Sušil 2128 | Maloměrščí jdó už jsó za

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

{8'G 8'A 8'B 8''C } / 2''D / {8''E 8''E 8''C 8''C } / 2'A / {8'G 8'A 8'B 8''C } / 2''D / {8''E 8''E 8''C 8''C } / 2'A / {8'A 8'B 8''C 8'B } / 4'A 4'G / {8'A 8'B 8''C 8'B } / 2'A /
Subtitle: 
Když přespolná chasa přijde
Text: 
[: Maloměrščí jdó, už jsó za vodó, :] každé sobě vede frajerenko svó. Ale ne všecí, jenom nekeří, co majó za klobóčkem pávovo peří.
22 words

Similar songs

Sušil 2128 | Maloměrščí jdó už jsó za (100%)
[: Maloměrščí jdó, už jsó za vodó, :] každé sobě vede frajerenko svó. Ale ne všecí, jenom nekeří, co majó za klobóčkem pávovo peří.

Sušil 1449 | Lúka sečená tráva zelená (37%)
Lúka sečená, tráva zelená, alenkovščí pacholíci jako malena. Ale ne všecí, jenom nekeří, keří majú za klobúkem pávové peří. Lúka sečená, tráva zelená, alenkovské panenky jako malena. Ale ne všecky, jenom nekeré, keré majú na rukávcech pantle zelené.

Sušil 0788 | Před našima jsó vysoký (23%)
[: Před našima :] jsó vysoký vokna, zavolal syneček na naspja vystópna. Odevři mně, má panenko, dveří, ať si nepolámu za klobóčkem péři. Jednó ručkó dveře odvírala a druhó ručičkó slze utírala. Copak plačeš a naříkáš, milá? Vylála ti máti nebo tě pobila? Nevylála ani mne nebila, povídajó lidi, že nejsem poctivá. Třeba jsu já chudobné maměnky, ale jsu poctivá jak jiné frajerky. Třeba jsu já chudobného rodu, ale mně maměnka nedá ledakemu. A kdyby mně ledakemu dala, já bych jí celý den za dveřma plakala.

Sušil 1743 | Dy sem slóžil v Obranicích (23%)
Dy sem slóžil v Obranicích, pásával jsem na hranicích, a jak vony ty vovečky jdó, jdó, jedna za druhó, hó.

Sušil 2097 | Maměnko maměnko mládenci jdó k nám (23%)
Maměnko, maměnko, mládenci jdó k nám. Maměnko, maměnko, co jim jesti dám? Střapatému řepe, Jozefkovi mrkve, přepěknému Janičkovi pěkné babičke.1) Maměnko, maměnko, mládenci jdó k nám. Maměnko, maměnko, jaké lžičky dám? Střapatému dřevěnó, Jozefovi cínovó, přepěknému Janičkovi pěknó stříbrnó. Atd.2)

Sušil 0616b | Dy sem já šel přes ty (19%)
Dy sem já šel přes ty lesy, zpívali vtáčkové všecí, žádný nepláče, každý zpívá: Proč jsi, má milá, žalostivá? A proč bych já neplakala a nebyla lítostivá? Už má poctivosť v celém světě, tobě, synečku, růža kvete. Tobě je, synečku, jiná, za klobóčkem páví píra, tobě se léčka červenajó, mé černé oči naříkajó. Ach, vy panenky rozmily, kerý ste ješče poctivy! Ach, nemilujte pěti, šesti, klaďte to sobě za neščestí.

Sušil 0764 | Šuhajova hlava (18%)
Šuhajova hlava, za klobóčkem péří, [: každá panna blázen, kerá chlapcům věří. :] Nevěřila bych tě, dyby ses mně pekl, šak's mně včerá večír za jinó utekl. Nevěřila bych tě, dyby ses mně krájel, šak si včerá večír jinó vyprovázel.

Sušil 2118 | Debech bela stárkó nad ochozkó chasó (17%)
Debech bela stárkó nad ochozkó chasó, podívala bech se, kde koničke pasó. Aj, pasó je, pasó na zelenéch lókách, každé sobě drží frajerenko v rokách.

Sušil 0663 | Milá zelí okopává (17%)
[: Milá zelí okopává, :] šohaj za ňú povolává. Okopávaj zelí, milá, až okopeš, budeš moja. Co ty na mne, milý, voláš? Šak’s povídal, že mne neznáš. Jak jsem já tě měl poznati? Nedala mně tvoja máti. Sadím já ti strom zelený, abys měla potěšení. Na tem stromě bílá šatka, na tej šatce naša láska. Sadím ti ho pod okénko: Tu máš, moja frajerenko. Dyž ty na ten strom pohledneš, Pokaždé na mne zpomeneš.

Sušil 2177 | Kam zaletíš husa zlá (17%)
Kam zaletíš, husa zlá, frajerenko má milá, husa zlá, frajerko milá. Já zaletím do Uher, abys o mně nevěděl, vlčku zlé, šohajku milé. Co tam budeš dělati? Na rybníce lítati. Vlčku zlé, šuhajku milé. Dybys byla seděla, byla bys vyseděla husátka, kačátka.

Sušil 0192 | Přišel pod okynko (6%)
Přišel pod okynko: Spíš-li, Marijanko, spíš-li nebo nespíš lebo mne neslyšíš? Nespím, ach, já nespím, dobře tebe slyším, ale k nám, synečku, tebe pustit nesmím. Panímáma leží nedaleko dveří, ona všecko slyší, když kočička běží. Ráno by přivstala a mne by se ptala: S kým’s to, Marijanko, s kým’s to rozmlóvala? Ach, s kým pak by jinším, se svým nejmilejším, on k nám dycky chodí a mne ze sna budí. Počkej, Marijanko, esli pravda néní, bůj se, Marijanko, bůj se utopení. 1) Marianka vstala, k Dunaji běžela: Dunaji, Dunaji, Dunajenko milá. Jsi-li, Dunajenko, jsi-li tak hluboká, jako sem vysoká, já do tebe skočím. Do vody skočila, ešče zavolala, ešče zavolala, Panenko Maria. 2) Její černé vlasy po Dunaji plyly, její bílé ruce břehu se chytaly. Její černé oči se světem se lóčí, že jsó oklamaný od šohaja v noci. 3)