Sušil 2122 | Bosonoská mája tenká

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

{8'G 8'A 8'B 8''C } / {8'G 8'A 8'B 8''C } / {8'G 8'A 8'B 8''C } / 4'G 4'A / 4.'F {8'E } / 4'F {8'F 8'E } / 4'D 4'C / 4'G {8'G 8'A } / 4'B 4''C / {8''D 8''C }4'B / 4''C
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
[: Bosonoská mája tenká, :] [: aj, viděl sem jo :] ze Špimberka. Viděl sem jo, zelená se, na ní šáteček červená se. Hovázala jo tam milá, habe se chlapcům zalíbila. Hovázala na hyňtečko, to pro tebe, šohajíčko! Na hyňtečko na hedbávnó, aj, to pro lásko starodávnó.
43 words

Similar songs

Sušil 2122 | Bosonoská mája tenká (100%)
[: Bosonoská mája tenká, :] [: aj, viděl sem jo :] ze Špimberka. Viděl sem jo, zelená se, na ní šáteček červená se. Hovázala jo tam milá, habe se chlapcům zalíbila. Hovázala na hyňtečko, to pro tebe, šohajíčko! Na hyňtečko na hedbávnó, aj, to pro lásko starodávnó.

Sušil 0678 | Na osice listí vadne (31%)
Na osice listí1) vadne, dyž uvadne, dolů spadne. Také-li já tak uvadnu, dyž uvadnu, dolů spadnu? Nedej, milá, listku vadnót, radši mu dej dolů spadnót.2) Než bych já mu spadnót dala, radši bych jé uvázala. Na šňúrečku, na hedbávnó, na pentličku, na červenó.

Sušil 0467 | Copak k nám synečko (30%)
[: Copak k nám, synečko, celé tédeň nendeš? :] »A dež já k vám přendo, te mně nevutevřeš.«1) Přendi k nám, synečko, dneska večír chvílko, tvó krásnó hlavěnko vlož na mý ramýnko.2) Ne tak na ramýnko jako na srdečko, abech ti poznala, hezké šohajíčko.3) Já mosím, synečko, dneska všecko vědět, proč tvý černý voči nechcó na mně hledět. Černý voči hledět, tvý tváříčka mluvit, kdo tobě zbraňuje před te naše chodit? Zbraňujó, zbraňujó moji kamarádi, tebe mně nepřijó, sami be ti rádi.

Erben 5/064 | Na tý louce zelený (15%)
Na tý louce zelený pasou se tam jeleni: pase je tam mysliveček v kamizolce zelený. Počkej, počkej, má milá! zastřelím ti jelena: aby se ti zalíbila kamizolka zelená. Co, děvčátka, pravíte, jak to sobě myslíte: zdali radši kamizolku, neb myslivce vidíte? „Ne tak, ne tak, myslivce! však to nejde od srdce: ne tak ráda kamizolku, jako ráda myslivce!“

Sušil 1824 | Když jsem byla malá pěkně sem (15%)
Když jsem byla malá, pěkně sem chodila, když jsem byla malá, pěkně sem šla; nosila sem vínek, na ruce prstýnek, abych se mládencům zalíbila.

Erben 3/186 | Mladého nechtěla (15%)
Mladého nechtěla, starého ráda: zalíbila se jí šedivá brada. „Můj zlatej dědečku s šedivou bradou, neopouštěj ty mne dívčici mladou!“

Sušil 0210 | Co sa stalo v nově (9%)
Co sa stalo v nově v městě Hodoníně? Utopil sa šohaj při hodonském mlýně. Dyž sa topit začal, na svú milú volal: 1) Podaj mně ručenku, topit sa mně nedaj. Bylo na třetí deň, vyšel na vodičku, přišla jeho milá podat mu ručičku. 2) Košulenka tenka na břehu ležela: Proč sa’s, milý, kúpal, dyž byla neděla? Já sem sa nekúpal, já sem koně brodil, snad mia milý Pán Bůh do tej vody vhodil. Do tej vody vhodil, do tej hlubočiny, že sem si nevšímal chudobnej děvčiny. Chudobná děvčina pro Boha prosila: Vem si mia, synečku, abych neslúžila.

Sušil 0222 | V kosteleckém mléně (9%)
V kosteleckém mléně, je tam jednostejně, hejno hej, je tam jednostejně. Tam herskó dceru majó, dělať jí nedajó. Jenom husy pase, pěkně nastroja se. Pase jich na lóce, napájí v potoce. Haj, haj, haj, husičky, nekalte vodičky. Přijede sem šuhaj oplaviť koníčky. 1) Košulenka tenká, šila ju milenka. Šila ju pod hájem zeleným hedbávem. Dyž ju vyšévala, žalostně plakala. Dyž ju došévala, na orla volala: Orle, milý orle, kde só husy moje? Já sem ich neviděl, ale sem ich slyšel. Z vysoka letěly, velice křičely.

Sušil 0577 | Kameňu kameňu (9%)
Kameňu, kameňu, těžko srdcu mému, rozděl se1) na dvoje, potěš srdce moje! Dyby se ten kameň ve zlato obrátil, co by se děvčati syneček navrátil.2) Srdce mé, srdce mé, proč’s tak zarmúcené? Hoříš jako plameň, visíš jako kameň. Horno mi je, horno na mojem srdečku, jak by mě ho svázal červenú šnúrečkú. Červená šnúrečka je velice tenká, ona se vřezala do mého srdeňka.

Erben 2/234 | Stála na zahrádce (9%)
Stála na zahrádce v zlaté šněrovačce. Měla čepec zlatý, vlásky kudrnaty. Košilicka tenká, šila ji panenka. Šila ji z hedbáví v tom zeleném háji. Šila, vyšívala, žalostné plakala. „V té zámecké věži tam můj milý leží. Vartu k němu dejte, ať mi neodejde.“ Vartu k němu dali, čtyry kyrysary. A y širokém domě sedlali mu koně. „Koně mně sedlejte, dlouhý palaš dejte. K tomu karabinu za mou mladou ženu.

Erben 2/047 | Pověz mně má milá! (9%)
Pověz mně, má milá! proč jsi tak tenká? „Proč pak bych nebyla, vždyť jsem panenka? panenka poctivá, a ty mládenec: obádvá nosíme zelenej věnec.“