Poloczek IV 055 | A bučina zelena

Catalogue:
Poloczek 1964
  
Song navigation:
  
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
A bučina zelena
3 words

Similar songs

Smutný 39/013 | Zelená sa bučina zpevom hučí dolina (100%)
Zelená sa bučina, zpevom hučí dolina

Bartók III 1472 | Ej bučina zelená Janko peknú ženu (100%)
Ej, bučina zelená, Janko peknú ženu má

Sušil 1597 | U mej matky přede vratky (0%)
U mej matky [: přede vratky :] trava rostě, zelena se. Po tej travě pavi chodi, perko trati zelenave. Staň, děvečko, staň raničko, a posbiraj to perečko. Vij vineček třema řady, třema řady pro krajany.

Erben 2/577 | Chodíval k nám chodíval (0%)
Chodíval k nám, chodíval z kanceláře písař, klobouk měl premovanej jako ňákej císař. V jednej ruce kalamář, v druhej ruce péro: chtěl abych ho zapsala do srdéčka svého. Kdybys ty byl mládenec, jako já jsem panna, dala bych ti ten věnec, kterej nosím sama. Můj věneček zelenej na hlavičce skáče: a ta tvoje poctivost na kolíbce pláče.

Sušil 1595 | Na půl mostě trava rostě (0%)
Na půl mostě trava rostě. Do te trave choďa pavě. Traťa perko zelenave. Běž, děvečko, zber perečko. Uvij z něho po věnečko. Vila bych ho, němam z čeho. Z marijanku zeleneho. A z hřebička červeneho. Přidáj k němu fijalečko. Buděš moja, galanečko.

Sušil 1602 | Ach kdybys ty věděla (0%)
Ach, kdybys ty věděla, má panenko roztomilá, jaký já mám šaty, o, co bysi plakala, má panenko roztomilá, a já s tebó taky! Já mám šaty zelený a červeném vyložený, klobók lemovaný, to já musím nositi, má panenko roztomilá, do nédelší smrti!

Sušil 1662 | Co su to za koně (0%)
Co su to za koně v tej naši dubině? Pase ich ma mila, košulenku šije. Dyž ju vyšivala, žalostně plakala a bilym šatečkem oči utirala. Aj, něplač, ma mila, něutiraj oči, můj vrany koniček pode mnu se toči. Komu ty, ma mila, košulenku šiješ? To tobě, synečku, jak pomaširuješ. Ach, vyšij ju, vyšij zhůru na přiramku, abych pamatoval, že sem měl galanku. Ja ti ju vyšiju zelenym hedbavem, abych tě poznala, dy budeš husarem.

Sušil 1675 | Už sa všeci chuapci poženili (0%)
[: Už sa všeci chuapci poženili, :] [: zelené pérečka donosili. :] Oženili sme sa, milí braši, co nám budú říkat doma naši? Mati bude puakat a otec uát, že sme jim nedošli poděkovat. Děkovali bysme, neumíme, vzali sme na vojnu z dobré vůle.

Sušil 1663 | Seděla děvečka (0%)
Seděla děvečka, seděla pod hájem, košulenku šila zeleným hedbávem. Pověz mně, ty milá, komu ty ju šiješ? Šohajinku, tobě, až pomaširuješ.1) Pověz ty mně, milý, keró cestó půjdeš? Nepovím ti, milá, nebo plakat budeš. Co by se srovnaly kopce s dolinama! A ty taky, milá, s inšíma chlapcama. Pověz ty mně, milý, keréma horama? Nepovím ti, milá, přišla bys za nama. Co by se srovnaly dvě dolenky spolem, zůstaň tady, milá, taky s Panem Bohem.

Sušil 1589 | Křepelila malá křepelenka (0%)
Křepelila malá křepelenka, křepelila překrásná panenka. Křepelil s ňú1) malý krahulíček, křepelil s ňú2) překrásný Janíček. Co tu děláš, malá křepelenko, co tu děláš, překrásná panenko? Viju vínky, malý krahulíčku, viju vínky, překrásný synečku. Dej mně jeden, malá křepelenko, dej mně jeden, překrásná panenko. Já ti nesmím mého vínka dáti, láli by mně otec a ji máti. Dyž ti bude otec, máti láti, přijdi ke mně křivdu žalovali. Já tě budu věrně litovati,3) až se budú hory zelenati.4) Křepelila nad lúkú zelenú, zobala tam jetelinku drobnú. Ešče se jí dosti nenajedla, pravú nožkú si ju pomrvila. Křepelila nad studňú studenú, popíjela5) voděnku studenú. Ešče se jí dosti nenapila, levú nožkú si ju zakalila.

Sušil 1610 | Janičku kde jsi? Aničko v lesi (0%)
Janičku, kde jsi? Aničko, v lesi, už mně podvazujú pantličkú vlasy. Pantličkú bílú pro moju milú, a už sem já dostal frajerku jinú. Pantličkú černú, líčka mně blednú, Pan Bůh ví nebeský, jak bude se mnú. Teprv mia vezú zelenú mezú, už mně ukazujú brněnskú vežu. Neukazujte brněnské věže, radše mně ukažte mej milej dveře.