Erben 2/701 | Letěla husička

Catalogue:
Erben 1864
  
Song navigation:
  
Song group title: 
Dobromyslná husička
Subtitle: 
Nápěv 345, 346
Označení místa : 
Reference: 
Suš. 649.
Text: 
Letěla husička, letěla z vysoka, nemohla přeletět, padla do potoka. Padla do potoka, vodičku vypila: aby jí šenkýři nelili do piva. Nelili do piva, raděj do kořalky: že se ní mývají ty zdejší panenky.
34 words

Similar songs

Erben 2/701 | Letěla husička (100%)
Letěla husička, letěla z vysoka, nemohla přeletět, padla do potoka. Padla do potoka, vodičku vypila: aby jí šenkýři nelili do piva. Nelili do piva, raděj do kořalky: že se ní mývají ty zdejší panenky.

Sušil 1887 | Letěla husička letěla z vysoka (53%)
Letěla husička, letěla z vysoka, nemohla přeletět, spadla do potoka. Spadla do potoka, vodičku vypila, aby jí šenkýři nelili do piva.

Erben 3/165 | Zeleny věnce máme máme (34%)
Zeleny věnce máme, máme, vám je, chlapci, nedáme: chcete-li je míti, dejte si je víti, my vám je uděláme. Koukněte, pane družbo, družbo! že prázdnou sklenici mám: nalejte kořalky, červený rosolky, ať já dost kuráže mám!

Sušil 1485 | Koničku bělavý (17%)
Koničku bělavý, vyvez mě z Moravy esli nevyvezeš, střelím ti do hlavy. Vyvezu, vyvezu na tureckú mezu, tam odtuď uvidíš tu brněnskú vežu. Ta brněnská veža velice vysoká, nemohla přeletět kačena divoká. Ne tak ta divoká, ta nedělá škody, přiletí k rybníčku, napije se vody. Přeletěla přes ňu jenom jednú v roce, vypila voděnku všecku na potoce. Voděnku vypila, kalíska nechala, po tobě, synečku, památka zůstala.

Erben 2/064 | Roztocká hospoda (14%)
Roztocká hospoda je velmi vysoká, přeletěla přes ni husička divoká. Přeletěla přes ni jenom jednou v roce, vypila vodičku v Roztockém potoce. Tu čistou vypila, tu kalnou nechala: což jsem, můj holečku, pro tebe vystála! Co jsem už vystála, co ještě vystojím: pro tebe, můj zlatej, vše ráda přestojím!

Erben 2/065 | Husička divoká (14%)
Husička divoká letěla s vysoká, vypila vodičku z našeho potoka. Tu čistou vypila, kalnou nám nechala: což je po panence, jest-li je nekalá!

Erben 2/700 | Ta zdejší hospoda (13%)
Ta zdejší hospoda z drobného kamení: kdo nemá peníze, ať do ní nechodí. Já sic peněz nemám, přece do ní pudu, černooké děvče namlouvat si budu. Ta zdejší hospoda je velmi vysoká, přeletěla přes ni husička divoká. Nebyla to husa, byly to housátka: že z vysoka hrajou ty zdejší děvčátka.

Erben 2/389 | Ty zdejší hodinky (12%)
Ty zdejší hodinky z temna bijou, že odtud mládenci pryč odejdou: nechoďte jen časně z rána, já svážu šátečky, půjdu s váma. Ti zdejší mládenci s vysoká jdou, chudobných děvčátek si nevšimnou: jen bohatá srdce trápí, chudobná panenka nic neplatí. Zelenej jalovec nedozrává, že mne už můj milej zanechává; zanechává a nevezme – však on upřímnější nenalezne!

Sušil 2102 | Oženil se náš Adam (12%)
[: Oženil se náš Adam, :] [: čert by sa ho byl nadál. :] A žena mu plakala, že by hrubě papala. Napekl jí chleba pec, neostalo jen skrojec. Ešče ona plakala, že by ešče papala. Upekl jí dvě krávy, ostalo jen kus hlavy. Ona zase plakala, že by zase bumbala. Kúpil on jí var piva, všecko ona vypila. Ešče ona plakala, že by ešče bumbala. Kúpil on jí druhý var, neostalo jen pohár.

Erben 2/560 | Ty zdejší panenky (12%)
Ty zdejší panenky, ty jsou nanic: poženem je na trh do Netolic, co jich v Netolicích neprodáme, potom v Budějicích darmo dáme. V Budéjicích na ně velký mejto: nestojí ty zdejší panny za to; poženem je na trh do Kaplice, budem je prodávat za vřhlice. Když se nás budou ptát, po čem jedna: čtyry za vídenskej, deset za dva; dá-li nám kdo za ně slepou grešli, může si je sebrat třeba všecky!

Erben 3/044 | Ten zdejší pan farář (12%)
Ten zdejší pan farář pěkně káže, rozdává obrázky u oltáře;[44] já na to kázaní taky pudu, o jeden obrázek prosit budu. Ten zdejší pan farář: milostivej, on mi dal obrázek, ten je živej; kam já ho, přesmutná, kam já ho dám, když pro něj místečka nikde nemám! Dám-li ho za rámek, 2) nevejde se; dám-li ho do truhly, udusí se: dám já si ho za stůl, sednu k němu: on mně dá hubičku, a já jemu. Klatovska. – Srov. Suš. 474; Kol I, 241. 2) Dám-li si ho za sklo, pořeže se; dám-li ho do knížek, nevejde se: dám ho do postýlky pod peřinu, budu se s ním těšit celou zima.