Sušil 1447 | Čí to rola nezoraná

15 words

Sušil 1447 | Čí to rola nezoraná (100%)
Čí to rola nezoraná, na dvě, na tři brázdy? Čí by byla? Synečkova, nedbalého gazdy.1)

Bartoš 1901 / 0971 | Čí je to roľíčko (98%)
Čí je to roľíčko nezorané na dvě, na tři brázdy; a čí by též ono było? Nedbałého gazdy.

Smutný 48/282 | Čí je to palička aj na (48%)
Čí je to palička, aj na štyry brázdy

Bartoš 1901 / 0999 | U našého gazdy za tabuľú (47%)
U našého gazdy [: za tabuľú obraz :] A dajte, nám dajte [: téj páľenky oraz :] A jak nám nedáte [: téj páľenky oraz :] Tož my vám zabíjem [: za tabuľú obraz :] Gazdo náš, gazdo náš, [: my ti uděłáme, :] Papuče vyzujem, [: židovi prodáme, :] Gořaľky kúpíme, [: počastujem známé. :]

Sušil 1384 | Oře sedlak na roli (3%)
[: Oře sedlak na roli :] [: a ženka mu pohoni. :] Navrać, ženko, ku domu, pojedzěmy k snidaňu.1) Dy do domu přijeli, kuska chleba něměli. Jak na sebe pohledli, tak jak by se najedli. Strůj se, ženko, strůj se zas, pojedzěmy orać zas.2) Než bych měla zas orać, volila bych vandrovać. Vandruj, ženko, letko, dvě a na třeci přidz ku mně. Třeci letko přichodzi, ženka domů něchodzi. Rolo, rolo, rolo ma, tys je velká něvola. Dyby přišla ženka ma, už by mi něrobila. Ach, dyhy ju Pan Bůh dal, nic bych ji dělać nědal. Ene bile lože stlać, svoje děci kolibać.

Sušil 0542 | Chodila po roli (3%)
Chodila po roli, trhala kúkoli, aj tu dobromysel, co by šohaj přišel. Chodila po hájku, trhala polajku, trhala, volala: Poď ke mně, šohajku. Ešče si natrhám toho návratníčku: Navrať sa mně, navrať, švarný šohajíčku. Milovali sme sa jak dvě holuběnky, vodívali sme sa spolu za ručenky. Milovali sme sa jako dva holubi, včil sa mně, synečku, tvá láska nelúbí.

Bartoš 1901 / 1054 | Čí to łúčka nekosená? (3%)
Čí to łúčka nekosená? [: Ej, Strážnickéj hraběnky. :] Poďme my a zkosíme ju, [: ej, z rána za rosenky. :] Čí to roľa neoraná? Ej, Strážnického pána. Poďme my a zoreme ju, ej, do bíłého rána.

Sušil 2066 | Vim ja ptačka v černem (3%)
[: Vim ja ptačka v černem lese, :] on zelene vajca nese, hej. Nanosil ich tři tisice, poveze ich do Bystřice. Kupi za ně dům i rolu, za ty vajca, chvala Bohu. Jak se ptaci dověděli, hned na jarmak přiletěli. Přiletěla ba i sova, povidala, že je vdova. Sedla si tam podle pecky, švandrkala po německy. Vzal ju vrablec v jeden taněc, stupil ji na pravy palec. Z mala, vrabče, vrabče z mala, pohlavek bych ja ti dala.*)

Černík 1908 / 201 | Keby mi mamka (3%)
Keby mi mamka na trávu dala, šak bych jéj velký batoch nabrala. Ale mi mamka na trávu nědá, radši jéj sama po poli hladá. Nění jéj v poli, ani v údolí, leš je trávenka na panskéj roli. Na panskéj roli orú mládzenci, hdo jim poháňá: panny pod venci. Odtrhla sa jim s luha deščička, hdo ju pribíjá: švarná Anička. Pribíjá jim ju ze dvoma klinci, to vám na haňbu, hrdzí mládzenci.

Sušil 0738 | Přebývali přebývali (3%)
Přebývali, přebývali třé maléři u nás; dala sem si vymalovat svatej Anny obraz. Přebývali, přebývali u nás po tři rána; dala sem si vymalovat švarného galána. Malovali, malovali na naše stavení; dala sem si vymalovat svoje potěšení. Malovali, malovali na tej našej roli; dala sem si vymalovat šohajkovy nohy. Malovali, malovali na tej našej lúce; dala sem si vymalovat šohajkovy ruce. Malovali, malovali na tej našej seči; dala sem si vymalovat šohajkovy oči.

Sušil 0351 | Ta uninská rola (3%)
Ta uninská rola černo pooraná, žabiu tam pachouka Uďheli z Unína. A jak ho tam zabiu, do žita odskočiu, skočiu k pohůnkovi: Jak je pachoukovi? Michale, Michalku, odpusti mně vinu, že sem ti do huavy dau smrtelnú ranu. Odpúščám, odpúščám ale velmi ťažko, že je mé srdečko poraněné všecko. Vy tetko Doračko, smutná, neveseuá, nesem vám synáčka v halinečce z pola. Vy tetko Doračko, nic sa nelekajte, pro vašeho syna bíuú puachtu dajte. Michale, Michalku, kdo je ti příčina? Kdo by byu, mamičko? Uďheli z Unína. Že bys mně, Michalku, moheu ešče ožit, ešče bych ti daua košelu zuatem šit. Nechcu já, mamičko, košele zuatovej, už já dávno čekám tej smrti hotovej. Zandite, mamičko, pro tech knězů gbelských, já sa vyzpovídám z mojich hříchů těžkých. Ja, co si, Michalku, gbelských knězů žádáš? A šak ty, Michalku, tolej hříchů nemáš. Jak bych já, mamičko, tolej hříchů neměu? Šak sem já nejednu děvečku podvedeu. Nejednu podvedeu, nejednu okuamau, kerak by sa Pán Bůh na mňa nerozhněvau? A ten gbelský cinter kolem mauovaný, leží tam Michálek pěkně pochovaný. Na jeho hrobečku rozmarýn zelený, to gbelským pachoukom roste na znamení. Na jeho hrobečku marijánek roste, vy gbelské děvčátka, vínky z něho neste. Ta jeho rodina třema řady stáua, tak ho naříkaua, jak muzika hráua. Na nebi hvězdička, na zemi děvečka, tak ho naříkaua jeho frajerečka. Na nebi měsíček, na zemi tatíček, tak ho naříkaua mamička, tatíček.