Kolberg 02 / K0167b

  
Song navigation:
  

@3/8 {8'G*8''F*8''F}/*{6''E*6''G*8''E*8''C}/*{6'B*6''D*8'G*6'A*6'B}/*{8''C*}4''E/*{8'G*8''F*8''F}/*{6''E*6''G*8''E*8''C}/*{6'B*6''D*8'G*6'A*6'B}/*{8.''C*6''C*6'B*6''C}/*
Text: 
Krakowiak Coz ja nieboraczek
4 words

Similar songs

Sušil 0213 | Dcera matku prosila (100%)
Dcera matku prosila, hej, hej, prosila: Moja maměnko rozmila! Něvdajtě mne dalečko, hej, hej, dalečko, edem přes male polečko. 1) Matka na to nědbala, tym dalej ju vydala. 2) To do cizej krajiny, mezi ty turecke pany. 3) Když jest bylo po roce, chtěla dcera isť k matce. Stroj, pachole, košinu, pojeděm na hostinu. Jak do pole přijeli, zvony zvoniť slyšeli. Jak do dvora přijeli, žadného něviděli. Jenom male pachole, co sedělo při stole. Všecky dveře zamčeny, žadneho něni k spatřeni. Ptam se ja tě, pachole, hdě moja maměnka je? Mamička nam umřela, to včera od večera. Leža tamto v komůrce, v malovanej truhelce. Dcerka, jak to učula, hned k mamičce běžela. Ach, mamičko, stavajtě, požehnani mně dajtě. Dy stě nam ho nědaly, když stě nam umiraly. Ach, mamičko, stavajtě, slovečko ke mně mluvtě. Ma dceruško, něvolaj, těžkosti mi nědělaj. Ja bych rada mluvila, dyby ja živa byla. Ležim blizko kostela a něslyšim zvoněňa. Ani ptačka zpivati, tej zezulky kukati. Těš tě už tu Pan Bůh sam, matka Boži, svaty Jan.

Sušil 1215 | Odbírej děvečko (81%)
Odbírej, děvečko, svoje majetnosti, co sis najednala od svej maličkosti,

Sušil 1859 | Šla Anička s Marijankou přes zelené (59%)
Šla Anička s Marijankou přes zelené lesy,1) potkala tam obrazníčka, co obrázky nosí.2) O to já tě, obrazníčku, o to já tě prosím, vymaluj mně ten obrázek, co pod srdcem nosím.

Sušil 0886 | Šla děvečka do háječka (59%)
Šla děvečka do háječka, zablúdila v lesi. Potkala tam bednařička, co obruče nosí. Pověz ty mně, bednáříčku, kolej máš obručí? Pobiješ mně mé srdéčko, ať sa nerozpučí.

Sušil 2334 | A byla ci jedna (59%)
A byla ci jedna překrasna dzěvečka, co se vyřikala sveho mladenečka. Ja se ho něvezmu, by mě měl ďabel vzić, by mě měl ďabel vzić, ja se ho něchcu vzić. Něminulo temu jedenact nědzěli, nastalo dzěvuše to jeji veseli. Přijechal pan jeden, prosil un ženicha: Dovolcě mi jenom tři tance s něvěstu. Jak ty tři tanečky do kola obešly, pod paže ju popad, oknem s ňu vylecěl. Sědnul un s ňu, sědnul na jednu stodolu, nohy ji ulamal, ruky pozukracal. Ješče zavolala na svoje družičky, na svoje družičky, věrne tovaryšky. Něvyřikajcě se, ach, žadna žádneho, ach, žadna žádneho, mladenečka sveho. Tak jako sem se ja sveho vyřikala, včil sem se ja živa do pekla dostala.

Sušil 0925 | To naše staveni (59%)
To naše staveni z drobného kameni, jedě synek vedle, něda pozdraveni. Něda pozdraveni našemu domečku: Pan Buh tě tam zprovoď, švarny šohajičku. Pan Buh ti dej ščesti z dobreho chovani, a ja sem děvečka z bidneho chovani.1) A třeba sem, třeba chudobne mateře, něbudu otvirať ledakomu dveře.2) Budu-li otvírať, budu se ho pytať, budě-li za co stať, budu mu otvirať. Esli něodpovi, to ho nohu kopnu, ež un tam odleti ode dveři k oknu.3) Ty si sobě myslel, že ty si jurista, ja by tě něchtěla, choť bys měl štyry sta. Ty si sobě myslel, že ja o tě zkažu, a ja ten chodniček kamenim zahažu. Kamenim zahažu a trnim zanosim, takove galany pod špalečkem nosim.4)

Sušil 0920 | Těžko tomu kameňu (59%)
Těžko tomu kameňu, co pod vodú plyne, ešče je tomu těžej, kdo koho miluje. Já su sama taková, co sem milovala, Pan Bůh dal, Pán Bůh vzal,1) ostala sem sama. Ostala sem samotná jak v poli hrdlička, ešče si já zavolám k svej vůli synečka.2) Poď, synečku, poď ty sem, podle mňa si sedni, až sa moje srdenko s tvojím rozveselí.3)

Sušil 2168 | Má milá Hejliško (59%)
Má milá Hejliško, utři si své černé očičko! Učej si vlásky, kadeře, dokaď seš u své mateře. Až u své mateře nebudeš, česat si vlásky nebudeš. Seš-li holka z Batelova? Nejsem. Máš-li jaký bílý šátek, dej sem. Proč bych já ti bílý šátek dávala, čím bych si černé oči utírala? Vyber si z růže květ, kterého budeš chcet.

Sušil 0840 | Skoro rano raňusěnko (59%)
Skoro rano, raňusěnko rosenka pada,1) a to moja galanečka kravy vyhaňa. Vyhnala ich na polečko a šla do domu, nadejel ju švarny synek na branym koňu. A copak ty, galanečko, co za hostě maš, ja, že ty tak raňusěnko kravy vyhaňaš? Co se ty ptaš, můj synečku, co za hostě mam, dy si mne ty už opustil, ja jinšiho mam.

Smutný 40/013 | Něviem čo ja za mamku mám (59%)
Něviem, čo ja za mamku mám

Smutný 36/006 | Na čo mi je taká čo (59%)
Na čo mi je taká, čo by jej nemála