Smutný 11/008 | Známá česká melodie

3 words

Smutný 11/008 | Známá česká melodie (100%)
(Známá česká melodie)

Sušil 0203 | Nad Kostelcem je černý les (51%)
[: Nad Kostelcem je černý les, :] [: žalo tam pět panen oves. :] Povězte mně, mé panenky, mého srdca holuběnky: Je-li tady moja milá, je-li zdravá jako jiná? Tvoja milá už umřela, včerá ráno pohřeb měla. Zvoňte, zvony, na vše strany, umřelo mé potěšení. Zvoňte, zvony, po všem světě, že už já nemám děvčete. Ukažte mně tu stežčenku, kady vezli mó panenku. Ta cesta je právě známá, rozmarýnem vypletená. Kady panenka vezená, všady rosička sražená. Povězte mně, kde tam leží? »Na kerchově vedle dveří.« Ponejprv kerchov obešel, na její hrobek nepřišel. Po druhé kerchov obešel, na její hrobek nepřišel. Po třetí kerchov obešel, na její hrobeček přišel. »Kdo se šlape po mém hrobě, nedá mně v hrobě pokoje?« Já se šlapu, moja milá, jsi-li ty ke mně upřímná? »A to je Janiček milý, co tu po mém hrobě chodí.« A šel cestó pod podlóbí, tam, kde má hrobař nádobí. A vzal ryčku a motyčku, aby vykopal Aničku. Běž, Janičku, běž ty domů, poruč mě tu Pánu Bohu. A šak ty mne už nezvihneš, ešče spíše za mnó přindeš.

Erben 2/175 | Vždycky mně říkají (51%)
Vždycky mně říkají, že já se nevdána, že já vyšívané zástěrky nemám: když nemám, nemám, můžu ji míti; dám si ji Volínské švadleně šíti. Volínská švadlena je dobře známa, ona ji vyšije s tulipánama; s tulipánama, i pěkné kvítí: potom mne budete, mládenci, chtíti!

Bartoš 1901 / 0073 | Hrajte že mi hrajte (51%)
[: Hrajte že mi, hrajte, od konca do konca, :] a ty naša šenkérenko, poď s nama do tanca. [: Šenkérenko tłustá, tancuj s námi zhusta, :] bude tvoja komůrenka aj sýpečka pustá. [: Jura je na hůri, Jano je v komori :] a ty miľá šenkérenko, tancuj si po vůli. [: A ty svátý Fróľo, co sa teba týče ; :] zadžgaj *) že si věchťom ďúru, nech sa ti nesvíče.**) [: Ešče sú hen syry dva lebo aj štyry :] suknička je na klímenže ***) aj ta naša běndže. †) [: O pane hejtmane, kadže pojacháme? :] Už je všecko spakované za ráz pojacháme. [: Nechoďte horami, choďte ľipinami :] by hejtmanščí nepátraľi kadže sme jachaľi. [: Nejeďte horami, ľež jeďte dolami, :] a já sednem na łysého, pojedem za vámi. [: Šenkérenka známá, tancovala ráda ;:] už je její komůrenka aj sýpečka prázdná. [: Muzika dohráła, šenkérka zvołała ::] bodaj by vás čérti vzaľi že sem tancovala.

Sušil 0795 | Přiletěl vtáček z cizí krajiny (41%)
Přiletěl vtáček z cizí krajiny, donesl psaní, v něm pozdravení. Bych se podíval do země české, že jsou tam taky děvčátka hezké. Češka má každá na jazyku med, jak se s ní ozná, potom je jak jed. Zůstanu radši v jihlavském kraji, najdu si děvče hezké z Moravy. Moravka chodí přímo jak svíce, každá má k chlapcům upřimné srdce.

Erben 2/022 | Přiletěl ptáček (41%)
Přiletěl ptáček z cizí krajiny; přines mi psaní, v něm pozdravení. Bych se podíval do země České, že jsou tam v Čechách panenky hezké. Češka má každá na jazyku med; a když ji pozná, pak je jako jed. Zůstanu raděj v naší krajině, najdu si děvče švarné v Moravě. Moravka každá jak rovná svíce, každá má k chlapci upřímné srdce.

Erben 4/081 | Nedej Bože! abych stonal (41%)
Nedej, Bože! abych stonal, kdož pak by mně posluhoval? Kdož pak jinej, než má milá, má Andulka roztomilá. Nedej, Bože! abych umřel, než zaplatím, co jsem dlužen. Nejsem dlužen než dvá česká, to zaplatí holka hezká. Co zaplatí grošíčkama, já oplatím hubičkama.

Erben 7/031 | Když se milý na vojnu bral (41%)
Když se milý na vojnu bral, 1) své panence přikazoval, aby se mu nevdávala, sedům let na něj čekala: „Má panenko! nevdávej se, za sedům let přijdu zase; za sedům let přijdu domů, zlatý prsten nosit budu.“ A když bylo v sedmém roce, žala trávu při potoce; když nažala, navázala, po poli se ohledala. Neviděla tam žádného, jen vojáčka samotného; ptala se ho: „Můj panáčku! víte-li o mém miláčku?“ „Tvůj milý se tam oženil, já sám na jeho svatbě byl. Co mu vzkážeš, holubičko, bílá, červená růžičko?“ „Vzkazuju mu tolik toho: aby do něj udeřilo!“ Otočil se a zasmál se, zlatý prsten zatřpytil se. „To je prsten s mého prstu, co jsem dala mu na cestu!“ – „Co mu vzkážeš, ještě více, ty modrooká dívčice?“ „Vzkazuju mu tolik zdraví, co je na té louce trávy; vzkazuju mu tolik štěstí, co je kapek v hustém dešti!“ Kostelíček v černém lese: „Pojď, má milá, oddáme se; pan farář nám ruce sváže, žádný nás už nerozváže.“ 2) 1) Můj milý na vojnu jede, a co on mně přikazuje? abych já se nevdávala, sedum let na něj čekala atd. 2) Na konci dodávají: Skládal voják tu písničku, dal ji milé za hubičku; ta písnička velmi hezká, stojí nejmíň za dvá česká.

Smutný 48/065 | Melodie (9%)
(Melodie

Smutný 48/026 | Melodie (9%)
(Melodie

Smutný 48/052 | Melodie Ej lúčky lúčky (9%)
(Melodie Ej lúčky lúčky