Bartoš 1901 / 0525a | Łastovenka čiká

17 words

Bartoš 1901 / 0525a | Łastovenka čiká (100%)
Łastovenka čiká, łastovenka čiká, hovorí, že se svítá. běž, šohajko domov, běž, šohajko domov, ľebo budem bitá.

Bartoš 1901 / 0525c | Łašťověnka ľítá (49%)
Łašťověnka ľítá povídá že svítá; [: běž, synečku, domu, ľebo budu bitá. :] A já budu bitá od svojéj mamičky, že sem nenažała zeľenéj travičky. A ty budeš bitý od svého tatíčka, že's neošírováł vraného koníčka.

Bartoš 1901 / 0525b | Łaštověnka ľítá (48%)
Łaštověnka ľítá, dennice již svítá, běž můj miłý domu, já mosím na trávu, já bych była bitá.

Bartoš 1901 / 0149 | Išło sa diévča (28%)
Išło sa diévča mynára pýtac, budzě-ľi sa mu žitko zasýpac; [: a mynár hovorí: :] kameň kresac. Včéra ráno na svitání, už je kameň nakresaný; dievčátko płakało, venečka hľadało pod schodámi. [: Něhľadaj ho něnájdzěš ho, :] on ľeží v koľébce povitý v podušce, koľébaj ho.

Bartoš 1901 / 1170 | Z Uherské strany (28%)
Ani som něvedzěł až dneska týždeň, že já už vojáčkem, vojáčkem budzěm. Trumbaři trúbiľi, kapera hráła, Janko mašerovał, miłá płakała. Nepłač ty, má miłá, nehub si hłavy, víc sa něnavrácím, hołúbku švarný. Ona mi hovoří: muoj pěkný, švarný, na tento šáteček s týma kvietkami. Či budzěš rúbaný, ľebo sekaný, ľen sa ty ucíraj s tými kvietkami.

Bartoš 1901 / 0279b | Na téj našéj streše (28%)
Na téj našéj streše, łaštověnka nese, [: ide k nám šohajek, všeľico ně nese. :] Nese ně on nese, šáteček hedbávný [: a já mu přichystám rozmarýn zeľený. :]

Černík 1908 / 139 | Čo som sa nastál (28%)
Čo som sa nastál u miléj dverí, dycky som volal, milá, otvor mi. Ona hovorí, že něotvorí, že ju velice hlavenka bolí. Ach, bolí, bolí, ach, preboluje, ej, pre falešné tvé slubovánie.

Bartoš 1901 / 0774 | Pres dunajek ľetí małý vtáček (28%)
Pres dunajek ľetí małý vtáček, jeho méno je małý słavíček; ten nese psaní, v něm pozdravení, połožił ho miłéj na stołeček, kde ona skłádała svůj věneček. Miłá, jak sa ze sna probudiła, do pravéj ručenky psaní vzała; čte ho a vzdychá, smutně naríká, zbavená súc svého potěšení: skrz ľudské reči zme rozvedení. Łaštověnka ľetí dó cuziny; hľedaj si, synečku, děvče jiný, hľedaj si hľedaj, synečku, jiný, a já tobě préju mnoho ščestí, aby sis ty našeł děvče hezký.

Bartoš 1901 / 1205b | Skoro ráno łaštověnka ľítá (28%)
Skoro ráno łaštověnka ľítá, než słúnečko vychází, podívaj sa, švárná gaľánečko, jak sa miłý prochází. Prochází sa po městě rynečku, má koníčka vraného, podívaj sa, švárná gaľánečko, jak si sedá na něho. Na vraného koníčka si sedá, vołá na svú miľenku: Poď sem, moja ze všech najmiľéjší, poď ně podat ručenku. Já ti pravéj ručenky nepodám, nemohła bych zapomět, pokerúc bych si na ťa spoměła, moseła bych płakat hneď. Ešče jednú jednú, jednučičkú, podívám sa na svú gaľánečku, jak ona sa z inýma miłuje a mně boľí srce mé. Boľí, boľí, žałovat sa nesmí, naša łáska vyjevit sa nesmí, ani nám to dovoľeno néni, že my možem byt svoji.

Černík 1908 / 145 | Ogarek (27%)
Ogarek a dyňa, veliká rodzina, dali oni sebe naljac dve holbičky vína. Keď ho naljac dali, tak si slubovali, jako by ho oni hriešní sami dva vypili. A ta stará repa, ta sa k nim pridala, jako by jim ona, hriešná, vypic ho pomohla. A ten starý mrkús po svetlici chodzí, staréj repe tak hovorí, že ju ven vyhodzí. A ta stará mrkva také naň'ho mrkla: také bycj já, také ráda, s cerelem do hrnka.

Galko 3/067 | Lužnanská dolina pekná je široká (27%)
Lužňanská dolina pekná je široká, [: čo mi umořila :] švárneho Janíka. Keď po nej chodievau, veselo si spievau, [: zo svojho srdiečka :] velikú radosť mau. Veľa rázy prosiu tú svoju mamičku, [: či mu dovolí vziať :] tú švárnu Haničku. A ona mu vždycky len takto hovorí: [: keď sa chceš s ňou zmeriť, :] misíš von z domu ísť. Keď mala Hanička s Jankom na sobáš ísť, [: vtedy jej začali:] lužňanské zvony biť. Keď malí Haničke sliačski cigáni hrať, [: v tedy ju začali:] do čiernej zemi klásť'. Ten môj najmlačí brat, ten sa na mňa dívau, [: keď som si ja z flinty :] do srdca zduplovau. Lužňanský cintorín, cesta vykladaná, [: po nej sa prechodí:] matka vyplakaná. V mojej mamky dome v každom kúte ticho, [: šak jej nezaspieva :] v tomto dome nikto.