Sušil 2169 | Hrále bechme na konopke

14 words

Sušil 2169 | Hrále bechme na konopke (100%)
Hrále bechme na konopke, debe bele větší snopke; [: málo nás, :] poď, Evičko, mezi nás.

Sušil 2170 | Evička nechtěla jíti (96%)
Evička nechtěla jíti, musely sme ju táhati za ty její pačese, proč ona jích nečeše; hré s nama, hré lebo vlasy dé! *) Hrále bechme na konopke, debe bele menší snopke. Moc je nás, moc je nás, běž, Evičko, preč od nás.

Sušil 2115 | Za našéma humnama (7%)
Za našéma humnama zabile tam hétmana, to máš, pane hétman, to máš, proč nás na to vojnu dáváš. Bela za ňé mša svatá, slóžile jo děvčata, to máš atd. Bele za ňé rekvie v Ořechově na pivě, to máš atd. Belo za ňé modlení za homnama ho trní, to máš atd.

Sušil 2042 | Za našó vsó jahode só (7%)
Za našó vsó jahode só, trhala je má panenka, já také s ňó. Trhala je do fěrtóška, dávala je synečkovi do klobóčka. Jez je, milé, jak só sladký, trhale je mý ručičke, bele hladký.

Sušil 2329 | Svatá Anna sunce stála (7%)
[: Svatá Anna sunce stála,:] pekný obraz malovala.1) Kedz ho ona vymaluje, odešle ho na galije. Na galije, na ty bělé, kdze Kristus Pán obeduje.2) Kdzě Kristus Pán obeduje, svatý Ján mu posluhuje.

Bartoš 1901 / 0576 | Radoščická veža nehrubě vesoká (7%)
Radoščická veža nehrubě vesoká, [: přeletěla přes ňo :] hosečka divoká. Nebele hosečke, bele to káčátka [: že só v Radoščicích :] falešný děvčátka.

Sušil 0887 | Škoda je ti vtáčko že seš (7%)
Škoda je ti, vtáčko, že seš lazebník, potratils pírečka, leťa přes rebník. A dež's je potratil, čém bodeš psávat, židenském děvčatům psání dodávat? Židenský děvčátka bele lakomý, zebrale pírečka velký he drobný. A dež je zebrale, do peřin dale, tem židenském chlapcům postýlke stlale.

Bartoš 1901 / 0264 | Ztratil syneček (7%)
Ztratil syneček, ztratil peříčko: kde pak te ho nandeš, můj šohajíčko? Líšenský dívke bele lakomý, sebrale peříčko, kde belo kerý. Ta jedna bela nélakoméší, sebrala peříčko, co nédrobňéší.

Erben 7/048 | Napěv (5%)
(Napěv 621.) Šel jest pán Bůh, šel do ráje, Adam za ním, poklekaje. Když do prosíred přicházeli, pravil pán Bůh k Adamovi: „Se všech stromů požívejte, s jednoho jen zanechejte, Který stojí prostřed ráje, modrým kvítkem prokvétaje.“ Učinil se ďábel hadem, podved Evu i s Adamem. Utrh jabko velmi prudce a podal je Evě v ruce. Eva vzala, okusila, s Adamem se rozdělila. „Jez, Adame, jez to jabko, což jest po něm velmi sladko!“ Tak se oba prohřešili, z ráje ven vyhnáni byli. Dal jim pán Bůh po motyce a poslal je na vinice. „Jděte, jděte a kopejte, chleba sobě dobývejte!“ Než se chleba dokopali, dost se oba naplakali. Tu máš, Evo, z tvého smíchu, teď jsme padli oba k hříchu atd. Zpívá se obyčejně při hodech svatebních, když před nevěstu na stůl postaví strom, kdež na způsob písní církevních slohami těmito se končí: Kriste pro tvé umučení dej nám hříchů odpuštění, At nás nežže věčný plamen, zachovej nás, Kriste. Amen. Na Slovensku touž píseň zpívají chlapci, od vánoc až do nového roku s hadem chodíce.

Sušil 1751 | Néní néní jako dobře dělat (5%)
Néní, néní, jako dobře dělat, nebude se na nás Pán Bůh hněvat, stana ráno, kříž dělám, v poledně se modlím a navečír za děvčaty chodím.

Sušil 0082 | Sedí Adam na kopečku (5%)
[: Sedí Adam na kopečku, :] [: na tým zeleným trávničku.:] Přišel k němu milý Pán Bůh: Co, Adame, co tu děláš? Vyjal žebro z boku jeho, udělal mu ženo z něho. To, Adame, žena tvoja, opatruj ji, a tě ona. Chodil Pán Bůh kolem ráje, Adam za ním pospíchaje. Jak do ráje přichodili, mluvil Pán Bůh Adamovi: Ze všech stromů požívejte, jednoho jen vynechejte. Který stojí prostřed ráje, modrým kvítkem prokvetaje, červeným jabkem zasedaje. Učinil se ďábel hadem, svedl Evu i s Adamem.1) Uvinul se po jablůnce, urval jabko na halúsce, dal ho Evě v její ruce. Jez, Evičko, jez to jabko, jak je po něm velmi sladko! Eva vzala, okusila, s Adamem se rozdělila.2) Jez, Adámku, jez to jabko, jak je po něm velmi sladko. Když to jabko okusili, tak se obá prohřešili, obá z ráje pryč museli. Dal jim Pán Bůh po motyce a seménka po trošičce a zaved jich na vinice. Jděte, dělejte, kopejte, chleba sobě dobývejte.3) Kady Adam pokopával, hned se oves rozzelenal.4) Kde Evička pokopala, pšenička se zelenala.5) Ten Adam jest první otec, do velkej nás práce6) doved. A ta Eva první matka, zavedla nás nebožátka.