Kolberg 05 / K0019

  
Song navigation:
  

@2/4$xFCGD {8'B*8''E*8''E*8''E}/*{6''F*6''E*8''D*}4''D/*{8'B*8''E*8''E*8''E}/*{6''F*6''E*8''D*}4''D/*2'B/*4''E*{8'B*8n''C}/*{8'B*8'A*8'G*8'E}/*4''E*{8'B*8n''C}/*{8'B*8'A*}4'G/*2'E/*{8'E*8'A*8'A*8'A}/*{8'G*8'A*}4'B/*{8'E*8'A*8'A*8'A}/*{8'G*8'A*}4'B/*4''E*{8'B*8n''C}/*{8'B*8'A*8'G*8'E}/*4''E*{8'B*8n''C}/*{8'B*8'A*}4'G/*2'E/*
Incipit / Full Text: 
Mily siabes pomiluj
1 words

Similar songs

Sušil 1864 | Pojedem do mléna (100%)
Pojedem do mléna se šterma vranéma; pojedem taky, zapřihnem straky, panenko má milá.

Sušil 0196 | Bylatě stará kovářka (100%)
[: Bylatě stará kovářka, :] [: měla synáčka Václavka. :] Nedala se mu ženiti, kázala mu vandrovati. Vandruj, Václavku, vandruj preč, dám ti na cestu ostrý meč. A Václavek se rozhněval, do Holešova vandroval. A zabil tě tam jedneho, u Holešova druhého. Už v Holešově zvonijú a Václavka už honijú. Už v Holešově přestali, že už Václavka dostali. Zkažte tam mojé mateři, ať mě nečeká k večeři. Ach, ani zítra k obědu, už mě do Brna povedú. Nech mně pošle košulenku, tu konopnú a tu tenkú. V konopné budu choditi a v tenké budu viseti. Nevěšejte mne na duby, objedli by mě holubi. Pověšte mě radš na jedlu, kam chodí milá pro vodu. Až té voděnky nabere, holuby se mne zežene. Ej, hukša, hukša s milého, nejezte těla bílého. Ej, nežerte mu nožiček, co k nám šlapaly chodníček. Ej, nežerte mu ručiček, co mně nosily perníček. Ej, nežerte mu hlavěnku, co mně lúbala huběnku. Nežerte těch černých očí, co mě přivodily k pláči. 1) A holubi jenom žrali, kosti jenom zanechali. 2)

Sušil 0261 | Nad Hluzovem je Boží muka (100%)
[: Nad Hluzovem je Boží muka, :] leží tam syneček, porúbaný všecek a má puta. Přišla tam k němu jeho milá, [: jedným slovečkem ho :] zarmútila. Aj, moja milá, rozlučme se, [: nedajú nám naši, :] nechejme se. Jaké je naše rozlúčení, [: ja, dyť jsme my spolem :] naučeni.

Erben 2/006 | Slunéčko vyšlo přes hory (50%)
Slunéčko vyšlo přes hory, má milá kouká z komory; koukala se, dívala se, na miláčka ohlídla se. Ohlíží se na vše strany, má očičky uplakaný: oči, oči, co pláčete? jděte, raděj se vyspěte. Kdybych věděl, moje milá, že mě máš ze srdce ráda, dal bych tobě dar k libosti, na důkaz mé upřímnosti. Dal bych ti prstýnek zlatý na znamení lásky naší, na něm slova vyrývaný, že jsi moje potěšení.

Erben 2/002 | Což je tomu hodně (50%)
Což je tomu hodně, kdo má milou v domě. Kdo ji má přes pole, přesmutné pachole! Musí za ní jíti, byť měl krk srazili.

Erben 2/005 | Ty podhajský kostelíčku (50%)
Ty podhajský kostelíčku, stojíš na pěkném vrsíčku. Vycházejí panny z tebe, jako andělíčky z nebe. Jedna vyšla pěkná bílá, a ta bude moje milá. Druhá vyšla ještě hezčí, ta bude má nejmilejší. Třetí vyšla jako růže, žádný jí dostat nemůže. Já ji musím přece dostat, kdybych tam měl mrtev zůstat.[10]

Erben 2/010 | Jdi má milá jdi do lesa (50%)
Jdi, má milá, jdi do lesa, podívej se, je-li rosa: rosička je pěkná bílá, roste na ni rozmarína.

Erben 2/011 | Není na světě bylina (50%)
Není na světě bylina, aby pro něco nebyla: hledej, milá, to kvítečko, co vyhojí mé srdéčko.

Erben 2/026 | Když sem odcházel (50%)
Když sem odcházel, muzika hrála; moje nejmilejší pro mne plakala. Ach, neplač pro mne, pojď raděj se mnou: a já tobě koupím sukni zelenou. Sukni zelenou, ne tuze dlouhou, abysi ty mohla vandrovat se mnou. Povandrujeme přes hory, doly, a lesové budou naše komory. Tráva zelená naše peřina: tam budeme spávat a se milovávat, holka rozmilá.

Erben 2/021 | Louka široká (50%)
Louka široká, tráva zelená; pásla má milá, pásla jelena. Nebyl to jelen, byla to laně: počkej, má milá, tři léta na mě. „Tři léta čekat, ještě se nevdát: mohla bych sobě žalost odchovat. Žalost odchovat, radost pochovat, potom do smrti toho litovat.“

Erben 2/017 | Už se Krumlovskej (50%)
Už se Krumlovskej zámeček bourá: že se můj milej za jinou toulá. Toulá se, toulá, řekli mi lidé – až se vytoulá, však von zas přídě! Můj milej jede vod Prahy domů: já pudu zejtra naproti němu. Ach jede, jede čtyřmi koníčky: vzadu má vrané, napřed šimlíčky.