Z Prahy

Pod kopečkem tráva zelená, po ní se prochází panna Maria. Potkala ji svatá Alžběta: „Kam pak pospícháte, má milá teta?“ „Pospíchám já k tělu božímu, abych vykonala boží modlitbu.“ Poslal pán Bůh s nebe anděla, aby se podíval, kde je Maria. Marja klečí v čistém kostele, ona se tam modlí při božím těle. Kdo tu píseň třikrát zazpívá, tomu milý pán Bůh štěstí, zdraví dá. Zpívala ji Maria panna, to když kolíbala božího syna.

Byla jest jedna ctná paní, měla tři dcery na vdaní. Dvě do kostela vodila, třetí se doma strojila. A když se tak ustrojila, do zahrádky pospíšila. Červené růže trhala, věneček sobě dělala. Přijel k ni jeden mládenec: „Dej mi, panenko, ten věnec!“ – „Tobě já věneček nedám, na krásnějšího já čekám.“ Přijel k ní druhý mládenec: „Dej mi,panenko, ten věnec!“ – „Tobě já věneček nedám, na krásnějšího já čekám.“ Přijel k ní třetí mládence: „Dej mi, panenko, ten věnec!“ – „Tobě já můj věneček dám, na jiného už nečekám.“ – „Vyskoč, panenko, na můj kůň, povezu já tě, kde můj dům. Povezu já tě do kraje, to do ráječka, do ráje.“ Když jsou za město vyjeli, dobré jsou cesty neměli. Jen po rokytí, po hloží, po tom čertovém po zboží. A když jsou k místu přijeli, horoucí peklo viděli. „Hoj, otevřte tovaryši! vezu vám tělo i s duší! Postavte panně stolici, nalejte vína sklenici.“ První jim bránu otvírá, druhý ji smoly nalívá. První sklenici vypila, hned se ji barva změnila. Druhou sklenici vypila, hned plamen z huby pustila. „Otevřte, páni, veřeje, ať na mne větřík zavěje. Ach! třeba jen okénečko, ať ochladne mé srdečko.“ – „Když jsi se chtěla chladili, měla jsi dobře činiti.“ – „Ach! kýžby tu kdo dobrý byl, aby mé matce vyřídil. Má doma dcery ještě dvě, by je líp vedla nežli mé. By pánu Bohu sloužily, marnosti světské nechaly: Mé marnost světská zkazila, mou duši věčné zmařila.“ – „Není jim třeba vzkazovat, mají se po čem zpravovat: Duchovní zprávce tam mají, nechť po jich slovu jednají.“ „Vsedni, panno, na má křídla, pojedeme k nebi zpříma.“ A když k nebi přijížděli,  peklu jsou se obrátili: „Hola! hola, tovaryši! vezu tělo, hříšnou duši“ atd.