Smutný 43/002 | A já bača pujdu v predi

  
Song navigation:
  
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
A já bača pujdu v predi
6 words

Similar songs

Smutný 43/002 | A já bača pujdu v predi (100%)
A já bača pujdu v predi

Bartók III 1469c | A cen bača náš (99%)
A cen bača náš

Smutný 41/025 | Hopže čuji že bača moj tebe (99%)
Hopže čuji, že bača moj, tebe kožka a mě loj

Sušil 1478 | Beskyde Beskyde (99%)
Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide! Černohorský bača ovečky zatáčá.

Smutný 39/002a | Ja som bača velmi starý nědožijem (98%)
Ja som bača velmi starý, nědožijem

Smutný 27/4/003 | Sedí bača za bukom shovára se (98%)
Sedí bača za bukom shovára se s Valachom

Smutný 27/3/011 | Ej na čo že ma moj (98%)
Ej na čo, že ma moj bača klial

Bartók III 1337 | Bača náš bača náš sira nám (98%)
Bača náš, bača náš, sira nám nedávaš

Bartók III 1469b | Zaspau bača náš (98%)
Zaspau bača náš

Sušil 0430 | A dybych ja smutny vědzěl (2%)
A dybych ja smutny vědzěl, jak je v moji krajině! Esli se tež ma milenka, esli o mne frasuje. Mam ja doma dvuch holubků, pošlu s pismem jedneho, esli už tež ma milenka, esli už ma ineho. Holubeček s pismem stoji, ona mu něodvira, enom sobě bilu šatku černe oči ucira. Nělituj že, ma dzěvucho, tej svojej urody, bo sem ja tež nělitoval chodić přes ty zahrady.

Erben 2/131 | V háječku v dolině (2%)
V háječku v dolině na pěknej rovině, je tam moje milá, Andulka rozmilá, šenkuje ve víně. Přišel tam Jeníček, sed si za stoleček; převelice vzdychal a sobě naříkal, můj zlatej holeček! Nesedej, nesedej, pojď, pomoz, nalívej! by lidi neřekli, toho si nevšimli, žes bejval můj milej. „Já jsem k vám nepřišel vína nalívatí: já přišel pro láska, můj zlatej obrázku, tebe milovatí. Když jsem byl v arestě v tom Klatovském městě, nic mně tam nebylo, když za mnou chodilo mé rozmilé děvče. Když jsem byl v vězeni sedum let pod zemí, nic mi zle nebylo, když za mnou chodilo moje potěšení. Moje potěšení! pomoz mně z vězení.“ tvoje bejt nemůžu – není možná, není! Praha a Vídeň jsou na pěkné rovině, je tam moje milá, Andulka rozmilá, šenkuje ve víně. Přišel k ní Jeniček, sed si za stoleček; dal si nalejt vína, pořád při něm dřímá, rozmilej holeček. Nespi a nedřímej, pojď, víno nalejvej: by lidi neřekli a na nás nesvedli, že jsi ty můj milej. „Já jsem k vám nepřišel vína nalejvati: já jsem přišel k tobě, potěšení moje, tebe milovati. Když jsem byl za Prahou, daleko za vodou, nic mi zle nebylo, když za mnou chodila paňmáma i s dcerou. Byl jsem ve vězeni tři léta pod zemí, nic mi zle nebylo, když ke mně chodilo moje potěšení. Moje potěšení, pojď, pomoz z vězení! z vojny však nemůžu, není možná, není!