Sušil 0237 | Kdo to chodí po krchově

Catalogue:
Sušil 1860
  
Song navigation:
  

4'B 4'G 4'A / 2.'B / 4'B 4'A {8'G 8'xF } / 2.'E / 4'E 4'D 4'D / 2.'G / 4'A {8'A 8'G }4'A / 2.'B / {8'B 8'A }4'B 4'B / {8'B 8'G }2'xF / 2.'E /
Location attribution: 
Incipit / Full Text: 
[: Kdo to chodí po krchově, :] po krchove po mém hrobě? Šlape travičku zelenou, sráží rosičku studenou? Chodí tady náš pan šafář, z tohoto dvora hospodář. 1) Zkažte vy tam mojí paní, ať mně pošle čechel nový. 2) Že já v tom ležet nebudu, že raděj ven z hrobu půjdu. 3) Mám čechel v neděli šitý a do mše svaté válený. Přišel šafář, přišel domů, sedlu za stůl, sklonil hlavu. Co pak ste tak neveselý, snad vás vaše hlava bolí? Mě má hlava nic nebolí, mé srdce je zarmoucený. Zkazuje ti pán tvůj první, bys mu dala čechel nový. Že on v tom ležet nebude, že raděj ven z hrobu půjde. Že je ve čtvrtek přadený, v pátek velký ovářený. V sobotu po slunci praný, v neděli do mše válený. Dvanáct truhel otevřela, žádné košile neměla. Když třináctou otevřela, tam ta košile ležela, na krchov s ní pospíchala. Kdo to chodí po krchově, po krchově po mém hrobě? A já su to, tvoje paní, nesu tobě čechel nový. Otvírejte se, hrobové, moje paní sem ke mně jde. Hrob Boží se hned otevřel a tam ten pán její ležel. Ona k němu přistoupila, hrdla se ho zachytila. Nechytej se krku mého, dyť vidíš jen mrtvé tělo. Třeba tělo mrtvé bylo, když mně bylo někdy milo. Stup, paní, stup ty doleji, vyvrž klíče na hrob nový, to sirotkům na znamení. Přiletěli dvá holoubci, sedli sobě na zvonici. A tak překrásně houkali, jako by hrany zvonily. Jak sirotci uslyšeli, hned na krchov pospíšili. Ach, matičko roztomilá, komu ste nás poručila? Poroučím vás Pánu Bohu, Matce Boží pod ochranu. 4)
Text variants / Notes: 
1) A já sem ten pán z Moravy, co tvou paní opatruji. 2) Zkažte jí tam tu novinu o jejím prvnějším pánu. 3) By mně dala čechel nový, že v tom čechli shnít nemožu, pokoje v zemi mít nemožu. 4) Dyť ste, dítky, dosti hrubý, opatrujte jedno druhý. Nikdy se vy neztratíte, když poslouchati budete. Přidávají ve Vydří: Svatý Jene Nepomucký, opatruj sirotky všecky. Svatá Anno, sama třetí, opatruj ty malé děti. Ve Zvole: Komuch vás nechám jinému než Pánu Bohu samému?