Sušil 2098 | Moja panimamo galani jedu

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

{8'G 8'G 8'G 8'B } / 4.''D {8''C } / {8'B 8'B 8'A 8'A } / 4'G 4- / {8'G 8'G 8'G 8'B } / 4.''D {8''C } / {8'B 8'B 8'A 8'A } / 4'G 4- / 4'A {8'A 8'A } / {8'A 8'xF }4'D / 4'A {8'A 8'A } / {8'A 8'xF }4'D / {8'G 8'G 8'G 8'B } / 4.''D {8''C } / {8'B 8'B 8'A 8'A } / 4'G
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
Moja panimamo, galani jedu. Moja panno dcero, na čim se vezu? Moravec na voze a Němec na koze a můj nejmilejši v zlatym kočaře. Moja panimamo, co jim dame jest? Moja panno dcero, ty musiš věděc. Moravcovi masíčko a Němcovi polevku a nejmilejšimu dobru pečenku. Moja panimamo, kaj budu ležec? Moja panno dcero, ty musiš věděc. Moravcovi na lavu a Němcovi pod lavu, memu nejmilejšimu v pěknym lůžečku.
68 words

Similar songs

Sušil 2098 | Moja panimamo galani jedu (100%)
Moja panimamo, galani jedu. Moja panno dcero, na čim se vezu? Moravec na voze a Němec na koze a můj nejmilejši v zlatym kočaře. Moja panimamo, co jim dame jest? Moja panno dcero, ty musiš věděc. Moravcovi masíčko a Němcovi polevku a nejmilejšimu dobru pečenku. Moja panimamo, kaj budu ležec? Moja panno dcero, ty musiš věděc. Moravcovi na lavu a Němcovi pod lavu, memu nejmilejšimu v pěknym lůžečku.

Sušil 0908 | Za našimi humny (25%)
[: Za našimi humny vika něsečena, :] [: stoji tam děvucha cela uplakana. :] Od velkeho žalu sluze ji kapaju, na bilym kamenu důlky vybijaju. Kdož je ji přičina? Bobrovsči pacholci, že s nimi pasala na hradiskoch volky. Može jich pasć, može, ale věděć jako, može jich odhaňać od lesa daleko. Ej, odehnala jich až na třeći pole, a un za ňu volal: Vrać se, srdce moje. A ja se něvraćim, bo němam ku komu, ztracila sem lasku k svojemu milemu. Ztracila sem lasku, juž ji něnabudu, juž ji něnabudu, pokud živa budu.

Sušil 0772 | Pověz mi dzěvečko (17%)
Pověz mi, dzěvečko, mam-li k tobě chodzić? Přes bystru vodzičku mam-li k tobě brodzić? Něbrodz ty, synečku, přes bystru vodzičku, je sem ja chudobna pro tvoju macičku. Chudobna, chudobna, chudobne mateři, něvyrovnam se ja žadnej selskej dceři. Chudobna, chudobna, z chalupečky malej, něvyrovnam se ja selskej dceři žadnej. Chudobna dzěvečka rovně je dar boži, něviš ty, synečku, co ci Pan Bůh vloži. Vloži ci un, vloži taku staru babu, co ci něvyleze za tři dni na lavu.

Sušil 1957 | Kerá je žena zlá (17%)
Kerá je žena zlá, muža neráda má, strčí ho pod lavu, dokáže svú hlavu. Kerá je žena zlá, muža neráda má, strčí ho pod necky, učí ho německy. Kerá je žena zlá, muža neráda má; strčí ho pod fěrtoch, má sa tam po čertoch. Tož ho válcem mlátí, až sa celý klátí, pomoct si nemože, trpí jako kuře. On ju pěkně prosí; ona sa honosí; znova si ho míchá, až chlap sotva dýchá. Ďábli ti v matěri, ty chrtáne šerý, měj sa včil po čertoch, já odpášu fěrtoch.

Sušil 1635 | My březovcí chlapci (16%)
My březovcí chlapci, není nás namnoze, vozijó za nama peníze na voze. Peníze na voze, děvčata v kočáře, kerá to dědina na panství dokáže? Ta březovská chasa je samá pěchota, ona se to staví, jak tyčky do plota.

Sušil 1074 | Za našum stodolum (13%)
Za našum stodolum, za našum pivnicum, sedzi tam Janiček, ma v rukach šklenicu, napaja, prošvarnu dzěvuchu namluva. Ta jeji macička, dy se dovědzěla, hnědky Janičkovi naproci běžela; běžela, z dalekej krajiny vitala. Vitam cě, Janičku, z dalekej krajiny, něbudzeš ty mici z moji dcerky ženy, chudobnys, pro moju dcerušku něrovnys. Dzěkuju, macičko, za vaše vitani: šak ja tež něvidzim střibra, zlata na ni; rovně je, takova dzěvucha jak jine. Ona na lůžečku a on na stolečku, ona mu jablečko a on ji hrušečku, přaje mu, vyšiva šatečku, daje mu.

Sušil 1272 | Ej Bože Bože co mia muž (13%)
Ej, Bože, Bože, co mia muž bije, keď mňa to žádný nepolutuje. Dojdite, tatíčku, sivý sokolíčku, polutujte mne. Tatíček ide, dveřa otvírá, na pana zeťa ručičkú kývá: Dobře, zeťu, dobře, do deváté kože, nech ťa poslúchá. Ej, Bože, Bože, co mia muž bije, keď mňa to žádný nepolutuje. Dojdite, mamičko, sivá holubičko, polutujte mne. Mamička ide, dveřa otvírá, na pana zeťa ručičkú kývá: Dobře, zeťu, dobře, do deváté kože, nech ťa poslúchá. Ej, Bože, Bože, co mia muž bije, keď mia žádný nepolutuje. Dojdi, ty bratříčku, sivý sokolíčku, polutujže mne. Bratříček ide; dveřa otvírá, na pana švagra ručičkú kývá: Ne tak, švagře, ne tak, budeme sa sekat, to je sestra má.

Erben 2/698 | Nepůjdu z hospody (13%)
Nepůjdu z hospody, až vyjde dennice, až mne vyprovodí moje tanečnice. Nepůjdu z hospody, až bude den bílý, až mne vyprovodí moje potěšení. Moje potěšení, má panenka zlatá, až mne vyprovodí před ty naše vrata. Nepůjdu z hospody až za dvě neděle, až pro mne má milá v kočáře přijede. Kočár malovanej, čtyry vraný koně: až si mne odveze potěšení moje. Nepůjdu z hospody za čtyry neděle, až ty stary panny všecky vlk pobere. Ty stary pobere, ty mlady dorostou, jako když vyroste jeteličks s rosou. Jetelička s rosou ta se pěkně seče, jako když se děvče ve svátek obleče. Ve svátek obleče,1) přistrojí v neděli, aby ji v kostele mládenci viděli. 1) Ve svátek obleče, ve všední přistrojí: přijde do hospody, přec u dveří stojí.

Sušil 1830 | Ráda na púť chodím kostel navštěvuju (13%)
Ráda na púť chodím, kostel navštěvuju, ráda sa v něm modlím, vlasy si zpravuju. Chlapci na mňa pohledajú, oni na mňa pozor dajú, když já z kostela půjdu. Co je po domečku pěkném, malovaném, jako po lůžečku pěkném vystýlaném; sama na něm líhat musím, svůj mladý věk trávit musím jako panna v klášteře.

Erben 2/563 | Vesecky panenky (13%)
Vesecky panenky myslejí sobě, že pro ně přijede v kočáře hrabě: už jede – už jede – má dvě kolečka, vzadu má rumpálek, napřed koníčka.

Sušil 2054 | Koza leží za plotem (13%)
Koza leží za plotem, natahuje trúbu, přiletělo hovado, dalo í přes hubu. Ach, hovado, hovado, nejsi toho rodu, já vytáhnu palášek a tebe probodnu. Koza leží na seně, ona se mně směje, chytím kozu za bradu, povedu do Brodu. V Brodě koze nemajú, šidlem mléko idajú, pantokem chleb krajajú, měchem drva ščípajú.