Sušil 2097 | Maměnko maměnko mládenci jdó k nám

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

4'G {8'B 8''D } / 4''D {8'B 8'G } / {8'A 8'B 8''C 8'A } / 4'G 4- / 4'G {8'B 8''D } / 4''D {8'B 8'G } / {8'A 8'B 8''C 8'A } / 4'G 4- / {8'A 8'A 8'A 8'A } / 4'A 4''C / {8'B 8'B 8'B 8'B } / 4'B 4''D / {8'G 8'G 8'B 8''C } / {8''D 8''D 8'B 8'G } / {8'A 8'B 8''C 8'A } / 4'G
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
Maměnko, maměnko, mládenci jdó k nám. Maměnko, maměnko, co jim jesti dám? Střapatému řepe, Jozefkovi mrkve, přepěknému Janičkovi pěkné babičke.1) Maměnko, maměnko, mládenci jdó k nám. Maměnko, maměnko, jaké lžičky dám? Střapatému dřevěnó, Jozefovi cínovó, přepěknému Janičkovi pěknó stříbrnó. Atd.2)
Text variants / Notes: 
1) buchty. 2) Což za nimi hodime? Za Čapatym měšiskem, za Jozefem kožušiskem a za tym Janičkem zlatym prsteněm.
40 words

Similar songs

Sušil 2097 | Maměnko maměnko mládenci jdó k nám (100%)
Maměnko, maměnko, mládenci jdó k nám. Maměnko, maměnko, co jim jesti dám? Střapatému řepe, Jozefkovi mrkve, přepěknému Janičkovi pěkné babičke.1) Maměnko, maměnko, mládenci jdó k nám. Maměnko, maměnko, jaké lžičky dám? Střapatému dřevěnó, Jozefovi cínovó, přepěknému Janičkovi pěknó stříbrnó. Atd.2)

Sušil 1238 | S Pánem Bohem má (40%)
[: S Pánem Bohem, :] má matičko stará, jenom ste se za mnú z okna podívala. S Pánem Bohem, mé mamičky lžičky, nebudú vás drhnút mé bílé ručičky. S Pánem Bohem, mé mamičky krávy, nebudú vám nosit moje záda trávy. S Pánem Bohem, pavlovské děvčátka, kerá jste bývala moja kamarádka. S Pánem Bohem, pavlovčí mládenci, keří ste bývali moji tanečníci.

Sušil 2128 | Maloměrščí jdó už jsó za (27%)
[: Maloměrščí jdó, už jsó za vodó, :] každé sobě vede frajerenko svó. Ale ne všecí, jenom nekeří, co majó za klobóčkem pávovo peří.

Sušil 1743 | Dy sem slóžil v Obranicích (27%)
Dy sem slóžil v Obranicích, pásával jsem na hranicích, a jak vony ty vovečky jdó, jdó, jedna za druhó, hó.

Erben 2/819 | Honzo můj rozmilý (20%)
Honzo můj rozmilý, Honzo, Honzíčku! ráda bych ti dala svoji ručičko. Já jsem holka mladá od Litoměřic, lidem jsem podobná, nestarej se nic. Andulka mně říkaj‘, to je jméno mý: neboj se, Honzíčku, mý panímámy. Nebudeš nic dělat, já tě uživím; jenom špacírovat, jako kavalír. Panímáma přála, že mně něco dá, bych se nestarala, co pro mě chová. Devět liber mrkve, pytel od mouky, dva pytlíky viky, čtyry homolky. Rozkřapanej hrnec, čtyry vařejčky, mísu planejch jablek, zlámaný necky. Jednu starou truhlu bez dna, bez víka, kerou mně slíbila kmotra Hedvíka. Na tu naši svatbu náš táta nám dá jednu starou vránu, rohy od vola. Budem zpívat, Honzo, Honzo, Honzíčku! dejte krejcar za tu krásnou písničku.

Erben 2/042 | Záhon petržele (20%)
Záhon petržele, záhon máku: Nechoďte k nám, hoši, do baráku. Záhon petržele, záhon prosa: nechoďte k nám, hoši, když je rosa. Záhon petržele, záhon mrkve: nechoďte k nám, hoši, až se smrkne. Záhon petržele, záhon zelí: nechoďte k nám, hoši, až v neděli.

Erben 2/695 | Záhon petržele (20%)
Záhon petržele, záhon mrkve: nepudeme domů, až se smrkne.

Sušil 0832 | Pase šohaj dva voly (11%)
Pase šohaj dva voly nedaleko hobory. Donesl mu otec jest: Poďé, synu, poďé jest. A já jesti nepůjdu, dokad úhor nezořu atd. Donesla mu milá jest atd. A já jesti už půjdu, třeba úhor nezořu.

Sušil 2355 | Už sa navracáme (11%)
[: Už sa navracáme :] z teho chrámu Páně. Chystajte nám stoly, stoly mramorové. Na ně prostírajte obruse hedbávné, na obruse dajte mise tufarové. A k tym misám dajte taléře cínové. K tym taléřom dajte užičky stříbrné. K tym užičkám dajte nože metalové. Vyhlédni, sokole, vyhlédni do pole, mnoho-li to hostů nevídaných jede. Štyry sta v zeleně, štyry sta v červeně. Starala sa máti, co jim jesti dáme. Tři sta volů máme, to jim zanecháme. Starala sa máti, co jim píti dáme. Tři sta beček máme, to jim píti dáme.

Sušil 1972 | A pojedeme zrána do lesa (10%)
A pojedeme zrána do lesa, no, ženo, ženo. A pojedeme zrána do lesa, no, tade, no, tade, no.1) A co v tem lese dělati budem? Nasekáme si drobného prótí. A co s tém prótím dělati budem? Upleteme si pěknó zahrádku. Co v té zahrádce mívati budem? Nasázíme si bílé revule.2) A kdo nám teho hlídati bude? Postavíme tam chlapa s palecó. A von nám teho hlídati bude. A co mo bodem dávati jesti? Navaříme mu z votrub koláčků.

Sušil 0407 | Žala trávu u potoka (10%)
[: Žala trávu u potoka :] Kateřinka černooká. Přišel tě k ní Černojurský, Černojurský, král uherský. Dej té trávy koňu mému, koňu mému višňovému. 1) Chce-li tvůj kůň trávu jesti, musíš s něho dolů slezti. Slezu-li já s koňa svého, zbavím tebe vínka tvého. 2) Zbavíš-li mě vínka mého, zbaví tě Bůh ščestí tvého. Zatočil se a zasmál se, slezl s koňa k té panence. 3) Jednú rukú koňu dával, druhú rukú vínek snímal. Chceš-li déle živa býti, lebo mi chceš vínek dáti? Ona sobě vyvolila, třikrát k horám zavolala. Jak ponejprv zavolala, travěnka se zeleňala. 4) Jak po druhé zavolala, ta hora se prohýbala. 5) Jak po třetí zavolala, mamka na dvůr uslyšela. 6) O, synové, co děláte, vraných koní nesedláte? Naša Anka v lese volá, co se jí za křivda dělá! Bratříčkové nemeškali, vrané koně osedlali. Ostré kopí připínali, k čirým horám pospíchali. Jeli cestú i necestú, kadem lidi nechodijú. Šinuli se při potoce, tam Indriáš si myl ruce. Indriášku, cos to zabil, žes si ruce okrvavil? Zabil sem já holubičku, sedávala v okénečku. Sedávala, vrkávala, mně smutnému spať nedala. Nebyla to holubička, byla to naša sestřička. 7) Tak ho za švagra vítali, až z něho kosti lítaly. Hledejte suchého buka, tam z vašej Kačenky ruka. Hledejte, kde suchá plaňka, tam z vašej Kačenky kaňka.