Kolberg 02 / K0090

  
Song navigation:
  

@3/4$xFC {8'A*8'A*}4''C*4''D/*4''D*4.''C*{8'A}/*{8''C*8''D*}4''D*4''C/*4''D*4''C*4'A/*{8''C*8''C*}4''D*4''E/*4''D*4''C*4'G/*2'A/*
Text: 
A wybieraj ze sie nadobna Kasieniu
5 words

Similar songs

Sušil 0062 | O tom svatem Valentině (100%)
[: O tom svatem Valentině, :] [: pěkna slava o něm slyně. :] Že na světě tak krasny byl, dřevolivnu podobny byl. Panny se ho zakochaly, pěkne dary jemu slaly. A on prosil Boha sveho, by mu změnil krasu jeho. A Pan Bůh ho v tom uslyšel, Valentinek knězstvi došel. Jak prvšu mšu svatu služil, přetěžky ho vřed obrazil. Hazalo nim po kostele od oltařa ež ku stěně. Panny se ho odkochaly, pěkne dary odebraly. Prosil Boha přemileho, by mu vratil zdravi jeho. A Pan Bůh ho hned uslyšel, Valentinek zdravi došel. Ešče ho tak obdaroval, aby lidi ozdravoval. Valentinku, popros za nas, by byl Pan Bůh laskav na nas. Amen, amen, tak nám Bůh daj, by smy přišli v nebesky raj.

Erben 3/113 | Letí letí pták (64%)
Letí, letí pták 1) přes zelenej sad; nad dvorem se točí, zdvihá k nebi oči, Andulku volá. „Anduličko má! jsi-li upřímná, nejsi-li tak pyšná, abys trochu vyšla sama jediná.“ Vyjít nemohla, poslala posla: „Jdi, můj milý posle, vyřiď mu to dobře, jako já sama.“ Posel v hrdlo lhal, a sám namlouval. „Ach, já přenešťastná, že jsem ven nevyšla sama jediná!“ 1) Přiletěl je pták do těch našich vrat; tam líbezně zpívá, k nebi oči zdvíhá: „Andulku bych rád!“ Leť měsíčku, leť přes ten celý svět; leť měsíčku vz-vejši, k mojí nejmilejši kolo udělej. Kolo udělej, ven ji vyvolej: není-li tak pyšná, aby ke mně vyšla sama jediná. Ona nevyšla, poslala posla: „Jdi, můj, milý posle, zprav mně to tak dobře jako já sama.“ Posel zpravoval – 1) milý v hrdlo lhal: tu pěknou děvečku v růžovém věnečku sobě namlouval. 1) Posel zpravoval, sobě namlouval: sám sebe mu chválil a děvečku hanil, že je lenivá. Jak uslyšela, ven vyskočila: v zeleným věnečku, zlatým prsténečku se zatočila.

Erben 3/112 | Toulali se mládenci (64%)
Toulali se mládenci po tom Starém Kamenci. Toulali se, toulali, až se k Čížkóm[51] Stará mete světnici: Sedněte si, mládenci! „My si u vás nesednem: my si pro Marjánku jdem.“ A my vám jí nedáme, až jí šaty zjednáme. – Už má šaty sjednaný, modrý truhle srovnaný. Mládenci si vejskali, že Marjánku dostali. U Čížků si stejskají, že už dceru nemají. Ti Lazští mládenci ne ratum satum – toulali se po noci – klimboja linka plinka žína kosaři.[52] Toulali se, toulali, k Jersovům se dostali. Stará mete světnici: „Sednete si, mládenci!“ My si u vás nesednem, až Ančičku povedem. Povedem ji pres cestu, k Rosínovům nevěstu. Rosínka před dům vyjde: „My nevěstu nechceme. Ona hrachu nejídá, na mlíko se ošklíbá.“

Sušil 2231 | Koleda nám nastala (64%)
Koleda nám nastala, abysme ji zpívali. Buď Bohu čest, chvála, že jsme jí dočekali. Dal nám Pán Bůh s výsosti tu památku činiti, že sám syn Boží s nebe ráčil dolů stúpiti. Jeho matka rozmilá, když syna porodila, na své ruce ho vzala, nynej, nynej, zpívala. Pastýřé to slyšeli, do Betléma běželi, nesli dítě s matičkou a stařečka s hůlečkou. Syneček se chce ženit, jak masopust nastane, esli nám koledu dá, dobrú ženu dostane.1) Esli bude tak skúpý a nedá nám zhola nic: Tož dostane takovú, co ho bude dycky bit.2) Starú babu dudlavú, co ho strčí pod lavu; vytáhne ho zpod lavky, dá mu štyry pohlavky.3)

Sušil 2207 | Pohleď pohleď co se sviči (64%)
Pohleď, pohleď, co se sviči, přez zeleny kopec, ty ovečky běhaju, přez potůček skakaju. Aha pity aha pity, k Betlemu spichaju. A cuž vy tež daruječe, vy paně hospodař? Ja daruju klobasu, třikrat se s ňum opašu, a to temu Ježiškovi, to ja mu doněsu. A cuž vy tež daruječe, vy pani hospodyň? Ja daruju plenečky a zlate peřinečky, a to temu Ježiškovi do tej kolibečky. A cuž vy tež daruječe, vy švarne dževuchy? My darujem věneček a zlatý prsteneček. A to temu Ježiškovi do jeho jesliček. A cuž vy tež daruječe, vy pani synove? My darujem voničku ze zlateho hřebičku, a to temu Ježiškovi pro jeho mačičku.

Sušil 2236 | Vyletěla sojka (64%)
Vyletěla sojka z druhé strany hájka, pásli tě tam pastuškové, jedli kašu z hrnka. Přiletěl k nim anděl a jim rozpověděl: Že se Kristus Pán narodil, aby každý věděl. My sme žáci malí, rádi bychme brali koledničku na ručičku, dybyste nám dali. A jak nám nedáte, brzo uhlédáte, všecky hrnce vám potlučem, co v polici máte. To malé děťátko, to by se chovalo, po troníčku na ručičku rádo by dostalo.

Sušil 2203 | Jozef můj kochany Jozef! (64%)
Jozef, můj kochany Jozef! Juž hodzina, juž nastala, že se ma Ježiš narodzic, můj kochany. Panno moja, slična panno! Do čeho ho položime, dy kolibečky němame? Slična panno!*) Položime ho do žloba, bo to jest slična osoba. Do čehož ho poviněme, dy povijačka němame? To do mojich, do fěrtušků a do tvojich, do pasečků. Což se to tam v polu běli, nejsu to z něba anděli? Klašterne to panny idu, co dzicjatko vitać budu.

Sušil 2123 | Zhůru chaso zhůru (64%)
Zhůru, chaso, zhůru, hody už nám táhnú, pavlovské děvčátka červené pantličky kupujú. Moja milá taky kúpila si šátky, že bude zavádět u tej našej novej zahrádky. Zaváděj si, jak chceš, předce má nebudeš, já si jinú najdu a ty po hodech plakat budeš.

Sušil 2156 | Dú kravičky dú (64%)
Dú kravičky, dú z pastvy dědinú. Co to ale bučí? Že se tuze mračí dneska k víčerú. Ach, co by chtělo, aby pršelo to májové zlato, my prosíme o to, aby se lilo. Nebeská manna prš nám do rána; aby réž narůstla a pšenička zhustla, šak to Pánbůh dá.

Sušil 2200 | Dej Pán Bůh dobrý den veselý (64%)
Dej Pán Bůh dobrý den veselý, [: nejprv panu hospodařovi. :] Potom pak paní hospodyni, naposledy všem vašim lidem. O, račte dále poslouchati, o čem my vám budeme zpívati. O narození slavném Jeho, byl jest děťátkem, přetrpěl mnoho. Jozef pak s Panenkou Maryjí chcel ji opustit a jít pryč od ní. Ukázal se mu anděl ze sna: Neodcházej od Panny Marije. Co se z ní kolivěk narodí, z ducha svatého se to zplodí. Narodil se nám z ní spasitel, všelikého světa vykupitel. Že jsme přišli, za zlé nemějte, s Kristem Pánem tudy přebývejte.

Sušil 2240 | Svaty Ščepan po koledzě pochodzili (64%)
Svaty Ščepan po koledzě [: pochodzili, :] že se nam ten Pan Ježišek narodziu. A temu se matka Boži rozsmiala, dy Ščepanka po koledzě vidzěla. Chodzil un tež od večera celu noc, vzal un sebje Pana Boha na pomoc.1) Pana Boha i Panenku Marii, doma-i je ten hospodař či něni? O, spiš-i ty, hospodáři, či čuješ, či-i nam ty koledničku hotuješ?2) Hotuju vam pecen chleba a koláč, ešče k temu česky peniz na pomoc.