Smutný 02/010 | Uderila jedna uderila druhý

  
Song navigation:
  
Označení místa : 
Text: 
Uderila jedna, uderila druhý
4 words

Similar songs

Smutný 04/008 | Uderila jedna uderila druhá eště sa (100%)
Uderila jedna, uderila druhá eště sa

Smutný 02/010 | Uderila jedna uderila druhý (100%)
Uderila jedna, uderila druhý

Smutný 39/004 | Uderila jedna polonočná hodina (97%)
Uderila jedna polonočná hodina

Smutný 48/031 | Udeřila jedna z půlnoci hodina ešče (97%)
Udeřila jedna z půlnoci hodina, ešče sa syneček po dědine túlá

Smutný 21/026 | Uderila skala krajem do Dunaja (96%)
Uderila skala krajem do Dunaja

Sušil 0750 | Má milá je nemocná (96%)
Má milá je nemocná, ona rána nedočká, já ju musím navštiviti, v nemoci ju potěšiti. Přišel do komůrky k ní a optal se, co je jí. »Ach, bolí mně má hlavěnka, uderila mě maměnka. Uderila pro tebe, nedá milovat tebe. Už, synečku, zapominej, pod okýnko nechodívej.« Pod okýnkem zahrádka, v ní pěkná marijánka; marijánka pěkně voní, mé panence zvoník zvoní. Pod okny je stromeček, na něm zpívá slavíček: Žaluj, žaluj, ptáčku, se mnou, už mou milou k hrobu vedou.

Sušil 0659 | Měla sem synečka (96%)
Měla sem synečka jako jiskerečka, udeřila střela do jeho srdečka. Uder, střelo, uder, enom ho nezabí! Po čem by hledaly moje očka černy? Galán jsi ty, galán, ale na hodinu, jak by mé srdečko nemělo rozumu. Ale mé srdečko dobrý rozum mělo, že se ledakomu ošidit nedalo. Hořelo srdečko, hořelo plamenem, a dyž dohořelo, zostalo kamenem.

Sušil 0624 | A čí je to studýnka (6%)
A čí je to studýnka, co z ní koně pijó? Nechoď tam, synečku, [: ať tě tam nezabijó. :] Zabijó-li, zabijó, nechají mě ležet; milá je daleko, ta nebude nic vědět. Je-li jedna daleko, šak je druhá blíže; uvijó mně věneček z pěkné červené růže.

Sušil 1429 | Aj děvča děvča (5%)
Aj, děvča, děvča, zavracaj kačky, ať nám neuchoďá hore potůčky. Aj, děvča, děvča, zavracaj kury, ať nám neutečú do druhej hůry.

Sušil 1620 | Na bystřickém poli (4%)
Na bystřickém poli pěkná růža stojí, ešče sem daleko, už mně pěkně voní. Ach, voní mně, voní, už a i prokvítá, ach, jejda, přejejda, už musím do světa. Daleko do světa, do pole čirého, tam mně dali lámat kamení těžkého. Kamení těžkého, nalámať ho možu, na tebe, děvčino, zapomnět nemožu. Zapomeneš na mne, můj šohajku, snadně, dyž pomaširuješ, nepohlídaj na mne. Nepohlídaj na mne, na moje stavení, snadno zapomeneš, moje potěšení. Jednú zapomenu, po druhé zpomenu, po třetí, má milá, za tebú poběhnu.

Sušil 1162 | Jak po zahradě chodila (4%)
Jak po zahradě chodila, místo jablonce volila. Jak jednú rýčem zaryla, hned tam jablonku vsadila. Ešče nebyly dvě leta, měla jablonka jabuka. Fúkni, větřičku, z podolé, shoď mi jabučko nebo dvě. Shodil mně jedno jediné a i to bylo červivé. Požčaj mně, milý, nožíčka, nech já vykrojím červíčka. Jak jednú doňho vkrojila, hned ten nožíček zlomila. Požčaj mně, milý, druhého, nech já vykrojim celého. Už je, můj milý, už je zle, už sem zlomila dva nože.