Kolberg 05 / K0053

  
Song navigation:
  

@3/8$bB {8'A*8'B*8''C}/*{8'A*8'B*8''C}/*{6'A*6'B*8''C*8''C}/*{6''C*6''D*8''C*8'B}/*{6'A*6'B*8''C*8''C}/*{6''C*6''D*8''C*8'B}/*{8'A*8'B*8''C}/*{8'A*8'G*8'F}/*
Text: 
Kaczka pstra dzieci ma
1 words

Similar songs

Sušil 0218 | Hnalo děvča krávy (100%)
[: Hnalo děvča krávy :] z Uher do Moravy. Děvča pobludilo, krávy potratilo. Pod javor si sedlo, snídaníčko jedlo. Na javor pohledla, orla uviděla. Orle, milý orle, kde sú krávy moje? Krávy rumázgajú, voděnky nemajú. Voděnky studenej, travěnky zelenej.

Sušil 1580 | Večeřo nám mosí dat (100%)
Večeřo nám mosí dat, debe jo měl vyžebrat, jabor zelený.1)

Sušil 1449 | Lúka sečená tráva zelená (100%)
Lúka sečená, tráva zelená, alenkovščí pacholíci jako malena. Ale ne všecí, jenom nekeří, keří majú za klobúkem pávové peří. Lúka sečená, tráva zelená, alenkovské panenky jako malena. Ale ne všecky, jenom nekeré, keré majú na rukávcech pantle zelené.

Sušil 1335 | Za horama za tém černém lesem (100%)
Za horama, za tém černém lesem, nevěděla má maměnka, kde sem. Kdyby o mně maměnka věděla, veřím silně, že by pro mně jela. A jela by šesti plesnivéma, pro synečka taky takovéma. Dobró noc vám, vážanščí mládenci, co ste beli moji tanečníci. Dobró noc vám, vážanšký panenke, co ste byle moje kamarádke. Dobró noc vám, maměnčine kráv, co sem já vám nosívala tráve. Votvíréte, rodičové, vrata, vezeme vám plnó fůro zlata.

Sušil 1728 | Před naše mosteček z drobného kamení (100%)
Před naše mosteček z drobného kamení na kopečku, leží tam syneček, porúbaný všecek [: o děvečku. :] O, kdo ho porúbal, ten musel byt šohaj obíraný, musel mět pérenka na obě ramenka, na dvě strany.

Erben 2/265 | Za vodou za vodou (50%)
Za vodou, za vodou, za vodičkou hrála tam má milá s holubičkou, hrála tam má milá s černým orlem: „Ožeň se, Jeníčku, s pánem Bohem!“ Já se ti ožením, ani nezvíš, ty mně mých ohlášek nezapovíš, ani mi oddavek strojit nedáš, toho ty, má milá, neuděláš. Když jsem tě nedostal za ženušku, vyvolím si tebe za družičku, abys mně naposled posloužila, věneček na hlavu položila. „To se ti, Jeničku, nemůže stát, pro lítost bych ti ho nemohla dát, pro pláč do kostela ani vejít: pro lásku falešnou musím umřít! Za to tě jen prosím, můj Jeníčku! bys při mém skonáni rozžhal svíčku, bys při mém skonání samotný stál, mé kalné očička zatlačoval! Zatlač mi očička, rozžhni svíčku, modli se otčenáš za dušičku: aby láska naše zapálená jedním plamínečkem vyhořela!“ Když jsem si tě nevzal za ženušku, vyžádám si tebe za družičku, za družičku za nejstarší, proto že’s byla má nejmilejší. „Já za tu družičku nemůžu být, nemohla bych pro pláč vínku uvít; vínku uvít, k oltáři jít – pro lásku falešnou musím umřít.“

Erben 2/260 | Vyběhla z domu (50%)
Vyběhla z domu, pošeptala mu: „Máš jít, holečku, máš jít na vojnu!“ Na vojnu pudu, bojovat budu: co vybojuju, tobě daruju. Vybojoval jsem koně vraného: sedni, má milá, sedni na něho. Na koně sedla, hned celá zbledla: kam jsi, má milá, krásu poděla? „Poděla jsem ji do širých polí: ach což mne nyní srdéčko bolí!“

Erben 2/266 | Co jsi můj holečku (50%)
Co jsi, můj holečku, co jsi myslil, žes mě pro chudobu z lásky pustil? Já se pro tě ve dne, v noci trápím: a ty máš myšlení jinde zatím! Falešná tvá láska, falešnej svět: když si’s mě nechtěl vzít, moh‘ si říct hned! Já byla bych na tě nemyslila: jiného si za tě vyvolila. Co pak si zakládáš na bohatství? však vidíš příkladů všady dosti. Jsú lidi, že měli kolik tisíc: všecko jim ušlo pryč, nemají nic. Peníze uplynu jako voda: a tobě vostane mrcha žena!

Erben 2/267 | Na kopečku stojí (50%)
Na kopečku stojí borovička, seděla tam pod ní má Ančička. Přiletěl slavíček, nese psaní, podal ho Andulce s pravé strany. Tu máš, má panenko, nelekej se, nesu ti psaníčko, potěšíš se. Dříve než slunéčko vyjde z hory, budeš mít milého u komory. Bude na tě smutně očekávat, bude na okýnko poklepávat. Až bude klepati, neotvírej, on taky klepává někdo jinej. A jest-li otevřeš, ošidíš se, a ta vaše láska promění se. Promění se jednou, víc nebude: milej tebe nechá, jinam pude.

Erben 2/268 | Zafoukej větříčku (50%)
Zafoukej, větříčku, od východu: miloval jsem holku, víc nebudu. Nebudeš, Andulko, nebudeš má, neb je tvá matička tuze chudá. Přišly vám, mládenci, smutné časy, nesmíte sobě brát podlé krásy. Ať si je kulhavá, neb hrbatá, když jen má peníze, přec je zlatá!

Erben 2/269 | Já bych tě má zlatá (50%)
Já bych tě, má zlatá, já bych tě rád, kdyby mně nebránil můj kamarád. „Já bych tě, můj zlatej, ještě radši, kdyby nebránili všickni naši.“