Sušil 2121 | Ta židenská pěkná bílá mája

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

{8'A 8''xC 8''D 8''E } / {8''F 8''E 8''D 8''F } / 4''E 4'A / {8'A 8''xC 8''D 8''E } / {8''F 8''E 8''D 8''F } / 4''E 4'A / {8'A 8'B 8''C 8''D } / {8''C 8'B 8'A 8'G } / {8'A 8'B 8''C 8''D } / {8''C 8'B 8'A 8'G } / {8'A 8'B 8''C 8''D } / 4''C 4'A / {8'A 8'B 8''C 8''D } / 4''C 4'A /
Subtitle: 
Při stavění máje
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
Ta židenská pěkná bílá mája, stavěla ju první stárka sama,1) dež husičke vyháněla, na májo se podívala, haj, husičke, hájhá, zelená se mája.
Text variants / Notes: 
1) Viděla ju má panenka zrána. Mája, t. j. vysoká tyč, otesaný strom, na jehožto vrchol chvojina se připevní, aby tyč stromu se podobala. Okolo ní chasa tancuje.
23 words

Similar songs

Sušil 2121 | Ta židenská pěkná bílá mája (100%)
Ta židenská pěkná bílá mája, stavěla ju první stárka sama,1) dež husičke vyháněla, na májo se podívala, haj, husičke, hájhá, zelená se mája.

Sušil 1258 | Pro Boha vás prosím (54%)
Pro Boha vás prosím v té vašé dědince, neubližujte tu našé Majdalence. Ona je jediná Zavodskýho dcera, neublížila jí židenská dědina.

Sušil 2117 | Vy mokerščí pacholíci kdepak máte stárka? (36%)
Vy mokerščí pacholíci, kdepak máte stárka? Stárek leží pod lavicó, husa ho zašlápla.

Smutný 25/028 | Vrbečtí muádenci kde vy máte stárka (36%)
Vrbečtí muádenci, kde vy máte stárka

Sušil 0298 | Na tem dole na podole (6%)
Na tem dole, na podole, šohaj dívča odluďuje. Tak ju dlúho odluďoval, štyry míle zavandroval. Štyry míle vandrovali, slova k sobě nemluvili. Až na pátú vandrovali, slovo k sobě promluvili: Vím já jednu dolinečku, v tej dolince studenecku. Tam si, milá, spočineme, chleba, sýra posvačíme. Tak si oni spočínali, až večera dočekali. Stel, má milá, bílé lože, už to jináč byt nemože. Z čeho bych ho smutná stlala? Peřin sem si nenabrala, doma sem jich nenechala. Přeneščasné vydávání, dyž otca, mateře néni. Dyby otec, máti byli, peřin by mně nadědili. Široký list malinový, ešče širší kalinový. Malinovým usteleme, kalinovým odějeme. Dyž přijeli na půl cesty, na to ostrozské podměstí: Shoď mia, milý, shoď mia s mosta, ať sem já tej hanby prosta. Pochovaj mňa pod kopeček, pod ten zelený háječek. Postav na mňa máj zelený, aby bylo na znamení. Já sem si ťa na to nevzal, abych ťa s mosta shazoval. Ale sem si ťa na to vzal, abych ťa věrně miloval.

Erben 2/320 | Svit měsíčku polehoučku (6%)
Svit, měsíčku, polehoučku na ten panský háj: nemysli si, má zlatá panenko, abych si tě vzal. Šel jsem lesem, byl jsem vesel, zpíval jsem sobě; uslyšel jsem smutný nářek od panenky mé. Ona stála pod stromečkem, neviděl jsem jí; hodila na mě jablíčkem, ozvala se mi. – Pod háječkem nad sádečkem roste májoví: kam jsi dala, má panenko, růže červeny? „Růže červeny povadly, věnce nemůž vít: nemyslete, potěšení moje, že vás musím chtít. Co je po tej rozmaríně, která nevoní: co je po vás, potěšení moje, když máte jiny! Co je po tej levanduli, která nekvěte: Co je po vás, potěšeni moje, když mne nechcete!“ Pod vršíčkem na dědince byla zahrada; chodila tam má panenka, kvítí trhala. Když kytičku natrhala, tu zaplakala: „Kýž jsem tebe, potěšení moje, byla neznala!“

Sušil 2122 | Bosonoská mája tenká (5%)
[: Bosonoská mája tenká, :] [: aj, viděl sem jo :] ze Špimberka. Viděl sem jo, zelená se, na ní šáteček červená se. Hovázala jo tam milá, habe se chlapcům zalíbila. Hovázala na hyňtečko, to pro tebe, šohajíčko! Na hyňtečko na hedbávnó, aj, to pro lásko starodávnó.

Sušil 0648 | Majový vršečku (5%)
Majový vršečku, ty jsi mi na závadě, nevidím synečka [: chodívat po zahradě. :J1) Po zahradě chodit, ani travěnky kosit; musíš ty, synečku, ten vršeček roznosit. A ty ho roznosíš a já ti ho rozhážu, přijdi k nám, synečku, jak já pro tebe zkážu. Zkážu já pro tebe po maličkej hrdličce, ona mi poletí ponad všecky kopce. Ponad všecky kopce, ponad všecky doliny, ja, že mě zanechal syneček roztomilý. Ja, dyž mě zanechal, šak se já mu neprosím, dyť ja ešče ráda červenú pentlu nosím.

Bartók III 1305a | Veď je pekní tento mesiac májoví (5%)
Veď je pekní tento mesiac májoví

Erben 2/487 | K Ouněticům dlouhá cesta (5%)
K Ouněticům dlouhá cesta přes ten trávniček: pojď mě, holka, vyprovodit, svítí měsíček. „Proč bych já tě, máj holečku, vyprovázela? když mi má zlatá matička nedovolila!“ – Straka skáče po zahrádce, hledá zrníčko: nemysli si, má panenko, na mé srdíčko. Straka skáče po zahrádce, hledá ječný klas: nemysli si, má panenko, že k vám přijdu zas.

Erben 2/616 | Má panenko mé dítě! (5%)
Má panenko, mé dítě! celá se mně líbíte, i ta vaše podoba, že jste hezká osoba – jen že křivě chodíte.