmo ty můj milej, Vítoušku rozmilej, darmo ty na mě voláš: volej ve dne v noci, není ti pomoci, mne se víc nedovoláš. Já už mám jiného hocha upřímného, ten mi je nad tě dražší: víc na mne nevolej, hluboko zavorej na věky lásku naši! První dvě slohy písně této pocházejí prvotně od Kamenického. Se změnami, jež tuto spatřuješ, a s doloženou třetí slohou nalesl jsem ji co píseň národní v Horaždějovicích I. 1843.

Erben 2/369 | Kukačka kuká (68%)
Kukačka kuká, holoubek vrká na zelenej volši: což ty si myslíš, můj. znejmilejší, že jsem já nejhorší? Ach nejsem nejsem, šáteček dej sem, á ti ho vyperu: abys měl bílej, až pudeš k jinej v sobotu k večeru. 1) 1) pozveš mě na svatbu.

Sušil 1901 | Už sem já to propiu všecko (68%)
Už sem já to propiu všecko, a to pro tebe, děvečko; moja miuá ze Zlína, pověz, pověz, chceš-i mia? »A já za tebe nepůjdu, a já radši suúžit budu. Ty si, chuape, nedbauý, dycky chodíš opiuý.«

Erben 2/361 | Těš se můj holečku těš! (68%)
Těš se, můj holečku, těš! pověz, jest-li ty mě chceš? já si ráda na tě počkám, jenom jest-li se tě dočkám, jest-li si mě pak vemeš. „A já si tě nevemu, á na vojnu pojedu; koníčka sobě osedlám, ještě s tebou se rozžehnám, a potom zapomenu.“ Ach! já jsem se měla vdát, a na tebe nečekat: mohla jsem dostat věrnější, než jsi ty, můj nejmilejši, škoda věku nastokrát! „Ty se nevdáš jen jednou, hned ti tvářičky shlédnou, tvoje krása se promění – adie, mé potěšeni! nepřijdu víc za tebou.“

Erben 2/376 | Podlé luk a podlé pole (68%)
Podlé luk a podlé pole pojď, má milá, vyprovoď mě, až k tomu rybníku na tu hráz; pojď, má milá, vyprovoď mě, už mám čas. „Já bych z toho srdce ráda, kdyby panímáma dala; to co mé srdéčko miluje, to mně naše panímáma zbraňuje.“ Už je malá chvilka do dne, pojď, má milá, vyprovoď mne tam k tomu rybníčku na tu hráz, pojď, má milá, vyprovoď mne, už je čas. „Já bych tě vyprovodila, kdyby máma nebránila: panímáma nesvolí dokonce, radši ani neobtěžuj své srdce.“

Sušil 1852 | Poslala mně má hanačka psaní (68%)
[: Poslala mně má hanačka psaní, :] [: habech si jo vzal, :] že budeme sami. A co te mně, moja milá, pišeš? Já bech se ti vzal, ale nevím, čí jseš.

Sušil 1828 | Pověz te mě má panenko hezká (68%)
Pověz te mě, má panenko hezká, bodeš-li te ta naša nevěsta? A nebodo, nebodo, a ve máte zló mamo, vona be mě bijávala každó hodino. Nebůj te se, má panenko, bití, a deť seš te jak to jarní kvítí; pěkná bílá, červená, jak růžička sázená, te mosíš bét, má panenko, předci žena má.

Sušil 1823 | Dyby nebyl pastýř tróbil (68%)
Dyby nebyl pastýř tróbil, byl bych si děvče namluvil; a jak začal pastýř tróbit, musela jít krávy dojit.1) Dyby bylo nesvítalo, bylo by mi děvče dalo rozmarýnu zeleného do šátečka červeného. Dyby bylo nesvítalo, bylo by mi děvče dalo huběnku a neboli dvě na té zelené otavě.

Sušil 1839 | Vyletěla křepelenka z prosa (68%)
Vyletěla křepelenka z prosa a já za ňú bosulenka bosá. Mosím sa já našej mamky pytat, mám-li já tu křepelenku chytat. Chytaj si ju, můj synečku, chytaj, enom sa jí pérek nedotykaj. Jak sa ty jéj jednú pérka dotkneš, hnedky její pravú nožku potkneš.