Poloczek IV 016 | Gazda naš gazda naš

Catalogue:
Poloczek 1964
  
Song navigation:
  
Označení místa : 
Text: 
Gazda naš, gazda naš
4 words

Similar songs

Smutný 10/013 | Gazda náš dej nám oldomáš (100%)
Gazda náš, dej nám oldomáš

Smutný 48/029 | Ten náš gazda dobrý gazda (100%)
Ten náš gazda, dobrý gazda

Sušil 1754 | Propil gazda voly a gazdina krávy (100%)
Propil gazda voly a gazdina krávy; poraďme sa, mužu, propijme i chýžu.

Smutný 09/016 | Kděs býval kocůrko moj ve mlýně (100%)
Kděs býval, kocůrko moj, ve mlýně pan gazda

Sušil 0131 | Obávám se súdu tvého (1%)
Obávám se súdu tvého, když tě vidím rozpiatého. O, Ježíšku, o, kvítečku, požehnej nás svú ručičkú. Požehnej nás, zachovej nás, s svú milostí budiž při nás.

Erben 2/151 | Paňmámo! milej jde k nám (0%)
Paňmámo! milej jde k nám: jakou mu večeři dám? Večeře hotová, pečínka skopová, pivíčko přinešeny pro moje potěšení. Paňmámo! milej jde k nám, jakou mu postýlku dám? Postýlka dubová, peřinka prachová, běloučké povlečení pro moje potěšení. Panímámo! milej jde k nám, jakou já mu večeři dám? Večeře hotová: pečínka skopová, ještě k tomu pivíčka žbán.

Erben 2/171 | Když jsem šel k mej milej (0%)
Když jsem šel k mej milej, pes na mě vrčel, já mu dal kůrčičku, jen aby mlčel: Kuráž! Kuráž! kůrčičku tu máš: jen na mě nes těkej, když já jsem u vás! Přišel jsem k okýnku, tiše jsem klepal, nešťastnej Kurážek hned ns mé štěkal: Kuráž! Kuráž! kůrčičku tu máš: buď jenom ztichounka, když já jsem u vás! Má drahá Lidunko! ach moje zlato! a Kuráž: haf, haf, haf! nic nedbal na to. Kuráž! Kuráž! svědomí nemáš; sice bys neštěkal, když já jsem u vás! Najednou pantáta ze dveří vyšel: já skokem ze dvora, kudy jsem přišel. Kuráž! Kuráž! ty lásky neznáš; sic bys byl neštěkal, když jsem byl u vás. Následující sloha jest patrně přídavek pozdější a předešlým jen na závadu: Vždyť já jsem neštěkal, já jsem jen vrčel; kdybych to byl věděl, byl bych radš mlčel. Špetni jen: Kuráž! kůrčičku tu máš; já ani nemuknu, když budeš u nás. Srov. Jič. Zpěv. 330; Suš. 208.

Erben 2/148 | Ty Kláštersky zvony (0%)
Ty Kláštersky zvony, to jsou hodny zvony, pěkně vyzvánějí: ty jejich srdcata ze stříbra, ze zlata, chlapce nám přivábějí.

Erben 2/186 | Stojí hruška v šírém poli (0%)
Stojí hruška v šírém poli, zelená se, pod ni roste rozmarína, netrhá se: já ji musím utrhnout, kdybych tam měl zahynout, a ty musíš, má panenko, zapomenout. Kdyby se to naši páni dověděli, že je proutek z rozmaríny utržený: oni by sem svolali všecky krajské ouřady, oni by nás hned na vojnu pochytali.

Erben 2/143 | Stojím pod okny (0%)
Stojím pod okny celý promoklý jako myš: panenko zlatá! otevř mi vrata, jest-li smíš. „Ráda bych já tě k nám do světničky pustila: ale nemáme v celém stavení svítidla.“ „Dej si, můj milej, grešli na svíčku, já dám dvě: pak se budeme spolu těšiti až do dne.“

Erben 2/182 | Nad Pušperkem ten vrsíček (0%)
Nad Pušperkem ten vrsíček zelená se, na něm sedí vlaštovička, ozývá se: já tam pudu poslouchati, co mně bude vlaštovička povídati. Vlaštovička povídala o mý milý, že já musím od ní jiti, jak den bílý; jak den bílý, slunce svítí: že je má zlatá panenka jako kvítí.