Erben 3/054 | Ta Strážská hospoda stavěná

38 words

Erben 3/054 | Ta Strážská hospoda stavěná (100%)
Ta Strážská hospoda stavěná z javorovýho dřeva: proč pak tám, mládenci, chodíte, když vás tám není třeba? „Kdyby nás tu třeba nebylo, my bysme sem nepřišli: jsú prý tu tak hezky děvčátka, my jsme si pro ně přišli.“

Erben 3/023 | Deme deme deme deme (46%)
Deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme, deme k vám: dáte-li nám vaši ceru, dáte-li nám vaši ceru, dáte-li nám vaši ceru, dáte-li ji nám? „Dáme, dáme, dáme rádi, chovali jsme vám ji z mládí, dáme, dáme, dáme rádi, dáme my ji vám: proč bysme ván jí nedali, když jsme vám ji vychovali? pote si jen pro ni, pote, pote, pote k nám!

Erben 2/293 | Kdybych já tam byla (43%)
Kdybych já tam byla, kde je mé myšlení, kde bude večeřet moje potěšení! Bude on večeřet za dubovým stolem: kdybych já tam byla, jedli bysme spolem.

Sušil 1675 | Už sa všeci chuapci poženili (43%)
[: Už sa všeci chuapci poženili, :] [: zelené pérečka donosili. :] Oženili sme sa, milí braši, co nám budú říkat doma naši? Mati bude puakat a otec uát, že sme jim nedošli poděkovat. Děkovali bysme, neumíme, vzali sme na vojnu z dobré vůle.

Erben 3/161 | My jsme ženy od Sušice (43%)
My jsme ženy od Sušice, rády bysme kořalice. My jsme ženy z Protivína, rády bysme holbu vína. Holbu vína, holbu vody: budem strojit brzo hody. Družba maje v roce šátek, zpívá v tanci:

Erben 5/278 | My jsme hoši my jsme (43%)
My jsme hoši, my jsme,[79] milovali bysme: my milovat nesmíme, na vojnu jít musíme.

Smutný 29/102 | My muadenci my zme my milovali (43%)
My muadenci, my zme my, milovali bysme my

Erben 2/462 | Přiletěl slavíček (32%)
Přiletěl slavíček, sed na větvičku; přiletěl zas druhý, zpíval písničku: že má nejmilejší už jiného má, ten že je hezčejší, nežli prý jsem já. Když se ti nelíbím, krk si nezlomím: já se pro tě předce ještě ožením; jsem-li jí ošklivej, ať se nesměje: dostanu vždy hezčí, nežli ona je. Přiletěl slavíček, sed na jedličku; přiletěl tam druhej, zpíval písničku, a to píseň takovou krásnou, zpanilou: že můj milej šlape cestu za jinou. Což on sobě myslí, že budu plakat, když on bude cestu za jinou šlapat? blázen bych já byla, abych plakala, pro jedno stvořeni smutek nosila!

Sušil 1756 | Udělali Bačaláci koryto (32%)
Udělali Bačaláci1) koryto, nevěděly staré baby, nač je to. Až jim jeden Bačaláček pověděl, že prý je to korytečko na prodej. Dycky praj se Bačaláci divili, proč by jejich ženy zubů tratily. Odepsala stará baba penzlíkem, že prý do nich tuze melú jazykem.

Sušil 1293 | Ja pozná prý to pozná (31%)
Ja, pozná prý to, pozná, kerá je panenka, hlava učesaná jako laštověnka.1) Pozná prý to, pozná, kerá je ženička, očka nevyspané a zbledené líčka. Pozná prý to, pozná, kerý je mládenec, hlava učesaná, za klobučkem věnec.2) Pozná prý to, pozná, kerý je ženatý, očka má nevyspané, klobúk na očách klapí. Pozná prý to, pozná, kdo se v noci žení, očka má nevyspané a líčka krásu mění.

Sušil 0204 | Byly dvě súsedy (31%)
[: Byly dvě súsedy, :] jedna podle druhej, obě samodruhé. Kdy ony sa sešly, ony sobě řekly: Ty budeš měť syna, synáčka Viléma. Já budu měť dceru, dceru Majdalenu. Až oba urostú, oni sa seberú. Jak oni urostli, oni sa brať chtěli. Vilémova máti nedá mu jí brati. Vem ty sobě radše kovářovo děvče. Súsedovo děvče pěkně sobě chodí, a nerádo robí. A to rádo robí, ušubrané chodí. Vilímek nemeškal, hned k súsedom běžal. Neráda prý robíš, pěkně sobě chodíš. Mám si vzíti radše kovářovo děvče. A to rádo robí, ušubrané chodí. Vyšli na zahradu, obá sa obňali a hned tak zostali. Která múdrá máti, nebraňuj díťati. Já sem zbraňovala, syna jsem pozbyla, synáčka Vilíma. A súseda dceru, dceru Majdalenu.