Bartók III 1487 | Hopže s ňou s rozkošnou

  
Song navigation:
  
Text: 
Hopže s ňou, s rozkošnou
5 words

Similar songs

Bartók III 1487 | Hopže s ňou s rozkošnou (100%)
Hopže s ňou, s rozkošnou

Smutný 41/025 | Hopže čuji že bača moj tebe (100%)
Hopže čuji, že bača moj, tebe kožka a mě loj

Sušil 0866 | Synečku synečku (0%)
Synečku, synečku, kams poděl voničku, co tobě milá dala, dyž s tebó večír stála? Dyž sem šel na hody, spadla mně do vody, do vody do Dunaja, voděnka mně ju vzala.

Sušil 1276 | Daj mi Bože vědět (0%)
Daj mi, Bože, vědět, ej, s kým já budu sedět za stolem červeným, pod vínkem zeleným. Ach, Bože, přebože, co sem udělala, že sem pro jednoho všeckých opustila. Opustila sem já sokola pro páva, včil bych ho šla hledat, nevím, kde sedává. Sedává on v lesi nebo v čirém poli, šla bych já ho hledat, hlavěnka mia bolí. Hlavičko, hlavo má, co mia tolej bolíš? Ani neodpadáš, ani sa nehojíš. Hlavičko, hlavo má, už mia tolej nebol; radši mně odpadni lebo sa mně zahoj.

Erben 5/269 | Pod panskýma stájma (0%)
Pod panskýma stájma tečou potůčky: že pansky děvečky pečou rozpíčky; zadělaly je studenou vodou: předce je chválily, že dobry budou. Přišla tam Narjána s dlouhými prsty, vona jim pobrala rozpíčky všecky: dejte jí zvonec, na krk rondlíčku, aby zazvonila tomu rozpíčku.

Erben 5/279 | Spadla mně šavlička (0%)
Spadla mně šavlička s vranýho koníčka: podej mně ji, moje milá, jsi-li ke mně tak upřímná. Šavlička podala, do pláče se dala: neplač, holka, neplač pro mě, já jsem se dal dobrovolně. „Neplač, holka, pro mě, že jsem já na vojně: až já přijdu domů z vojny, neplač, holka, budem svoji. Spadla mi šavlička s vranýho koníčka: pojď mně ji, má milá, podat, a já budu mašírovat.“ Šavličku podala, do pláče se dala: „Kýž jsem tebe, můj holečku, nikdy byla nepoznala!“

Erben 5/271 | Sešla se selka s selkou (0%)
Sešla se selka s selkou, vedla si stížnost velkou, že má zlýho muže. že ji bije tuze až do devátý kůže. Ta druhá se jí ptala: co jsi’ž mu udělala? „Já přesmutná Manka! pekla jsem beránka – a já ho nekuchala!“

Sušil 1267 | Hezký Janek z lesa jede (0%)
[: Hezký Janek z lesa jede, :] malované dřevo veze. Veze on ho po rynečku, uhled paňu v okenečku. Daj mně, Bože, daj mně ten dar, abych s tú paňú večeřal. Jak to paní uslyšela, na kuchařa zavolala. Ty kuchaři černofúsý, rubaj maso, drobné kusy. Rubaj maso a i kostě, budeme mět dneska hostě. Bude Janek večeřati, po večeři půjdem spati. Hezký Janek tak dlúho spal, štyry koně vrané prospal. Štyry koně pěkné vrané, k tomu sedlo malované.

Erben 5/296 | Kdyby vojna byla (0%)
Kdyby vojna byla, já bych byl rád: musel by mně císař koníčka dát; koníčka vraného, sedlo na něm: 1) mějte se panenky, s pánem Bohem! 1) na něm sedlo, aby se mně všecko dobře vedlo.

Erben 2/131 | V háječku v dolině (0%)
V háječku v dolině na pěknej rovině, je tam moje milá, Andulka rozmilá, šenkuje ve víně. Přišel tam Jeníček, sed si za stoleček; převelice vzdychal a sobě naříkal, můj zlatej holeček! Nesedej, nesedej, pojď, pomoz, nalívej! by lidi neřekli, toho si nevšimli, žes bejval můj milej. „Já jsem k vám nepřišel vína nalívatí: já přišel pro láska, můj zlatej obrázku, tebe milovatí. Když jsem byl v arestě v tom Klatovském městě, nic mně tam nebylo, když za mnou chodilo mé rozmilé děvče. Když jsem byl v vězeni sedum let pod zemí, nic mi zle nebylo, když za mnou chodilo moje potěšení. Moje potěšení! pomoz mně z vězení.“ tvoje bejt nemůžu – není možná, není! Praha a Vídeň jsou na pěkné rovině, je tam moje milá, Andulka rozmilá, šenkuje ve víně. Přišel k ní Jeniček, sed si za stoleček; dal si nalejt vína, pořád při něm dřímá, rozmilej holeček. Nespi a nedřímej, pojď, víno nalejvej: by lidi neřekli a na nás nesvedli, že jsi ty můj milej. „Já jsem k vám nepřišel vína nalejvati: já jsem přišel k tobě, potěšení moje, tebe milovati. Když jsem byl za Prahou, daleko za vodou, nic mi zle nebylo, když za mnou chodila paňmáma i s dcerou. Byl jsem ve vězeni tři léta pod zemí, nic mi zle nebylo, když ke mně chodilo moje potěšení. Moje potěšení, pojď, pomoz z vězení! z vojny však nemůžu, není možná, není!

Erben 5/265 | Žádná není taková (0%)
Žádná není taková, jako naše sládkova: ona peče buchty s mákem, posílá je za vojákem. Dřív než buchty udělá, peněz do nich zadělá: když se buchty rozkrajujou, peníze se vyvalujou.