Kolberg 04 / K0260

  
Song navigation:
  

Text: 
By duda byl
2 words

Similar songs

Sušil 1589 | Křepelila malá křepelenka (100%)
Křepelila malá křepelenka, křepelila překrásná panenka. Křepelil s ňú1) malý krahulíček, křepelil s ňú2) překrásný Janíček. Co tu děláš, malá křepelenko, co tu děláš, překrásná panenko? Viju vínky, malý krahulíčku, viju vínky, překrásný synečku. Dej mně jeden, malá křepelenko, dej mně jeden, překrásná panenko. Já ti nesmím mého vínka dáti, láli by mně otec a ji máti. Dyž ti bude otec, máti láti, přijdi ke mně křivdu žalovali. Já tě budu věrně litovati,3) až se budú hory zelenati.4) Křepelila nad lúkú zelenú, zobala tam jetelinku drobnú. Ešče se jí dosti nenajedla, pravú nožkú si ju pomrvila. Křepelila nad studňú studenú, popíjela5) voděnku studenú. Ešče se jí dosti nenapila, levú nožkú si ju zakalila.

Sušil 0233 | Kral na vojnu zavolal (66%)
Kral na vojnu zavolal, sedlaček se zastaral. Koho na tu vojnu dam? Syna žadneho němam. Měltě jenom tři dcery, dvě do vojny něchtěly. Jedna byla Dorota, pobožneho života. Druha byla Ludmila, každemu se libila. Třeti byla Anička, potěšila tatička. Něstaraj se, tatičku, nahotuj mi šabličku. Ja na vojnu pojedu, za vas bojovať budu. Když na koňa sedala, všeckym ruček davala. Pichla koňa ostrohu, poručila se Bohu. Jak do vojny přijela, kordem si vytočila. Třikrat vojsko objela, tři sta Turků zabila. Kral se tomu podivil: Co to za vojaček byl? Něni sem ja vojaček, ale ja sem děvečka chudobneho tatička. Dybys byla děvečka, dal bych tobě synačka. Něpřijela sem se vdať, přijela sem bojovať. To za sveho mileho, za tatička stareho.

Sušil 0248 | Letěl letěl roj na mej milej (66%)
Letěl, letěl roj na mej milej dvor, 1) přiletěl k okýnku, zaťukal na sklénku: 2) Stroj sa, milá, stroj. Jak sa přistrojím, dyž cesty nevím, enom ten chodníček, co chodil Janíček, mé potěšení. Stojím u dveří, milá, otevři, 3) otevři mně, milá, holuběnko sivá, mé potěšení. Otevřela bych, máti mně brání, že ty nejsi hoden podle bočka sednút, 4) šohaju švárný. 5) Dyž nejsem hoden, ostaň tu s Bohem, pomož si, možeš-li, moja najmilejší, já si nemožem.

Sušil 0194 | Byla jedna smutna žena (66%)
Byla jedna smutna žena, co patero ditek měla; šeste pod srdcem nosila, z toho světa isť musela. To nejmladší pacholatko po krchově chodivalo, drobne kvitečka zbiralo. Uslyšelo v hrobě zpivať, male diťatko kolibať. Tatičku můj roztomily, poďtě k hrobu v tuto chvili, mamička tam v hrobě zpive, male diťatko kolibe. Tatik tomu něchtěl věřiť, šel se na faru poradiť. Na faře mu tak radili, by byl ten hrob otevřeny. A dy ten hrob otevřeli, ona na truhle seděla, male diťatko držela. A on se ji počal bati, počal od ni utikati. A ty, muži, něbůj se mne, vem to diťatko ode mne; štyry leta s tebu budu, na paty rok zas tu půjdu.

Sušil 1937 | Dycky mně má milá slubovala (55%)
Dycky mně má milá slubovala, že by mi půl srdca darovala. [: Řezat chtěla, nůž neměla, chtěl jsem jí ho podat, už nechtěla.*) :]

Erben 4/120 | Vždycky jsou se Hajdaláci (55%)
Vždycky jsou se Hajdaláci divili, proč by Hajdalačky zuby tratily? Pověděla stará bába penzlíkem: že prej o ně tuze melou jazykem.

Sušil 1852 | Poslala mně má hanačka psaní (55%)
[: Poslala mně má hanačka psaní, :] [: habech si jo vzal, :] že budeme sami. A co te mně, moja milá, pišeš? Já bech se ti vzal, ale nevím, čí jseš.

Sušil 1854 | Pytala se kočka kočky má-li kocúr (55%)
Pytala se kočka kočky, má-li kocúr pazúry? Jak jsi stará, tak jsi hlúpá, jak by vlízal do ďúry? Pytala se kočka kočky, má-li kocúr koťata? Jak jsi stará, tak jsi hlúpá, dyť je to náš pantata.

Erben 4/103 | Tázala se kočka kočky (55%)
Tázala se kočka kočky, má-li kocour pazoury? „Jak jsi stará, tak jsi hloupá: jak by lízal do doury?“ Tázala se kočka kočky, má-li kocour koťata? „Jak jsi stará, tak jsi hloupá: vždyť je to náš pantáta!“

Erben 4/091 | Pochválen buď Ježíš Kristus! – (55%)
Pochválen buď Ježíš Kristus! – „Až na věky, amen.“ – Kdybych já měl hodně peněz, byl bych velkým pánem!

Sušil 1905 | V nědělu se ja rad napiju (55%)
V nědělu se ja rad napiju, v ponděli zas něrad rozleju, v utery gazduju, hodně sobě při muzice statkuju. Ve středu třeba se zas napiť, ve štvrtek třeba to zaplatiť, v pátek a v sobotu už se lehko porachuje s robotu. Jak přijdě svata nědělička, zas by se pozdvihla sklenička. To je tak deň jak deň, pila by se gořalenka každy deň. Pila by se, dyby byla kasa, edem že peňaze nestača, když něrad pracuju, edem najrači po šenkach fechtuju. Už mi baj o to lude lali, že sem ja hospodař nědbaly, němožu za to byť, slibil sem, že budu k šenkyřům chodiť.