Erben 2/290 | Chodila po lesí

Catalogue:
Erben 1864
  
Song navigation:
  
Song group title: 
Po všem nic
Subtitle: 
Nápěv 55
Označení místa : 
Reference: 
Čel. I, 224; Suš. Kol. I, 146, 151.
Text: 
Chodila po lesí, trhala ořeší: „Což je po ořeší, když mne nic netěší!“ Chodila po hájku, trhala fijalku: „Což je po fijalce, když mne žádnej nechce! Chodila po poli, po zvorané roli: „Co je po té roli, když mne hlava bolí!“
41 words

Similar songs

Erben 2/290 | Chodila po lesí (100%)
Chodila po lesí, trhala ořeší: „Což je po ořeší, když mne nic netěší!“ Chodila po hájku, trhala fijalku: „Což je po fijalce, když mne žádnej nechce! Chodila po poli, po zvorané roli: „Co je po té roli, když mne hlava bolí!“

Sušil 1827 | Na slavkovskéch lókách růste koření (60%)
Na slavkovskéch lókách růste koření, a kdo ženy nemá, nech se vožení. A já ženy nemám, a já si jí hledám pro potěšení. Na slavkovskéch lókách roste vořeší, těšíval mě synek, už mě netěší, [: bude mě těšívat :] syneček inší.

Erben 5/299 | Těžko mě matička (52%)
Těžko mě matička vychovala, z ručky na ručku mě překládala. Ještě mě v kolíbce kolíbali, už jsou mi o vojně povídali. Ještě jsem nevyrost, mám bejt voják: když už mě svázali, co je dělat? Svázali, svázali. provazami, abych já nechodil za pannami. A já se rozvážu, pojdu přece, neb jest má panenka švarný děvče. Má zlatá panenka v komůrce spí, ach, kýž je mi možná promluvit s ní! Já půjdu, zaklepám na okýnko: Vstaň, pojď mně otevřít, má hubinko! Otevři, otevři, dokud čekám, dokud bílej kabát ještě nemám. „Což bych já ti ráda otevřela, kdyby mne hlavička nebolela.“ Jistě tě nebolí, jak se děláš, ale že v svém srdci jiného máš! Háječky se pěkně zelenají, jinší mou panenku namlouvají. Když ji namlouvají, ať ji mají: jen ať ji přede mnou nelíbají. Kdyby ji přede mnou objímali, těžké by mně srdce udělali. Zatoč se, slunéčko, nad ty lesy: už mě má panenka nic netěší. Ač mě těšívala, víc nebude: bude mě těšívat někde jinde!

Erben 2/388 | Slunéčko vychází (51%)
Slunéčko vychází nad ty lesy, už mne v těch Klatovech nic netěší; těžívalo – už nebude: bude mě těšívat někde jinde. Zatoč se, slunéčko, nad tím domem – milovali jsme se, už nebudem; milovali – už nebudem: měj se, má panenko, s pánem Bohem!

Sušil 0549 | Chodzila po lesi (51%)
Chodzila po lesi, trhala ořeši; co je po ořeši, dy mne nic něčeši. Chodzila po hajku, trhala fijalku; co je po fijalce, dy mne mily něchce. Chodzila po roli, po oranej roli; co je po tom poli, dy mne hlava boli.

Erben 5/347 | Nic mne tu netěší (51%)
Nic mne tu netěší jen ta panská zahrada, po který jsem chodil, svou panenku vodil, žalostně plakala. Co pláčeš, naříkáš, když mě tu ještě máš? teprv budeš plakat a smutně naříkat, až mne neuhlídáš.

Erben 2/176 | Na krátce na dlouze (49%)
Na krátce, na dlouze nic mě netěší, když on tu nepase můj znejmilejší! kdyby on tu pás, bylo by mně snáz, bylo by mé srdce veselejší zas.

Erben 2/605 | U kláštera stojí kámen (49%)
U kláštera stojí kámen, panenka tam sedí na něm; volá: Hoši, pojďte jsem, já už v klášteře nejsem. V klášteře mne nic netěší, ten svět mi je přec milejší: a já ráda tancuju, hezky hochy miluju.

Erben 2/257 | Červená modrá fijala – (27%)
Červená, modrá fijala – kdes ji, má milá, trhala? Trhala jsem ji v zahrádce, zabolelo mne mé srdce. 1) Zelené, bílé ořeší – ach, kdo mé srdce potěší! Zarmoutil mně ho leda kdo, ale potěšit nemá kdo. 1) Někdy se píseň tato zavírá slohou následující: Proč by tě srdce bolelo, když už máš hocha jiného?

Sušil 0827 | Sadila sadila (24%)
Sadila, sadila fialenku v roli, jak ju nasadila, hned Boha prosila, aby dal pohody. Dej, Bože, dyščíčka, tichého větříčka, [: aby se ujala :] modrá fialečka. Dyščiček nepršel, fialenka zvadla, možeš, milá, vědět, že je láska malá.*)

Sušil 0542 | Chodila po roli (20%)
Chodila po roli, trhala kúkoli, aj tu dobromysel, co by šohaj přišel. Chodila po hájku, trhala polajku, trhala, volala: Poď ke mně, šohajku. Ešče si natrhám toho návratníčku: Navrať sa mně, navrať, švarný šohajíčku. Milovali sme sa jak dvě holuběnky, vodívali sme sa spolu za ručenky. Milovali sme sa jako dva holubi, včil sa mně, synečku, tvá láska nelúbí.