Smutný 48/108 | V zelené pohance devadesátk kolků na

  
Song navigation:
  
Označení místa : 
Text: 
V zelené pohance devadesátk kolků, na co si zavodíš Mišurú pacholku
11 words

Similar songs

Smutný 48/108 | V zelené pohance devadesátk kolků na (100%)
V zelené pohance devadesátk kolků, na co si zavodíš Mišurú pacholku

Sušil 2269 | U našeho fojta (100%)
U našeho fojta zelená se chvojka. Povězte mně, pane fojte, kde je vaše dcerka. V zahradečce byla, tři věnečky vila, jeden tobě, druhý sobě, třetí pověsila. Pověsila tě ho v komoře na kolku, miluj ty mě a já tebe, sousedů pacholku.

Erben 5/228 | Na louce chodila (18%)
Na louce chodila, tři věnečky vila: jeden sobě, druhej tobě, třetí zavěsila. Zavěsila je ho na zelenou chvojku: nedávejte mne, matičko, chudýmu pacholku! „Chudýmu tě nedám, bohatej tě nechce.“ Já bych ráda takovýho, kerej pásá ovce. Kerej ovce pásá, ten má hodně másla, hodně másla, hodně sýra: s tím bych ráda pásla.

Sušil 1406 | Hompé Bartoši (18%)
Hompé, Bartoši, co to neseš na koši? Nesu, nesu, nesu, půl míry žita od pana Víta. Vít není doma, jel do Koříma, jenom sama nevěsta, ukradla nám kus těsta, napekla vdolků, pozvala pacholků. Pacholátka, jezte, šak je to v městě atd.

Sušil 1236 | Počkaj postoj ty malý pacholku (18%)
[: Počkaj, postoj, ty malý pacholku. :] [: Až já sa rozlúčím :] s mú milú maměnkú. S Bohem buďte, moja maměnečko, co ste mě vychovali, zaplať vám Bůh všecko. Počkaj, postoj, nerochaj bičíčkem, až já sa rozlúčím s milým svým tatíčkem. S Bohem buďte, můj milý tatíčku, už vám slúžiť nebudu, mám inú matičku. Počkaj, postoj, nepoháňaj koní, mám tady sestřičku, nechce sa mi od ní. Počkaj, postoj, enom na chvílčičku, až já sa rozlúčím s bratrem, se sestričkú. S Bohem buďte, moje kamarádky, už mia od vás odvezú, nepusťá mia zpátky. S Bohem buďte, rajnochovské kopce, už vás šlapať nebudu, nech vás šlape, kdo chce.

Sušil 2141 | Maloměrský stárku buď veselý (18%)
Maloměrský stárku, buď veselý, nebůj se ty rany, ani střely; budeš-li se rany bát anebo jí uhýbat, budeš šohajíček pohaněný. Maloměrský stárku, nestrachuj se, kolik máš pacholků, podívej se! [: Mám jich jedenáste :] a sám jsu dvanáste, nebojím se. Maloměrský stárku, drž se hory, neboj ty se rany ani sily. [: Seberem šabličky, :] půdem do šermičky v širým poli.

Sušil 2295 | Přaďte přaďte přadulenky (18%)
Přaďte, přaďte, přadulenky, bude zítra mráz, uvážeme šest pacholků na jeden provaz.

Sušil 2295 | Přaďte přaďte přadulenky (18%)
Přaďte, přaďte, přadulenky, bude zítra mráz, uvážeme šest pacholků na jeden provaz.

Sušil 2295 | Přaďte přaďte přadulenky (18%)
Přaďte, přaďte, přadulenky, bude zítra mráz, uvážeme šest pacholků na jeden provaz.

Sušil 2253 | Stůj březo zelená! (1%)
Stůj, březo zelená! Pod městečkem vojna silná. Stůj, březo zelená. Stůj, březo zelená! Můj bratřiček na ni jede. Stůj, březo zelená.*) Což on si tam vybojuje? Můj bratřiček z vojny jede, tři jablička v ruce nese. Jedno jest dal svej matijce. Druhé jest dal svej sestřijce. Třetí jest dal svej milence. Milenka se rozhněvala, že všech jablek nedostala. Matička mě vychovala. Sestřička mě kolíbala. Tys mně, milá, nic nedala. Bílej šátek jsem ti dala. Tys zašpinil, já vyprala.

Sušil 1691 | Byua vojna byua (1%)
V městě Holomúci stojí vraný kůň a na tom koníčku, můj starý tatíčku, celý mundur můj. U teho koníčka vojáci stojá, švarného šohajka do vojny strojá. Strojá tě ho, strojá, že už pojede, a tebe, má milá, holuběnko sivá, sebú nevezme. Dyž za bránu vyjel, šátečkem točil: Navrať mně, má milá, holuběnko sivá, co sem ti půjčil. Já ti nenavrátím, nejsem povinna, šak ti ho navrátí, můj milý šohajku, ta bude jiná. A my tam nesmíme panny milovat, my se tam musíme, má milá panenko, execirovat. Kdo zná execírku, tomu je dobře, sedne na koníčka, připne si šabličku, jede do pole. Ale já jí neznám, musím se učit, nejednú zaplačú mé černé oči.*) A psal milej psaní na pargamíně, jak se mu tam vede v cizí krajině. Chceš-li, milá, vědět, jaká strava má? Koňská to pečeňa a nedopečená, to je strava má. Chceš-li, milá, vědět, jaká postel má? Patrontáš pod hlavú, šabličku na stranu, to je postel má. Chceš-li, milá, vědět, jaké víno mám? Na tom čirém poli, v té francúzske zemi voda lužová. Chceš-li, milá, vědět, jaká svadba má? Přindi se podívat, jak se bude kúlat hlava krvavá. Chceš-li, milá, vědět, jaká zpověď má? Přindi se podívat, jak já budu volat Ježíš Maria. Chceš-li, milá, vědět, jak mně zvonijú? Z karabin, z kanonů, z kusů házijú. Chceš-li, milá, vědět, jaký je můj dům? V té francúzké zemi kopajú mně důl.1)