Poloczek IV 007 | Janko z Bánoviec

Catalogue:
Poloczek 1964
  
Song navigation:
  
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
Janko z Bánoviec
2 words

Similar songs

Erben 5/171 | Máš máš máš sedláčku! (100%)
Máš, máš, máš, sedláčku! čtyry koně vraný: máš hezkou dcerušku, máš hezkou dcerušku, pudeme ti za ní. Máš, máš, máš, sedláčku! čtyry koně hřebce: máš hezkou dcerušku, máš hezkou dcerušku, žádnýho nás nechce. Máš, máš, máš, sedláčku! čtyry koně lysy: přece tvou dcerušku, 1) přece tvou dcerušku někomu dáš kdysi. 1) přec tu tvou dcerušku žádnej nedostane než Jeniček z Lisi.

Sušil 1629 | Skalička skalička (100%)
Skalička, skalička, pod ňú je hranička, chytali na vojnu Pískové bratříčka. Keď ho svazovali, na sestřičku vouau: Aničko, sestro má, svazovat mňa nedaj. Co ti já, Janičku, co ti já pomožu, řetazem’s svázaný, já ťa nerozvážu. Kdo je ti, Janičku, kdo je ti příčina? Ten pohan židovský, skáua ho zabiua. Skáua ho zabiua, kameň ho roztřiskau, ten pohan židovský cedulenku pisau. A jak ju napisau, do Brna ju posuau, aby tam Janiček za vojáka ostau. Ti brněnščí páni z okna vyhlédali, regruta-li vezú či hrdeuních vězňů. Nevezeme vězňů, vezeme regrúta; tak sa on nám brániu, třech úřadů zmarniu. A brněnščí páni, ti jim povídali, že je kuřa maué, a smrti sa brání. Jak ho tam dovezli, na uávku si sedeu, na uávku si sedeu, do okénka hleděu. A co tam, Janičku, a co tam pohledáš? Šak ty tam, Janíčku, svej maměnky nemáš. Bar nemám maměnky. Ale mám Aničku, ale mám Aničku, najmuadší sestřičku.

Sušil 2073 | Stupavčí chlapci (100%)
Stupavčí chlapci, to sú hodní chlapci, jenom to jim škodí, že sú vysměváci. Oni se vysmějú z chudobných děvčátek, a sami nemajú košulí na svátek. Košulí na svátek, na všední den botů, oni se vysmějú, jeda na robotu. Hore, chlapci, hore, děvčata dolinú, stupavčí pacholci žebroty neminú. František Kohútků bude kapitánem, bude šit míšečky, seďa za špitálem. Janíček Vaverdů, ten jich bude nosit, Josef Mikulčáků bude do nich prosit. Martin Nedopilů veliký hrdina, nemohl zaplatit za půl másu vína. Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes.

Sušil 1074 | Za našum stodolum (100%)
Za našum stodolum, za našum pivnicum, sedzi tam Janiček, ma v rukach šklenicu, napaja, prošvarnu dzěvuchu namluva. Ta jeji macička, dy se dovědzěla, hnědky Janičkovi naproci běžela; běžela, z dalekej krajiny vitala. Vitam cě, Janičku, z dalekej krajiny, něbudzeš ty mici z moji dcerky ženy, chudobnys, pro moju dcerušku něrovnys. Dzěkuju, macičko, za vaše vitani: šak ja tež něvidzim střibra, zlata na ni; rovně je, takova dzěvucha jak jine. Ona na lůžečku a on na stolečku, ona mu jablečko a on ji hrušečku, přaje mu, vyšiva šatečku, daje mu.

Erben 5/114 | My tesařský řemesníci (100%)
My tesařský řemesníci mnoho zkusit musíme: ať je zima nebo horko, do díla jít musíme. Ráno vstáném, do díla jdem, dřív než slunce vychází: moje ze všech nejmilejší po rynku se prochází. Tu mně nese snídaníčko, kafe z dobrý smetany: „Tu máš, můj milej Jeníčku! od mojí panímámy.“

Erben 3/059 | Vstala jest Anička (100%)
Vstala jest Anička v bílej den, a šla do maštale pro oheň. Zavolala k sobě – Jeníčka, aby jí nasekal dřívička. Popad on sekyrku dřevěnou, vysekal kolíbku zelenou. Tu si máš, Aničko, kolíbej, po jiných mládencích nehlídej! „Vždyť já ti po jiných nehlídám, proto že jen tebe ráda mám.“ V tom přižene se z komory babička, majíc na rukou děťátko z peřinek ustrojené, a běhajíc vůkol houpá je, konejší a zpívá: Hajej, dadej, hajej, pacholíčku malej! hajej, dadej, nynej – za rok bude jinej.

Sušil 1267 | Hezký Janek z lesa jede (100%)
[: Hezký Janek z lesa jede, :] malované dřevo veze. Veze on ho po rynečku, uhled paňu v okenečku. Daj mně, Bože, daj mně ten dar, abych s tú paňú večeřal. Jak to paní uslyšela, na kuchařa zavolala. Ty kuchaři černofúsý, rubaj maso, drobné kusy. Rubaj maso a i kostě, budeme mět dneska hostě. Bude Janek večeřati, po večeři půjdem spati. Hezký Janek tak dlúho spal, štyry koně vrané prospal. Štyry koně pěkné vrané, k tomu sedlo malované.

Erben 4/106 | Kudy bysi Janku vyšel (100%)
Kudy bysi, Janku, vyšel, kdyby na tě tvůj pán přišel? „Udělal bych z okna dvéře, nečekal bych, až otevře.“

Erben 7/039 | Na vršíčku kaplička (100%)
Na vršíčku kaplička, bílila ji Ančička; když ji obílila, kolem se dívala, uhlídá-li Jeníčka. „Nikde ho tu nevidím, ani ho tu neslyším; s kým pak já se nyní, můj Božíčku milý! s kým pak já se potěším!“ Na dolině rybníček, napájí v něm Jeníček čtyry koně vraný, pěkně učesaný, je zkrvavený všecek. To není krev z koníčka, to je z mého Jeníčka, že ho posekala, že ho posekala ta vojenská šavlička.

Erben 7/054 | Slunéčko vychází z hory ven (100%)
Slunéčko vychází z hory ven: pán Kristus jde z nebe ven. Potkala ho Matička boží: „Kam jdeš, Synu boží?“ – „Já nesu dřevo, svatý kříž, na kterémžto umřít mám.“ Potkal ho svatý Petr, svatý Jan. „Jděte tam, zpravte tam, že mám trnovou korunu, z sedumdesáti sedmi kusů dělanou, na mou svatou hlavu vstavenou.“

Sušil 0625 | Sprovoď mia miuá (100%)
[: Sprovoď mia, miuá, :] [: přes tu dolinu. :] Učuješ o mně smutnú novinu. Na tej dolině účka zelená. Nechoď tam, Janko, zabijú ťa tam. Keď mia zabijú, bude památka; ostane ze mňa kostí hromádka. A z tech kosteček bude zámeček, budú povídat: byu to syneček.