Erben 5/273 | V tom Lázu je hodnej soused
Text:
V tom Lázu je hodnej soused,
ten dokázal hezkej kousek:
napil se z prudka podmáslí,
až se mu plíce otřásly.
20 words
Podobné písně
Erben 5/273 | V tom Lázu je hodnej soused (100%)
V tom Lázu je hodnej soused, ten dokázal hezkej kousek: napil se z prudka podmáslí, až se mu plíce otřásly.
Sušil 0254 | Měla sem synečka (25%)
Měla sem synečka, bylo mu Martinek, vzala mně ho voda, když kvetl barvínek. Zastav se, voděnko, na slavkovských polích, vyhoď mně Martinka na zelený trávník. Já se nezastavím, já jsu voda prudká, co jednó zachvátím, více nenavrátím.
Sušil 1297 | Dy sem já se vdávala (17%)
Dy sem já se vdávala, čepeček sem dostala, pěkný paterový s třema růžama. [: Cos mně, milý, dokázal,:] žes mně stav panenský brzo zavázal. A zavázal, zavázal a udělal smečku, vodpusť ti to Pán Bůh, hezké synečku.
Bartoš 1901 / 0842 | Za onoho času svatba se stala (17%)
Za onoho času svatba se stala a převzácných na se hostí sezvala: Krista Spasitele ctného s učeníky, matkou jeho v Káni Galilejské. Ženichovi zle jest se přihodilo, neb nedostatek vína v domě bylo; Maria se slitovala, u Syna orodovala v Káni Galilejské. Cokoli vám řekne Syn můj rozmilý, rychle vykonejte, zrovna v tu chvíli, tak Maria poručila, služebníkům nařídila v Káni Galilejské. Kamenných tam štoudví šest postaveno, k očistě židovské ustanoveno; Pán je kázal naplniti, vody do vrchu naliti v Káni Galilejské. Jak dle slova Páně jsou učinili, z vody vína dobrého okusili, divěji se velcí, malí, správce svatby víno chválí v Káni Gálilejské. Pán velikým divém moc svou dokázal a na počest matky spolu ukázal, že na její přimlouvání u něho jest smilování v Káni Galilejské. Rač, Ježíši, s námi též hodovati a manželům novým rač požehnati; zažeň od nich nedostatky, jako na přímluvu Matky v Káni Galilejské.
Erben 2/448 | Za Strakonici (17%)
Za Strakonici zelenej vršek; vyšlo mračinko, bude z něj pršet. Bude z něj pršet tichá vlažička: že mně odpoví moje holčička. Kam se poděju, kam se obrátím? kde se obrátím, všecko vyvrátím! Na ten vejvratek pověsím šátek: ta máš, má milá, ten můj zármutek! Tam nad tím Lazem zelenej vršek: zamračilo se, že bude pršet. Že bude pršet ticha vlažička: že zapomíná moje Ančička. Že budou pršet velká kápata: že jsou tam v Lazu jiná děvčata.
Sušil 2030 | A v té rechtě na roho (17%)
A v té rechtě na roho majó pacholka z tvaroho. A to dívko z podmáslí, že na nic dobrýho nemeslí.1)
Erben 5/272 | Naše máma vrtí dnes (17%)
Naše máma vrtí dnes, pozvala si celou ves: z celý vsi všecky psy na to naše podmáslí!
Erben 5/009 | A ti kluci Hajdaláci l (17%)
A ti kluci Hajdaláci l) koupili si basu: nevěděli kam ji dáti, šli s ní ku primasu. A ta basa u primasa za kamnama stála: když primaska zatopila, basa sama hrála. 1) Šly muziky do Lazu, nesly s sebou basu; neměly jí kde nechat, jenom u primasů atd.
Sušil 0245 | Když syneček na vojnu vzal (13%)
[: Když syneček na vojnu vzal, :] [: své panence přikazoval, :] aby se mu nevdávala, sedum roků naň čekala. A když bylo v sedmém roce, žala trávu při potoce. Když nažala, navázala, po polu se ohlídala. Neviděla tam žádného, jenom vojáčka samého. A kde je on, ten můj milý, můj syneček roztomilý? Tvůj milý se včerá ženil, já sem na jeho svadbě byl. Co mu zkážeš, Andulenko, pěkná kulatá huběnko? Zkazuju mu toli ščestí, co je v tom háječku listí. Zkazuju mu toli zdraví, co je na trávníčku trávy. Na trávníčku tráva drobná, spočítat ju néni možná. Zkazuju mu na tisíce, aby ušel šibenice. Zkazuju mu ješče více, by mu tekly bokem plíce. Bokem plíce, játra, srdce, by nešidil panen více. Zatočil se a zasmál se, vyťal facku té panence. Červená ju polévala, do šátečka utírala. Do šátečka, do bílého, že je byla od milého. Kdyby byla od pajmámy, dala bych se do stonání. Ale že je od milého, snesu já ju z lásky jeho.
Erben 5/111 | Na hoře Táboře (12%)
Na hoře Táboře zhynul tam vůl; šli ševci z jarmarku, vzali ho půl. Přiběhla ševcové, vzala vocas, měli ho do řepy na dlouhej čas. V Táboře na hoře chcíp jim tam vůl, přišli jsou prtáci, vzali ho půl; přišly jsou prtačky, vzaly plíce, dělaly prtákům jitrnice.
Erben 2/392 | Já tobě vinšuju (12%)
Já tobě vinšuju tolik zimic, jako je okolo Prahy vinic: by tě třásly a lámaly za to tvé falešné milování! Já tobě vinšuji ještě více: aby ti vylezly týlem plíce, týlem plíce, bokem srdce: abys nepodváděl panen více!
V tom Lázu je hodnej soused, ten dokázal hezkej kousek: napil se z prudka podmáslí, až se mu plíce otřásly.
Sušil 0254 | Měla sem synečka (25%)
Měla sem synečka, bylo mu Martinek, vzala mně ho voda, když kvetl barvínek. Zastav se, voděnko, na slavkovských polích, vyhoď mně Martinka na zelený trávník. Já se nezastavím, já jsu voda prudká, co jednó zachvátím, více nenavrátím.
Sušil 1297 | Dy sem já se vdávala (17%)
Dy sem já se vdávala, čepeček sem dostala, pěkný paterový s třema růžama. [: Cos mně, milý, dokázal,:] žes mně stav panenský brzo zavázal. A zavázal, zavázal a udělal smečku, vodpusť ti to Pán Bůh, hezké synečku.
Bartoš 1901 / 0842 | Za onoho času svatba se stala (17%)
Za onoho času svatba se stala a převzácných na se hostí sezvala: Krista Spasitele ctného s učeníky, matkou jeho v Káni Galilejské. Ženichovi zle jest se přihodilo, neb nedostatek vína v domě bylo; Maria se slitovala, u Syna orodovala v Káni Galilejské. Cokoli vám řekne Syn můj rozmilý, rychle vykonejte, zrovna v tu chvíli, tak Maria poručila, služebníkům nařídila v Káni Galilejské. Kamenných tam štoudví šest postaveno, k očistě židovské ustanoveno; Pán je kázal naplniti, vody do vrchu naliti v Káni Galilejské. Jak dle slova Páně jsou učinili, z vody vína dobrého okusili, divěji se velcí, malí, správce svatby víno chválí v Káni Gálilejské. Pán velikým divém moc svou dokázal a na počest matky spolu ukázal, že na její přimlouvání u něho jest smilování v Káni Galilejské. Rač, Ježíši, s námi též hodovati a manželům novým rač požehnati; zažeň od nich nedostatky, jako na přímluvu Matky v Káni Galilejské.
Erben 2/448 | Za Strakonici (17%)
Za Strakonici zelenej vršek; vyšlo mračinko, bude z něj pršet. Bude z něj pršet tichá vlažička: že mně odpoví moje holčička. Kam se poděju, kam se obrátím? kde se obrátím, všecko vyvrátím! Na ten vejvratek pověsím šátek: ta máš, má milá, ten můj zármutek! Tam nad tím Lazem zelenej vršek: zamračilo se, že bude pršet. Že bude pršet ticha vlažička: že zapomíná moje Ančička. Že budou pršet velká kápata: že jsou tam v Lazu jiná děvčata.
Sušil 2030 | A v té rechtě na roho (17%)
A v té rechtě na roho majó pacholka z tvaroho. A to dívko z podmáslí, že na nic dobrýho nemeslí.1)
Erben 5/272 | Naše máma vrtí dnes (17%)
Naše máma vrtí dnes, pozvala si celou ves: z celý vsi všecky psy na to naše podmáslí!
Erben 5/009 | A ti kluci Hajdaláci l (17%)
A ti kluci Hajdaláci l) koupili si basu: nevěděli kam ji dáti, šli s ní ku primasu. A ta basa u primasa za kamnama stála: když primaska zatopila, basa sama hrála. 1) Šly muziky do Lazu, nesly s sebou basu; neměly jí kde nechat, jenom u primasů atd.
Sušil 0245 | Když syneček na vojnu vzal (13%)
[: Když syneček na vojnu vzal, :] [: své panence přikazoval, :] aby se mu nevdávala, sedum roků naň čekala. A když bylo v sedmém roce, žala trávu při potoce. Když nažala, navázala, po polu se ohlídala. Neviděla tam žádného, jenom vojáčka samého. A kde je on, ten můj milý, můj syneček roztomilý? Tvůj milý se včerá ženil, já sem na jeho svadbě byl. Co mu zkážeš, Andulenko, pěkná kulatá huběnko? Zkazuju mu toli ščestí, co je v tom háječku listí. Zkazuju mu toli zdraví, co je na trávníčku trávy. Na trávníčku tráva drobná, spočítat ju néni možná. Zkazuju mu na tisíce, aby ušel šibenice. Zkazuju mu ješče více, by mu tekly bokem plíce. Bokem plíce, játra, srdce, by nešidil panen více. Zatočil se a zasmál se, vyťal facku té panence. Červená ju polévala, do šátečka utírala. Do šátečka, do bílého, že je byla od milého. Kdyby byla od pajmámy, dala bych se do stonání. Ale že je od milého, snesu já ju z lásky jeho.
Erben 5/111 | Na hoře Táboře (12%)
Na hoře Táboře zhynul tam vůl; šli ševci z jarmarku, vzali ho půl. Přiběhla ševcové, vzala vocas, měli ho do řepy na dlouhej čas. V Táboře na hoře chcíp jim tam vůl, přišli jsou prtáci, vzali ho půl; přišly jsou prtačky, vzaly plíce, dělaly prtákům jitrnice.
Erben 2/392 | Já tobě vinšuju (12%)
Já tobě vinšuju tolik zimic, jako je okolo Prahy vinic: by tě třásly a lámaly za to tvé falešné milování! Já tobě vinšuji ještě více: aby ti vylezly týlem plíce, týlem plíce, bokem srdce: abys nepodváděl panen více!
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Erben 5/273 | V tom Lázu je hodnej soused", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 19 Dub 2024), URL: http://folksong.eu/cs/song/23199