Smutný 48/126 | Ej vrší zelená vrší dycky sa

9 words

Smutný 48/126 | Ej vrší zelená vrší dycky sa (100%)
Ej vrší, zelená vrší, dycky sa mračí, nikdy neprší

Bartoš 1901 / 0647 | Mračí se mračí (75%)
Mračí se, mračí, že bode pršet a před naše je zelené vršek. Zelené vršek, zelená hruška, vopostila mě moje Maruška.

Erben 2/024 | Mračí se mračí (75%)
Mračí se, mračí, že bude pršet: za naším humnem zelenej vršek. A na tom vršku širokej kámen: chlapec s panenkou sedává na něm.

Sušil 0259 | Mračí se mračí bude-li pršet? (75%)
Mračí se, mračí, bude-li pršet? Před našima je [: zelené vršek. :] 1) A pod tém vrškem široké kameň, sedí syneček s panenkó na něm. Syneček praví: Hlavěnka bolí, zavaž, panenko, ať se mně zhojí. Panenka váže, hlavěnka klesla; co ses, panenko, co ses tak lekla? Ach, jak se nemám smutná lekati, dyž už ty mně chceš v rukách skonati. 2) Já neskonávám, jenom se lóčím, tebe, panenko, Bohu poróčím.

Černík 1908 / 307 | Pomož Bože 307 (70%)
Pomož, Bože, prežac, budzeme tam ležač; ležac jako ležac, ale hdo budze žac? Pojme domů račí, velice sa mračí, spadně na nás rosa pri švarném dzievčaci. Pojme, zazpievajme, pole rozveselme; pole je polovo, dzievča šohajovo. Hdo frištuky zaspal, bodaj hoře něstal; my sme nězaspali, my sme hore stali. Už sme sa dožali hájku zeleného, ešče sa dožněme chládku studzeného. Naša paní mladá jako to jabúčko, ona sa prechodzí po zemi lahúčko. Naša paní mladá večere nám hladá, poščává si hrncóv, že má mnoho žencóv.

Sušil 1093 | Zdálo se mně zdálo (68%)
Zdálo se mně, zdálo, že sa od hor mrači, a to sa černajú šohajovi oči. Zdálo se mně, zdálo, že se od hor blyská, a červenajú sa šohajovi lička.1)

Bartoš 1901 / 0195 | Zdálo sa ně zdálo (68%)
Zdálo sa ně, zdálo, že v poli horelo, a to sa méj miléj líčko červeňalo. Zdálo sa ně, zdálo, že sa v poli mračí, a to sa čerňaly mojéj miléj oči. Zdálo sa ně, zdálo, že sa v poli blíská, a to si šohajek na píščelku píská.

Bartoš 1901 / 0821 | Na Vľčnovskéj veži (68%)
Na Vľčnovskéj veži złatá baňa ľeží, na ní je kohútek, má páové péří. Na Vľčnovskéj veži, złatá baňa ľeží, odpros sa, Marýnko, otcovi, mateři. Odpros sa jím, odpros, kľekni na koľena: Pro Boha vás prosím, neopúščajte ňa. Už ňa upustiľi přáteľé najbľižší, neopúščaj ty ňa, můj Kriste Ježíši. Už ňa opustiła, cełá má rodina, neopúščaj ty ňa, Panenko Maria. Dajte nám ju, dajte, vy její maměnko, dajte nám ju, dajte, sivá hołuběnko. Dajte nám ju, dajte, vy její tatíčku, dajte nám ju, dajte, sivý hołubíčku. Nedáme, nedáme, dyž my vás neznáme, až my sa někoho na vás pozeptáme. A co to pravíte, že vy nás neznáte, dyž vy nás od rána s boľesti čekáte. Dyby zme vás byľi s boľesti čekaľi, my by zme před vama dveří nezavřeľi. Otevři, Mařenko, maľované dveři, vynes ten víneček na bíłém taľéři. Vystup si, Mařenko, vystup na łavěnku, pohľédni po ľuďoch, máš-ľi tu maměnku. Vystup si, Mařenko, vystup na stołeček, pohľédni po ľuďoch sú-ľi tu tatíček. Zeber si, Mařenko, svoje majetnosti, co sis najednała od svéj maľučkosti. Ženichu nedbałý, nestoj za dveřami, poď do izby rači, nevěsta se mračí. Všecko sem zebrała, nic sem nenechala, enom ten kľíneček, co viséł víneček.

Smutný 06/019 | S hory sa mračí bude déšť (68%)
S hory sa mračí, bude déšť v noci, budzelo na celou noc

Smutný 44/014 | Zdauo sa ně zdáuo že sa (68%)
Zdauo sa ně, zdáuo, že sa od hor mračí

Smutný 48/134 | Mrací sa mrací snad budú búřky (68%)
Mrací sa, mrací, snad budú búřky