Sušil 2354 | Hraj muziko hraj

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

{8''E 8''E 8''D 6''C 6'B } / 2'B / {8'B 8'G 8'G 8'F } / 2'E / {8''E 8''E 8''D 6''C 6'B } / 2'B / {8'B 8'G 8'G 8'F } / 2'E / 4'E 4'D / {6'G 8.'xF 6'A 8.'G } / 4'E 4'D / {6'G 8.'xF 6'A 8.'G } / {6'B 8.'B 6'A 8.'G } / 2'E /
Song group title: 
31. PRSTEN
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
[: Hraj, muziko, hraj z cicha na Dunaj, :] [: budem sa ubírat:] na milého kraj. A vy, formané, širujte koně, a vy, družbové, sedajte na ně. Ztracila sem vínek, můj zlatý prstýnek, u mamičky mej. U mej matery v truhle zamčený, červeným jabúčkem s milého srdečkem zapečacený.
45 words

Similar songs

Sušil 2354 | Hraj muziko hraj (100%)
[: Hraj, muziko, hraj z cicha na Dunaj, :] [: budem sa ubírat:] na milého kraj. A vy, formané, širujte koně, a vy, družbové, sedajte na ně. Ztracila sem vínek, můj zlatý prstýnek, u mamičky mej. U mej matery v truhle zamčený, červeným jabúčkem s milého srdečkem zapečacený.

Sušil 0652 | Když sem za svou milou chodíval (34%)
Když sem za svou milou chodíval, pěkně mně měsíček svítíval. Sviť, měsíčku, sviť jasně, ať nám láska nezhasne. Jedna baba nám ju zhasila, co k nám ty klebety nosila, baba původ nevěry, ďábli v její matěry. Z upřímného srdce roste strom, do falešné lásky bije hrom. Bij, hrome, do ní z jasna, ta láska je falešná.

Bartók III 1195a | Dze je cichá voda (34%)
Dze je cichá voda

Sušil 1156 | Šla do komory plakala (10%)
Šla do komory, plakala, tam zeleny věnek a zlaty prstenek skladala. Hraj mně, muziko, vesele, dokad mam prstenek a zeleny věnek na hlavě. A jak věnek pozbudu, smutku a žalosci nabudu.

Sušil 0645 | Letěl holub do pole (9%)
Letěl holub do pole, [: by nazobal své vole. :]1) Dyj své vole nazobal, po jaborách posedal.2) Ohled se na dvě strany, do Čech a do Moravy. Uhlídl tam svou mjilou, pěknou, krásnou, spanilou. Ona byla v tanečku, v tom růžovým věnečku. Hraj, Marjánko, hraj dosti, uživej své mladosti. Aj se ke mně dostaneš, šak si hrati přestaneš. Zapovím ti ty tance, zvolenovský mládence. Co ty mně zapovídáš? Dyť ty mě ešče nemáš.3) A já si to dovedu, že si pro tě dojedu. Čtyrma koňma vranejma, jako zeman ze mlejna.4)

Sušil 1973 | Přišel sem k vám nic neříkám (9%)
Přišel sem k vám, nic neříkám, nuže, nuže, nuž, hraj dudy atd. požčajte nám sekerenky, hraj dudy na dudy dud. Nač vám bude sekerenka? Nuže atd. Budem rúbat prútiříčko, hraj dudy atd. Nač vám bude prútiříčko? Budem plésti zahrádečku. Nač vám bude zahrádečka? Budem séjat kvítiříčko. Nač vám bude kvítiříčko? Budem dávat chlapcom pérka. Budú k nám chlapci chodívat, budú pěkné pérka mívat.

Smutný 06/022 | Hraj ciganě frasce tirme nech moja (9%)
Hraj ciganě, frasce tirme nech moja žena nedrima

Erben 2/642 | Tatíčku! hraj – (9%)
Tatíčku! hraj. – „Synu! jakou?“ – My máme slepičku za kamny v košíčku chocholatou. Tatíčku, hraj!- „Synu jakou?“– My máme babičku, za kamny v kožíšku, kudrnatou.

Smutný 06/038 | Aj ty cigaán dobre hraj na (9%)
Aj ty cigaán dobre hraj, na dzievčatka pozieraj

Smutný 27/3/015 | Takú mi cigán hraj akú ti (8%)
Takú mi cigán hraj, akú ti zpievam

Sušil 0310 | Seděl jeden vězeň (8%)
[: Seděl jeden vězeň :] sedumdesát neděl, a tak těžko seděl, až tam ošedivěl. Sam sobě rozmlúval, kdo by ho vyjednal, že by mu dceru dal. Svú dceru Barboru, polovicu dvoru. Žádný ho neslyšel, edem to pachole, co poklúzá koně. Pachole nemeškalo, Turkům povídalo: Slyšte, milí páni, co náš vězeň praví: 1) Kdo by ho vyjednal, že by mu dceru dal, dcerušku Barboru, polovicu dvoru. Turci nemeškali, vězňa vyručali. 2) Přišel vězeň domů, sednul si ke stolu, svěsil hlavu dolů. Což je vám, tatíčku? 3) Snad vás hlava bolí, nebo život celý? Mia hlava nebolí, ani život milý; slíbil sem ťa dáti Turku pohanovi. 4) A já bych zaň nešla, radši bych umřela. 5) Na hůru běžala, muziku slyšala. Můj milý tatíčku, pro koho to jedú, střílajú, bubnujú? Pro tebja, Baruško, najmladší dceruško. A Turci přijeli, všecko strojné měli. Koníčky v šarlatě, pacholci ve zlatě, její najmilejší v samém diamantě. 6) Do voza sedala, s otcem sa žehnala. S Bohem, můj tatíčku, už k vám víc nepřijdu, zakél živa budu. 7) Patnást míl ujela, slova nemluvila. Třidcet míl ujela, slovo promluvila: Počkaj, milý kočí, až z voza seskočím, napiju sa vody. 8) Nepij, milá, vody, máš vínko ve vozi. Pivo, vínko dobré, vodička najlepší. Ona seskočila, vínek s hlavy sňala, na vodu pustila. Plyň, ty můj vínečku, až k mému tatíčku, a pověz ty jim tam, že sem sa vydala bystrému Dunaju. Ty drobné rybičky, to moje družičky; ti velcí kaprové, to moji družbové; vrbina, olšina, to moja rodina. Vody dosihala, do Dunaja padla. Turek křičí, plače a sobě naříče. Její bílé vlasy po vodě sa plasí. Její bílé ruce vodú plavú prudce. Její černé oči, písek sa v nich točí. Turek křičí, plače a sobě naříče: Bych ťa byl dovezl k svej milej mateři, nedala by tobě po zemi choditi; byla by ti stlala červené přikrytí. Zvonily by tobě ty turecké zvony. Včil ťa budú žráti ty morské potvory.