Kolberg 02 / K0163

  
Song navigation:
  

@3/4$xF {8'G*8'B*}4''D*4'B/*{8''C*8''E*8''E*8''D*8''D*8'B}/*{8'A*8'A*}4''C*4'A/*{8'G*8'B*}2''D/*{8''C*8''C*}4'A*4'F/*{8'G*8'B*}4'B*4-/*
Text: 
Kiedy szedlem do swojej dziewczyny
3 words

Similar songs

Erben 2/053 | Co to máš má milá (100%)
Co to máš, má milá, co to máš za celo: jak jsem tě políbil, celé se zardělo. Co to máš, má milá, co to máš za oči: když do nich pohlednu, svět se mnou se točí! Co to máš, má milá, co to máš za líce: když já jich nevidím, bolívá mě srdce.

Erben 2/042 | Záhon petržele (100%)
Záhon petržele, záhon máku: Nechoďte k nám, hoši, do baráku. Záhon petržele, záhon prosa: nechoďte k nám, hoši, když je rosa. Záhon petržele, záhon mrkve: nechoďte k nám, hoši, až se smrkne. Záhon petržele, záhon zelí: nechoďte k nám, hoši, až v neděli.

Erben 2/041 | Okolo javora (100%)
Okolo javora teče voda: napí se, má milá, však je dobrá; napí se má milá, napí se jí, budeš mít srdéčko uzdraveny. Okolo Kláštera, teče voda: napí se, má milá, což je dobrá! „Já jsem se napila do libosti: děkuju ti, chlapce, z upřímnosti!“

Erben 2/055 | Kdybych já se nebál (100%)
Kdybych já se nebál, má milá, tvé zrady, šel bych na jablíčka do vaší zahrady. Bojím se však, bojím, žebys mne zradila; žeby mně má služba za rok nestačila. „Neboj se, můj milý, já tebe nezradím: červeným šátečkem okýnko zahradím.“

Erben 2/058 | V té naší zahrádce (100%)
V té naší zahrádce pěkně roste kvítí, do těch našich oken pěkně slunce svítí. Pod večer na nebi jasná hvězda vyšla: že za mnou má milá do zahrádky přišla. Do zahrádky přišla, podlé mne si sedla; nezůstala dlouho, hnedky zas odběhla. Neořu, neseju, přece se mi rodí: mám já potěšení, samo za mnou chodí. Nechodí, nechodí, přišla jenom jednou, jako ta ovečka za zelenou travou.

Erben 2/072 (100%)
Čí jsou to koníčky na tom našem ouhoře? oni se tam pasou od samého poledne. Kdybych já věděla, že jsou mého milého, já bych je zahnala do jetele bílého. Kdybych já věděla, že jsou mého Jeníčka, já bych je zahnala do pěkného zelíčka.

Erben 2/068 (100%)
Dej Bože, dej vláhy do naší dědinky: já jsem si zašila záhon rozmarinky. Sila jsem zelenou, žlutá mně vychází: že se můj Jeníček s jinšíma prochází. Prochází, prochází – ať si vodí jiné: co mně pán Bůh soudí, přec mne to nemine.

Erben 2/067 | Kdybysi byl přišel (100%)
Kdybysi byl přišel, než měsíček vyšel, byla bych ti dala za klobouček višeň. Za klobouček višeň, do kapsičky šátek: abys nepodváděl poctivých děvčátek.

Erben 2/039 | Když jsem do Nevěsíc (100%)
Když jsem do Nevěsíc chodívával, já jsem si cestičku znamená val: červeny růžičky jsem si házel, kudy jsem panenku doprovázel.

Erben 2/035 | Jak pak se má milá (100%)
Jak pak se, má milá, jak pak se máš? „Ach mám se – když ty nic o mé nedbáš. Do hospody přídeš, pivo piješ: a na mě nbohou nezpomeneš!“ Kterak pak mám na tě zpominati: když vaši zbraňujou k tobě jiti? „Jen tomu, holečku, nikdy nevěř: i vždycky se ptají, ‚ proč k nám nejdeš?“

Erben 2/015 | Šly panenky silnicí (100%)
Šly panenky silnicí, potkali je myslivci dvá. „Kam panenky, kam jdete? která to z vás budete má? Ta maličká, ta je má, ta má oči jako já mám; Na krku má granáty, mezi nimi dukáty jsou. Jak pak já to vyvedu? Já si pro ni přijedu tam, Čtyrma koňma vranejma, jako sedlák do mlejna jede.“