Sušil 2306 | Smrtná neděle kdes klíče dala?

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

{8'G 8'A 8'B 8''C } / 2''D / {8''D 8''D 8''C 8'A } / 2'G / {8''C 8'B 8'A 8'xF } / 4'G 4'A / {8'B 8'G 8'xF 8'A } / 2'G /
Označení místa : 
Text: 
Smrtná neděle, kdes klíče dala? Dala sem je, dala květné neděli. Květná neděle, kdes klíče děla? Dala sem je, dala květným pondělkům. Květný pondělku, kdes klíče poděl? Poděl sem je, poděl zeleným Štvrtkům. Zelený štvrtku, kdes klíče poděl? Poděl sem je, poděl svatýmu Jiří. Svatý Jiří stal, země vodmykal, aby růstla tráva; tráva zelená.*)
Textové varianty / poznámky : 
*) Ve Slavkově u Opavy: Krasna,1) Krasna, kaj si husi pasia? A ja sem jich pasla, kaj se zema třasla. Bila, Bila, kaj si kluče dila? V komořici na polici, tam sem jich hodila. Ditky, ditky, půjdzěmy na kvitky, sedněm vedla cesty, budzěm koláče peci. Jake, jake? Same makovane a za dvě nedzěle same tvarohove. Vyšla gvězda do hlinika, dajcě vajce do košika, ten košik je bezedna, něnapylni se do poledňa. 1) Smrtnice,
54 words

Similar songs

Sušil 2300 | Smrtná neděla (100%)
Smrtná neděla, kams klíče poděla? Dala sem je, dala svatému Jiří. Svatý Jiří vstává, zem odemykává, aby tráva růstla.1) Tráva je zelená, fijala, růže, pomož nám, Bože. Prala plinky u studýnky, nohy, ruce myla. Čím jich utírala? Listečkem, plístečkem, zlatým papírečkem. Vij, matko, věnce své Kateřince, šak je dosti kvítí, až se hora svítí, a pod horó kamení, až se hora promění.

Sušil 2306 | Smrtná neděle kdes klíče dala? (60%)
Smrtná neděle, kdes klíče dala? Dala sem je, dala květné neděli. Květná neděle, kdes klíče děla? Dala sem je, dala květným pondělkům. Květný pondělku, kdes klíče poděl? Poděl sem je, poděl zeleným Štvrtkům. Zelený štvrtku, kdes klíče poděl? Poděl sem je, poděl svatýmu Jiří. Svatý Jiří stal, země vodmykal, aby růstla tráva; tráva zelená.*)

Sušil 2301 | Smrtná neděla (27%)
Smrtná neděla,1) kdes tak dlóho byla? U studýnky u hlubínky2) nohy, ruce myla. Čím’s jich utírala? Šátečkem, listečkem, červeným kvítečkem.3) A ty, nový léto, cos nám doneslo? Všeho dobrého, kvítí modrého. Svatý Jiří jede k nám, po věnečku veze nám, nám, nám, tém židenském pannám, * *) ne tém husovském žabám. Ty husovský žaby pod mostem škrkajó, židenský panenky vesele zpívájó.

Sušil 2301 | Smrtná neděla (27%)
Smrtná neděla,1) kdes tak dlóho byla? U studýnky u hlubínky2) nohy, ruce myla. Čím’s jich utírala? Šátečkem, listečkem, červeným kvítečkem.3) A ty, nový léto, cos nám doneslo? Všeho dobrého, kvítí modrého. Svatý Jiří jede k nám, po věnečku veze nám, nám, nám, tém židenském pannám, * *) ne tém husovském žabám. Ty husovský žaby pod mostem škrkajó, židenský panenky vesele zpívájó.

Smutný 07/037 | Doma sem rústla z domu sem (20%)
Doma sem rústla, z domu sem vyšla

Sušil 2302 | Smrtolenko smrtolo (15%)
Smrtolenko, smrtolo, kams klíče děla? Dala sem jich, dala svatému Jánu, aby otevřel do nebe bránu. Dala sem jich, dala svátému Jiří, aby otevřel do nebe dveří, všelijaké kvítí, kde on ráčil jíti. Klíčnice z nebe, my prosíme tebe, až budem žíti, otevři nám nebe! Jedny vrata otevři, druhé mečem podepři.*) Svatá Kateřina, nalejte nám vína, abychme se napili a veseli byli. My chválíme Boha i celá obloha.

Sušil 2302 | Smrtolenko smrtolo (15%)
Smrtolenko, smrtolo, kams klíče děla? Dala sem jich, dala svatému Jánu, aby otevřel do nebe bránu. Dala sem jich, dala svátému Jiří, aby otevřel do nebe dveří, všelijaké kvítí, kde on ráčil jíti. Klíčnice z nebe, my prosíme tebe, až budem žíti, otevři nám nebe! Jedny vrata otevři, druhé mečem podepři.*) Svatá Kateřina, nalejte nám vína, abychme se napili a veseli byli. My chválíme Boha i celá obloha.

Sušil 1522 | Komu je tak dobře jako nám (10%)
Komu je tak dobře jako nám, neřežeme sečky kobylám. Od svatýho Jiří do Havla růste pro ně zelená tráva.

Erben 2/359 | Včera neděle byla (8%)
Včera neděle byla, já jsem doma nebyla: žala jsem travičku v zeleném háječku – svátek jsem nesvětila. Než jsem trávy nažala, celá jsem se požala: proto že, Jeničku! falešnou hubičku od tebe jsem dostala. V háji travičku žití – nechtějte to činiti, panny a mládenci s zelenými věnci! můžete se požiti. Včera přenešťastný den, kam se můj milý poděl? dostala jsem kvinde, šel k panence jinde, na mě snad už zapomněl!

Sušil 0205 | Co sa stalo za horama? (7%)
[: Co sa stalo za horama? :] Zabila tam paní pána. Do zahrady zakopala, ešče po něm pošlapala. Přijeli tam třé pánové, to byli jeho bratrové. Má paničko, má švagrová, kdes poděla svého pána? Nevím, smutná, kde sa poděl, dnes třetí deň kdesi odjel; živa po něm nezůstanu. Šli pánové do stodoly, našli jeho kočár nový. Má paničko, má švagrová, kdes poděla svého pána? Nevím, smutná, kde sa poděl, dnes třetí deň kdesi odjel, živa po něm nezůstanu! Šli pánové do maštale, našli jeho koně vrané. Má paničko, má švagrová, kdes poděla svého pána? Nevím, smutná, kde sa poděl, dnes třetí deň kdesi odjel; živa po něm nezůstanu. Šli pánové do komory, našli jeho kabát nový. Má paničko, má švagrová, kdes poděla svého pána? Nevím, smutná, kde sa poděl, dnes třetí deň kdesi odjel; živa po něm nezůstanu. Šli pánové do pivnice, našli krvi dvě sklenice. Má paničko, má švagrová, co je toto za krev nová? Zabila sem holubičku, mému pánu k snídaníčku. Šli pánové do zahrady, našli jeho hrobek nový. Má paničko, má švagrová, co je to tam za zem nová? Zasela sem petržalku, mému pánu pod polévku. Zrádná paní ty, švagrová, tys pána zamordovala a v tom hrobě zakopala. Zetnite mi už tu hlavu, živa po něm nezůstanu.

Sušil 0408 | V černym lese při pěknym kopečku (7%)
V černym lese při pěknym kopečku [: namluval tam synek švarnu děvečku. :] A tak dluho ju sobě namluval, ež zeleny vinek s jeji hlavy sjal. Prosim tě ja, prošvarny Janičku, něbraň mi zavolať na svu mamičku. Volaj, volaj, šak se nědovolaš, šak v tym černym lese ptačka něslychať. Jak ponajprem hlasem zavolala, hned se v černym lese chojka lamala. Jak po druhej hlasem zavolala, hned bystra vodička z Dunaja lela. Jak po třeti hlasem zavolala, jeja mamička hned z hrobu vstavala. Zhůru, staňte, rozmili synove, už se s našu Anu v horach zle děje. A synove z hrobu povstavali, na svoje koničky vrane sedali. Potkali tam jedneho Janička, byla zkrvavena jeho šablička. »Cos udělal, rozmily Janičku, že maš zkrvavenu svoju šabličku?« Letěla tu bila holubička, a ja sem ji střelil prostřed srdečka. Něbyla to bila holubička, to byla, Janičku, naša sestřička. Kaj si poděl, rozmily Janičku, kaj si poděl tu našu sestřičku? Zakopal sem v lese při chodničku a přikryl sem ju zelenu chvojičku. A hned Janičkovi hlavu sťali, na tej hlavě jemu klobuk něchali. Na klobuček psali zlate litery, by lide věděli, čim se provinil.