Poloczek IV 311 | A v tich Batizovciach

Catalogue:
Poloczek 1964
  
Song navigation:
  
Označení místa : 
Text: 
A v tich Batizovciach
3 words

Similar songs

Bartók III 1298a | Ej v tích Šahách tam už (100%)
Ej, v tích Šahách, tam už budú odberať

Bartók III 1364 | V tích Ponikách na tom rovnom (100%)
V tích Ponikách na tom rovnom na placu

Bartók III 1256b | Už som u tích Dzianov už (100%)
Už som u tích Dzianov, už som sama

Erben 3/012 | Když jsem já pod okny stál (0%)
Když jsem já pod okny stál, nesměl jsem vejíti dál: jak pěkně troubili, mou milou loudili, já nesměl do světnice – což jsem měl těžký srdce! Když jsem šel okolo vrat, slyšel jsem muziku hrát: trubači troubili, mou milou loudili, já musil pod okny stát.

Sušil 1837 | Všecí lidé povídajó že já (0%)
Všecí lidé povídajó, [: že já se v noci tólám, :] a já hledám potěšení, kerého doma nemám. Všecí lidé povídajó, že se já neožením, a já mám takovó miló, jak by ju okořenil.

Sušil 1838 | V tom hovězském kostelíčku (0%)
V tom hovězském kostelíčku, v tom hovězském kostele, našla jsem já tam za oltářem dva stříbrné prsteně. Jeden sa mi na prst hodil a ten druhý milému, a až půjdeme od oltářa, dáme jeden druhému.

Sušil 2214 | Ščestí zdraví pokoj svátý (0%)
Ščestí, zdraví, pokoj svátý vinšujeme vám, napřed pánům hospodářům a potom dítkám. Z daleka se vedeme, novinu vám neseme, co se stalo, přihodilo v městě Betlémě. Narodilo se tam dítě, leží na seně, narodil se tam spasitel, posílá mě k vám, udělte mu koledničku a já mu ji dám. Chlebička nechce bráti, nakrmila ho máti; pár dukátů na žemličku máte poslati. Ach, prosím vás, odbyte mě, já nemám kdy stát, já musím jít do Betléma dítě kolíbat. To dítě jest pán velký, šak on vám to zaplatí, budete se radovati v nebi na věky.

Erben 3/027 | Jaké to trápení (0%)
Jaké to trápení mám smutný na zemi: bolí mě, bolí hlavička pro mé potěšení! Teče voda, teče na ty novy mlejny: což je těžko milovali, co k libosti není! Co k libosti bylo, to mě opustilo; v dalekých širých krajinách mne je zanechalo. Chodil jsem po horách v dalekých krajinách, všude volal jsem: Má milá! kam jsi se poděla? Přijdu v tu krajinu, slyšel jsem novinu, že moje milá zůstává zde tuto hodinu. Andulko má milá! jsi-li tak upřímná, vyjdi ty ven na slovíčko, tvoj milej tě volá! Tuším, tuším, tuším, že já odtud musím: kterou jsem pannu miloval, tu opustit musím. Snadno ji opustím, a když jinou nemám, vyjdu si já na vršíček, na jinou zavolám! Rybičky v hlubinách, ptáčkové v huštinách, a moje zlaté panenky v hlubokých komorách. Kuřátka na hůře, děvčátka v komoře: a vy zlaté panímámy, otevřete dvéře! Dvéře jsou zavřeny, stýblem zastrčeny, a ty zlaté panímámy otevřít nechtějí. Ale se nestarám, výplatu v roce mám: jen mi nevěstu vydejte, dobře zaplatím vám. Jsem družba zjednaný, k vám posel vyslaný, chci si nevěstu vyplatit tvrdými tolary. Dvéře otevřete, nevěstu vydejte, ať ji odevzdám ženichu, víc neprodlívejte. Nevěsto, pojďte k nám, ať vás ženichu dám: už žádný vás nerozvede, až někdy pán Bůh sám. Už vás nerozvede, ani nerozloučí, až na smrtelné posteli pán Bůh všemohoucí.

Erben 3/026 | Andulko schovej se (0%)
Andulko schovej se, nepřítel bliží se: jest-li se neschováš, vemou ti, kde co máš: prstýnek na roce. „Já jsem se schovala, stýblem zastrčila: oni se dostali, všecko mně pobrali, kde jsem já co měla.“

Sušil 1879 | Brucko brucko gořalenko má (0%)
Brucko, brucko, gořalenko má, [: včerás byla v zlatým soudku, a dnes seš juž v mém žaloudku, brucko, brucko, gořalenko má. :] Včerás byla v zlatý báni, dnes seš juž nade mnou paní; brucko, brucko, gořalenko má. Včerás byla celá zlatá, dnes se mnou štoucháš do blata, brucko, brucko, gořalenko má.

Sušil 1886 | Komu je najlepší jako pánom v (0%)
Komu je najlepší, jako pánom v pekle; tam si připíjajú a sedijú v teple.