Bartók III 1093 | Prala som ja na Dunajku

  
Song navigation:
  
Incipit / Full Text: 
Prala som ja na Dunajku
5 words

Similar songs

Bartók III 1093 | Prala som ja na Dunajku (100%)
Prala som ja na Dunajku

Bartók III 1349 | Keď som na Dunajku vodu zacierała (87%)
Keď som na Dunajku vodu zacierała

Bartók III 1385 | Pri Prešporku pri Dunajku tam je (86%)
Pri Prešporku pri Dunajku tam je skala visoká

Bartók III 1089 | Švarné dieuča pri Dunajku čo robíš (86%)
Švarné dieuča, pri Dunajku čo robíš

Bartók III 1305a | Švarnuo ďieuča pri Dunajku čo robíš (86%)
Švarnuo ďieuča, pri Dunajku čo robíš

Bartók III 1084a | Pri Prešporku pri tichom Dunajku (86%)
Pri Prešporku, pri tichom Dunajku

Bartók III 1084b | Pri Prešporku pri tichem Dunajku (86%)
Pri Prešporku, pri tichem Dunajku

Erben 7/027 | Bude vojna bude (14%)
Bude vojna, bude, kdo tam na ni pojde? která má milého k sobě upřímného, ta naříkat bude. „A já mám milého k sobě upřímného: kdyby mně císař pán koníčka daroval, sedla bych na něho.“ „Co bys tam, má milá, co bys tam dělala?“ – „Prala bych košile, abys chodil bíle, to bych tam dělala.“ „Kde bys je, má milá, kde bys je máchala?“ – „V Dunaji je kámen, tam bych stála na něm, tam bych je máchala.“ „Kde bys je, má milá, kde bys je sušila?“ – „Na královském dvoře, na hedbávné šňůře, tam bych je sušila.“ „Kde bys je, má milá, kde bys je skládala?“ – „Na vraném koníčku, můj zlatý holečku, tam bych je skládala.“ „Vrať se, milá, domfi, poruč pánu Bohu: až sedum let mine, ta vojna pomine, potom si tě vemu.“ „Sedum let dochází, milý nepřichází: ach Bože, Bože můj! on mi tam zahynul, má radost přechází.“ U Dunaje stála, Dunaje se ptala: „Jsi-li tak hluboký, jako jsi široký?“ Dunaje se ptala. Do vody skočila, hned se potopila: „Ach Bože, Bože můj! nade mnou se smiluj, co jsem učinila!“ Její bílé nohy po písku šlapají; její bílé ruce, její bílé ruce břehu se chytají. Její černé vlasy Po vodě plávají; její modré oči, její modré oči k nebi se zdvihají. Sedum let minulo, milý z vojny jede: což jeho vraný kůň, což jeho vraný kůň pod ním tak těžce jde? „Což pak, můj koníčku, což mi tak těžce jdeš? zdali mne mladého jinocha švárného unesti nemůžeš?“ „Netíží tvé tělo, tíží mě tvá milá: která se pro tebe, která se pro tebe včera utopila.“ Milý se otočil, s koně dolů skočil, a svůj ostrý palaš, a svůj ostrý palaš v srdci si omočil. Nenašli se spolu na tom marném světě: nynčko jim na hrobě, nynčko jim na hrobě rozmarína květe.

Sušil 1504 | Jel synek vorati (14%)
[: Jel synek vorati, :] [: zapomněl oprati. :] Jdi mně, milá, pro ni, šak víš dobře o ní. Visí tam na sloupě, na zlatém chomoutě. Já pro ni nepudu, šak já tvá nebudu. Jdi mně, milá, předce, mám koníčky v řece. Až já jich napojím, já si tě namluvím.

Erben 2/819 | Honzo můj rozmilý (14%)
Honzo můj rozmilý, Honzo, Honzíčku! ráda bych ti dala svoji ručičko. Já jsem holka mladá od Litoměřic, lidem jsem podobná, nestarej se nic. Andulka mně říkaj‘, to je jméno mý: neboj se, Honzíčku, mý panímámy. Nebudeš nic dělat, já tě uživím; jenom špacírovat, jako kavalír. Panímáma přála, že mně něco dá, bych se nestarala, co pro mě chová. Devět liber mrkve, pytel od mouky, dva pytlíky viky, čtyry homolky. Rozkřapanej hrnec, čtyry vařejčky, mísu planejch jablek, zlámaný necky. Jednu starou truhlu bez dna, bez víka, kerou mně slíbila kmotra Hedvíka. Na tu naši svatbu náš táta nám dá jednu starou vránu, rohy od vola. Budem zpívat, Honzo, Honzo, Honzíčku! dejte krejcar za tu krásnou písničku.

Sušil 2349 | U Dunaja šaty prala plakala (14%)
U Dunaja šaty prala, plakala, své myšlénky na šohaja skládala. Ja, co bys ty šaty prala, to je nic, ale plačeš a naříkáš, to je víc. Neplaču já, můj šohajku, za nikým, jenom za tvým slubováním velikým. Dycky si mně, můj šohajku, sluboval, a včil si mia v mém srdečku oklamal. Keď si vezmeš pannu jinú, vezni si, a keď s ňu půjdeš na sobáš, zpomeň si. Ja, keď půjdeš přes ty schody kamenné, zpomeň sobě na srdečko raněné.