Kolberg 02 / K0204b

Sbírka písní:
Kolberg 02 Sandomierskie
  
Seznam písní ve sbírce:
  

Text: 
Oj od onego
3 words

Similar songs

Bartoš 1901 / 0216 | Od Topoľného je cesta dłúhá (100%)
Od Topoľného je cesta dłúhá až po Bíľovice, točí se po ní děvčátko švarné, płatí si muzice. Za sebe płatí ej dvacítkama pěknýma bíłýma a za šohajka ej dukátama pěknýma žłutýma.

Bartoš 1901 / 0116a | Bľíž města Hostýna (100%)
Bľíž města Hostýna hospoda maľovaná a v ní je šenkýřka, ej dobré vínko mívá. Šenkeřenko mładá, naľéj nám hoľbu vína, naľéj nám vína más, ej zapłatíme za ráz. Šenkýřka naľévá, ej ceruška ho nese, od złata, od stříbra, ej ručenka í kľesne. Šenkeřenko mładá, ej dovoľ nam tu spati, nebudem ľitovat, ej tři sta złatých dati. A já nejsem na to, ej abych s vama spała, a já sem ceruška, ej angľického kráľa. Když ty si ceruška, ej angľického kráľa, včiľ budeš žena má ej včiľ pojedeš s nama.

Sušil 0382 | Vyletěla holubička (100%)
Vyletěla holubička, ai, vyletěla holubička, ai, od sósedů z okýnečka. Sedla sobě na bránečku: Copak děláš, můj synečku? U synečka za dveřama stojí lože s peřinama. Na tom loži synek leží, poróbanó hlavu drží. Cos, má milá, cos dělala, žes synečka róbat dala? Bránila sem, nemohla sem, vezma šátek, plakala sem. Sósedova stěna bílá, teče po ní krev nevinná. *) Panenka ju zaličuje, krev nevinná přestupuje. »Nepřestupuj, krev nevinná, bývalas mně kdysi milá.« Nezaličuj, nezaléčíš, pokad se s ním nerozlóčíš. Už je stěna zalíčená, má milá s ním rozlóčená.

Sušil 1775 | Odkud že ti chlapci byli (100%)
Odkud že ti chlapci byli, že tak pěkně tancovali? Ze Žďáru, ze Žďáru.1) Měli bílé košulenky, dostali jich od panenky, z pergálu, z pergálu. Oni měli zlaté pýrka, visely jim na ramýnka, ai, z pávů, ai, z pávů.2)

Bartoš 1901 / 0077a | Verbuje sa Janko v Prešpurku na (100%)
Verbuje sa Janko v Prešpurku na pľaci ked boł pekný, švarný, załi ho vojáci. Neverbuvał som sa, na siłu ma zaľi, ej šetku košeľenku na mne roztrhaľi. Jodpište, jodkažte téj jeho materi, ej že je jéj synáček pekne obľečený. Nenechał si Janko za sebú płakaci, ej přišeł on sa pozret na svú myłú maci. Z Novomestské brány dývajú sa pány, ej čo robý šohajko pod šibenyčkámy. Čo by robył vysí, nebožiatko mosí, ej zmokła mu košełka od studenéj rosy. Neboło od rosy, any od deščíčka ej přišła ho nariékat tá jeho dzieučička. A tá jeho myłá nyšt na to nedbała, ej na jeho postéľce tri dny omdľiévała.

Sušil 0391 | Vyletěltě sokol na oblaky (100%)
Vyletěltě sokol na oblaky, vynášel se nade všecky vtáky, aj, nade všecko stvoření. Sedl sobě na štymberské veži, protíral si svoje zlaté péří, ach, svoje zlaté péřičko. 1) Střelil po něm štymberský král prudce, poranil mu jeho věrné srdce, aj, jeho zlaté srdéčko. A přiletěl k milé pod okýnko a zavolal: Pod, otevř, milenko, ach, spíš-li lebo mě slyšíš? A já nespím, já tě dobře slyším, ale já sem žádného nepustím, jenom vtáčka sokolíčka. 2) A tak se s ním dlóho domlóvala, až ho potom po hlasu poznala, poznala a zaplakala. Vítej, vítej z daleké krajiny, povidej mně zlé, dobré noviny, jak se ti ve světě vedlo? Zle se vedlo, má milá děvečko, zraněné je to moje srdečko, ach, zraněné je na stokrát. Kdyby byla v tém moc Boží daná, hojila bych tvé srdečko sama, ach, od večera do rána. Dej, má milá, kopat hrobek nový, do něho dej mé srdce raněné, nechať si v něm odpočine. 3) Od večera do rána hojila, ráno si ho pěkně nastrojila, večer k hrobu sprovodila. 4) Lež tu s Bohem, můj milý synečku, lež tu s Bohem, sivý holubečku, lež tady s Pánem Bohem! Zvoňte zvony na všecky tři strany, umřelo mně moje potěšení, jakého ve světě néní.

Bartoš 1901 / 0077b | Verbuje sa Janko v Prešpurku na (100%)
Verbuje sa Janko v Prešpurku na pľaci ej ked boł pekný švarný, załi ho vojáci. Neverbuvał som sa, na siłu ma zaľi, ej šetku košeľenku na mne roztrhaľi. Jodpište, jodkažte téj jeho materi, ej že je jéj synáček pekne obľečený. Nenechał si Janko za sebú płakaci, ej přišeł on sa pozret na svú myłú maci. Z Novomestské brány dývajú sa pány, ej čo robý šohajko pod šibenyčkámy. Čo by robył vysí, nebožiatko mosí, ej zmokła mu košełka od studenéj rosy. Neboło od rosy, any od deščíčka ej přišła ho nariékat tá jeho dzieučička. A tá jeho myłá nyšt na to nedbała, ej na jeho postéľce tri dny omdľiévała.

Bartoš 1901 / 0078 | Veža veža maľovaná (100%)
[: Veža, veža maľovaná,:] [: ej złatom striébľom vybijaná.:] [: Chto tú vežu vymaľovał,:] [: ej złata striébľa nešanoval.:] [: Pod tú vežú císar ľeží,:] [: ej jeho vojsko zbroje drží.:] [: Stan ty císar, stan ty hore :] [: ej počítaj si vojsko svoje. :] [: Já mám vojsko počítané :] [: do štyr gľídou roztavané.:] [: Na téj łúce na zeľenéj,:] [: pri studyénce priskľepenéj,:] [: ľeží Janko dorúbaný:] [: pri nom stojí konýk vraný.:] [: Chto ta, Janko, chto ta rúbał,:} [: tvojéj krvy nešanovał.:] [: Rúbaľi mu dva vojáci:] [: od večera do půł noci. :]

Bartoš 1901 / 0082 | Bela vojna vedaná (100%)
Bela vojna vedaná, vod samýho císařa ; aj vedal jo císař pán, be se sedlák vobstaral. Jak pak já se starat mám, žadnýho syna nemám, mám já jenom tři cere, debe bojovat chtěle. Zavolal to néstarší při její polní práci : »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já, tatíčko, nepudo, já bojovat nebudo, já so srce měkkýho, já se bojím každýho. Zavolal to prostřední, to, keró měl srce k ní, »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já, tatíčko, nepudo, já bojovat nemůžo, já so srce měkkýho, nezabijo žádnýho. Zavolal to némlačí, to, keró měl néračí: »Poď, mý dítě, poď domu, pudeš za mně na vojnu !« Já tatíčko, já pudo, já bojovati budo, já so srce tvrdýho, nebojím se žádnýho. Dež jí vlase stříhale, vobě sestre plakale : »Proč nade mnó plačete, dež bojovat nechcete ?« Dež na koňa sedala, paláš na bok připjala, všem roko podávala, na vojno se těšila. Dež do vojne přijela, tři sta Turků zajala ; podivil se císař pán, jesli je to husar sám. Jesli je to husar sám, bode u mně věrné pán, jesli je to husarka, bode moja manželka.

Sušil 1095 | Horauo horauo (100%)
Horauo, horauo od konca dolního, aj, od konca dolního. Až sa dohorauo [: do srdečka mého. :] Nebyua to žára, žára ohníčková, než to byua žára, žára šohajkova.

Bartoš 1901 / 0104 | Za horama v černým lese (100%)
Za horama v černým lese, seče trávo hezký děvče. Seče jo tam na dolině, na té panské jetelině. Přišil na ňo mesliveček, polesnýho mládeneček. »Co to, holka, co to děláš, že se ani nevohledáš? Proč bech já se vohlídala, dež sem škodě nedělala. »Te mosíš bet zmordovaná, pod javorem zakopaná.« Než bech se zmordovat dala, rač bech třikrát zavolala. »Aj můžeš třeba štyrykrát, nehosleší ti hani fták.« Dež ponéprv zavolala, alije se zelenala. Dež podruhý zavolala, dóbrava se rozlehala. Dež po třetí zavolala, svýho bratra dovolala. Mlačí bratr to hoslyšel, staršímo to povídat šel. »Hola! bratře, zle je s námi, naša sestra volá v háji. Zapříhnite vraný koně, do háječka pojedeme.« Dež na to lóko přijeli, sestřičko tam neviděli. Spatřili tam meslivečka, polesnýho mládenečka. »Co to děláš, meslivečko, že máš vod krvje šavličko?« Zastřelil sem holubičko, v menářovým vokýnečko. »To nebela holubička, to bela naša sestřička. Te mosíš jít do vězení, kde božího světla není.«

Prohlížíte omezenou verzi databáze - pomozte nám databázi rozšířit!

Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,

Hledáme spolupracovníky, proto je pro nepřihlášené uživatele k dispozici vždy pouze 5 položek vyhledávání.

Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Každých 10 opravených textů (méně než hodina práce) prodlouží Váš plný přístup do databáze o jeden měsíc.

V případě zájmu o spolupráci napište prosím správci databáze Janu Koláčkovi skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).

Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!