Sušil 2275 | Svatý Michale archanděle spomeň na nás

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

4-4''D / {8''D 8''D 8''D 8''D } / {8''D 8''D 8''D 8''D } / 4''D {8''C 8'A } / 4'G 2-4''D / {8''D 8''D 8''D 8''D } / {8''D 8''D 8''D 8''D } / 4''D {8''C 8'A } / 4'G 4- / {8''D 8''D 8'B 8''D } / {8''C 8'A }4'G / {8''D 8''D 8'B 8''D } / {8''C 8'A }4'G /
Subtitle: 
Píseň tato jest:
Text: 
Svatý Michale archanděle, spomeň na nás, prosíme Jezu Krista, Marie synáčka, by nám ráčil pomocti ze všeckých nouzí a nás nezapomenout pro svou hořkou smrti, [: Kyrie elejson. :]
Textové varianty / poznámky : 
To u studně jedné odpravivše, jdou k druhé, až veškery studně v osadě obejdou. Na neděli druhou teprvá králky chodí a sice dvě toliko jsou ustrojeny, jedna červeno (král), a jedna bílo (králka). Poněvadž již o vodě mluvíme, nebude od místa připomněti, že na velký patek ráno před východem slunce děvy chodí se umývat a pacholci koně brodit v řekách na památku prý, že Kristus Pán šel přes Cedron, nadějíce se, že neduhu oproštěny ostanou po celý rok. Říkají při tom: Na velký patek raníčko, dřív než vyjde slunýčko, židé Krista Pána jali. On se jim třás, oni se ho ptali: Máš - li zimnici aneb psotnici? Já zimnice ani psotnice nemám, ale kdo na mé třasení zpomíná, žádné zimnice nemívá. Kde řeky neb potoka není, tam čerstvě ze studně vážená voda službu tu zaujímá. Jinde chodí posud na Štědrý večer k vodám domínějíce se, že o dvanácté hodině řeky vínem aspoň za minutu tekou. Když dlouho neprší, chodí děvy k studénkám a vylévají vodu rukama z nich; na cestě se modlí a zpívají svaté písně. Někde též studánky čistí, modlíce se při tom, aby Bůh pramen občerstvil a s nebe rosu dal. Tuto připomenouti dlužno o šťastné vodě, na nižto chodí děvy na letnici nebo na bílou sobotu anebo před svátky Panny Marie letními. Nalézá se pak šťastná voda ta v studánce, do které se ze všech čtyř stran světa voda stíka a jenž blíže křížných cest se nachází. Děva, jenž na ni jde (zřídka jdou děvy dvě, víc jich téměř nikdy), nesmí s nikým mluviti, nesmí se ohlédati, na potřebu jiti atd., jinak by se zlých následků tím dočinila, že by n. p. veškerým mládencům zle páchla, všady sama státi, samou ostávati musila atd. Přišedši k vodě, praví jí nabírajíc: Beru ťa, vodičko, pěti prstama a pátú dlaňú, aby švární pacholci chodili za mnú, a slova ta říká po čtyrykráte, totižto na všech světa stranách vodu berouc. Přijde-li, navracejíc se s vodou, k nějakému stromu, tedy hned oslovuje ho n. př. ty jabloň, ty mně ho nakloň; ty trň, ty mně ho hrň. Jdouc okolo plota domu toho, v němž šohaj bydlí, ulamuje několik roždin a to na více místech, aby víc milovníků dostala. Doma z roždí toho udělá oheň, dá do šťastné vody té zelinky, v té věci, jako mní, účinné, n. p. laskavec, polajku, májovník, a tak uvařenou vodou se umývá a nejinak očekává, než že se za ní milovníci pohrnou. Na letnice v Moravě netoliko králky provodí obřady své, ale se také jízda s králem na koních činí. Někde jak n. p. v Nětčicích volí se král takto. Nastrčí se věnec na hůl tak vysoko, co by ho z koně, ač těžko, předce dosáhnouti mohl; i jede všecka chasa jednou ránou, a kdo ho po třetí jízdě nej prvnější chytne, ten ostane králem. Jinde n. p. u Blatňákův vyvolují krále, obyčejně syna asi čtrnáctiletého bohatých rodičů. Král jest docela bílo oblečen a na hlavě korunu má, kterou mu pozdě onde z »pěnky« t. j. z plíška zlatého, jak papír tenkého, dělávají. Nese pak paláš, červenými stuhami docela obdaný, jejž »právo« jmenují, jako prapor vztýčený se zakrouceným jilším (jilcem). Jinde zas bývá králem chlapeček, v ženské šaty oblečený, samý obojek, samé stužky, na ramenou maje věnec. Doprovází ho několiknácte párů (tu více, onde méně) chasníků, na koních. Královnou a královnicí zvou se někde chasníci, jenž králi po boku jedou, za nimižto jiná chasa na koních co královo komonstvo jede; poslední jest ocásek, jenž jede na herce, v kožichu obráceném, larvu maje na tváři. Jsou ti chasníci buď jako kyrysaři anebo jiní vojáci ustrojeni, buď opět jinde zvláštní oděv starého kroje oblékají, kabát totižto až pod lýtka dlouhý, jehožto tři praměnkové řás (každý ten pramének třemi vzadu od života dolů se vypouští řasami) třemi růžemi z modrých stužek spletenými ozdobeni jsou při svém počátku. Okraje vniterné oděvu toho podšity jsou damízem a výložky či lemůvky stužkami pěkně obtaženy. Rovně i koně (ovšem nejpěkněji kůň králův) upravené mají stuhami a zvonky, jakož i každého dvěma plenama mřížovanýma a krajkovýma, jednou za jezdcem, druhou zpředu ozdobují. Krále v prostředku mají tak, že vždy dva z každé strany co nejúžeji ho obkličují, an ostatní opodále jedou, avšak předce nikda se neoddalují. Král se nesmí nijak brániti, byť i od chasy z jiné dědiny přepadeni byli, nébrž hleděti musí, aby se v prostředku udržel, a tak od komonstva svého obráněn býti mohl. Pakli ale předce zajat bývá, musí ho chasa draho vyplatiti, obyčejně za cenu koně a nářadí králova, sice král ve vězení ostává, až ho vyplatí, což s někdy 100 zl. stříbra a více stojí, a ovšem ne hned se děje. Mají pak s sebou řečníka také, buď jednoho z chasníků, buď též starec anebo soused je vyprovází a řeč za ně odbývá. U Olomouce v Štěpánově jeden ze provoditelův, jenž ozvlástě ustrojen jest co králka, maje totiž obojek na krku, řeč tu říká, a spolu i pokladnici nesa, do ní béře pokladky dosahované od lidí. Řeč jest tato aneb podobná:
27 words

Similar songs

Sušil 2275 | Svatý Michale archanděle spomeň na nás (100%)
Svatý Michale archanděle, spomeň na nás, prosíme Jezu Krista, Marie synáčka, by nám ráčil pomocti ze všeckých nouzí a nás nezapomenout pro svou hořkou smrti, [: Kyrie elejson. :]

Sušil 2328 | Pokutovaly tři duše (37%)
Pokutovaly tři duše, kyrie elejson, pokutovaly tři duše, pomož jim, Maria. Tej jednej bylo po kůstky atd. Tej druhej bylo po paže. Tej třecěj bylo po uši. Ty dvě dušičky plakaly. Ta třecja sobě zpivala. Proč tak, dušičko, vesela? Kterakž němam być vesela? Ma se mi sestra narodzić. Patnacte let ma pannum być. Po tym ma syna porodzić. A ten syn knězem ostaně. Jak prvšu mšu služić budzě, to mi do nebe spomůže.

Erben 5/005 | Jak živa jsem neviděla (37%)
Jak živa jsem neviděla takovýho kaplana, aby on se potuloval za děvčaty do rána. Přišel na něj pan farář: 1) Hej, kaplane! co děláš? „Kyrie elejson, Kriste elejson – já se modlím breviáš.“ 1) Hej, kaplane, co děláš, že s děvčaty zahráváš?

Sušil 0152 | Přimluvaj se za nas (22%)
Přimluvaj se za nas dycky a každy čas, o, svaty Michale! My k tobě volame a pomoc žadame, naš mily patrone. Ochraň nas od škody od ohně a vody, o, svaty Michale! A t. d. Ochraň nas od škody, na poli urody, o, svaty atd. Když budem v nemoci, přispěj nam k pomoci! A t. d. Obzvláštně při smrti rač přitomen byti. A t. d. My vždycky každy čas běžime pod tvůj plašč. A t. d. Amen, ať se staně, tak všickni žadame. A t. d.

Sušil 0351 | Ta uninská rola (22%)
Ta uninská rola černo pooraná, žabiu tam pachouka Uďheli z Unína. A jak ho tam zabiu, do žita odskočiu, skočiu k pohůnkovi: Jak je pachoukovi? Michale, Michalku, odpusti mně vinu, že sem ti do huavy dau smrtelnú ranu. Odpúščám, odpúščám ale velmi ťažko, že je mé srdečko poraněné všecko. Vy tetko Doračko, smutná, neveseuá, nesem vám synáčka v halinečce z pola. Vy tetko Doračko, nic sa nelekajte, pro vašeho syna bíuú puachtu dajte. Michale, Michalku, kdo je ti příčina? Kdo by byu, mamičko? Uďheli z Unína. Že bys mně, Michalku, moheu ešče ožit, ešče bych ti daua košelu zuatem šit. Nechcu já, mamičko, košele zuatovej, už já dávno čekám tej smrti hotovej. Zandite, mamičko, pro tech knězů gbelských, já sa vyzpovídám z mojich hříchů těžkých. Ja, co si, Michalku, gbelských knězů žádáš? A šak ty, Michalku, tolej hříchů nemáš. Jak bych já, mamičko, tolej hříchů neměu? Šak sem já nejednu děvečku podvedeu. Nejednu podvedeu, nejednu okuamau, kerak by sa Pán Bůh na mňa nerozhněvau? A ten gbelský cinter kolem mauovaný, leží tam Michálek pěkně pochovaný. Na jeho hrobečku rozmarýn zelený, to gbelským pachoukom roste na znamení. Na jeho hrobečku marijánek roste, vy gbelské děvčátka, vínky z něho neste. Ta jeho rodina třema řady stáua, tak ho naříkaua, jak muzika hráua. Na nebi hvězdička, na zemi děvečka, tak ho naříkaua jeho frajerečka. Na nebi měsíček, na zemi tatíček, tak ho naříkaua mamička, tatíček.

Erben 5/150 | Prodal sedlák koně (21%)
Prodal sedlák koně, plakal tejden pro ně. A pacholek voly, že jim nemá vody. A selka zas krávy, že jim nemá trávy. A děvečka kozy pro velikou nouzi.

Erben 2/756 | V tom našem sádečku (21%)
V tom našem sádečku roste koření: kdo si nerozumí, ať se ožení. Ožeň se, Jeníčku! vem ty sobě mě: máš-li jednu nouzi, budeš míti dvě.

Sušil 0107 | Vím já kostel kamenný kyrie (17%)
Vím já kostel kamenný, kyrie, vím já kostel kamenný, lexem domine; Jezu Kriste z Marie. Je v něm sedum oltářů, kyrie, je v něm sedum oltářů, lexem domine; Jezu Kriste z Marie. U každého žid stojí, kyrie atd. Každý drží hrst hloží. Krista Pána bičují, až krev z něho stříkala. Maria ju sbírala, do zlateho pohára. Po zahradě chodila a tú krvjú kropila. Kde kapečka ukápla, všady révek vypukl, a z révečka pupenec a z pupenca listeček a z listečka kvítečko a z kvítečka zrnečko, ze zrnečka vínečko; kdo to vínko pit bude na věky spasen bude.

Sušil 0136 | Ma mila dzěvečko (14%)
Ma mila dzěvečko, jak se pěkna zdáš! Edem spomeň na to, že jsi popel, blato, koněc lasky maš. Nač jsi ty, dzěvečko, nač jsi myslela? Stvořitele sveho, Ježiše mileho, jsi opusciła! Edem, ty dzěvečko, světa zaněchaj! Stvořitele sveho, Ježiše mileho, za ženicha měj. Marii Přiborsku sem si oblibil.*) Kdo se ji něspusci, ona něopusci, že by pochybil.

Sušil 2242 | Aj pojedzěmy my (13%)
Aj, pojedzěmy my na tu koledničku a přivezemy my prošvarnu dzěvečku. Hej nam hej, spomeň na nas s koledu. Aj, pojedzěmy my nědaleko pro ňu a přivezemy ci švarnu bohatu ženu. Hej nam atd. A ma ta dzěvucha take bystre oči, co ona vyšije černu šatku v noci. A ma ta dzěvucha taku veverečku, co ona skače v noci po lůžečku. A ma ta dzěvucha takove rybaře, co ji oni chycu rybečku ve vodzě. A ma ta dzěvucha takovy prstenek, co se un ji svici v noci jak ohenek. A ma ta dzěvucha takove tesaře, co ji oni setnu jaborek ve dvoře. Z toho jaborečka budzě kolibečka, co budzě dzěvucha kolebać synečka.

Sušil 2241 | Aj pojedzěmy my na tu koledničku (13%)
Aj, pojedzěmy my na tu koledničku a přivezemy my prošvarnu dzěvečku. Hej nam hej, spomen na nas s koledu.