Kolberg 02 / K0204b

3 words

Bartoš 1901 / 0765c | Pred naší zahráděčka (100%)
Pred naší zahráděčka, po ní chodníček; vyprovoď ňa, moja miłá, svítí měsíček. Sviť, měsíčku, do hájíčka, do zeľeného, až já půjdem od dívčátka sivojokého. Sviť, měsíčku, poľahúčku, až na ten náš dvůr, sak ty možeš dobre vědět, že nebudem tvůj. Ty dostaneš bíłý čepec, já bíłý kabát, z teb'a bude mładá žena a ze mňa voják. Aj ty vtáčku, sokolíčku, vysoko ľétáš, co ně neseš za novinku, nic ně neríkáš. Já ti nesem novinečku smutnú, žałostnú, že už tvoju gaľáněčku čepiti budú. Ona sedí za stoľíčkem jako růžička, nedá sobě rozpľétati svého ľeľička. Můj vínečku poľajkový, pěkný zeľený, za teb'a já mosím nosit čepeček bíłý.

Sušil 0915 | Ťažko sa učily (100%)
Ťažko sa učily drobné ryby plovat, [: tak my sa budeme s milým rozlučovat. :] Ťažko sa učily ai drobné karásky, ai my sa budeme od veliké lásky.

Bartoš 1901 / 0944 | Co děláš že nedáš (100%)
Co děláš, že nedáš ej koníčkovi sena? Co si za hospodář, ja dyž tě bije žena? Povídej, povídej, ej povídati mosíš, od kerej panenky ej ty pérečko nosíš.

Sušil 1775 | Odkud že ti chlapci byli (100%)
Odkud že ti chlapci byli, že tak pěkně tancovali? Ze Žďáru, ze Žďáru.1) Měli bílé košulenky, dostali jich od panenky, z pergálu, z pergálu. Oni měli zlaté pýrka, visely jim na ramýnka, ai, z pávů, ai, z pávů.2)

Bartoš 1901 / 0904 | Kamarádko moja (100%)
Kamarádko moja, už sa’s ně vydała; ej, daj ti Pámbů ščestí v tem tvojém manžełství. Kamarádko moja, ej, už sa’s ně vydała, už ti nepomože cełá tvá rodina. Už ti ňepomožú bratrové i sestry, ej, už ty mosíš znášat ščeští i neščestí. V súsedovém dvoře veľké stádo husí; ej, tá jejich Anička od mamičky musí. Od svojí mamičky, také od tatíčka, ej, už jí včiľ pomine tá její zvůľička. V súsedovém dvoře veľké stádo kačen, ej, tá jejich Anička rozcházá sa s płačem. U mojéj mamičky dycky chľéb na stoľe, ej, u tvojéj, šohajku, néni ho v komoře. U mojéj mamičky pečené jeřábky, ej, u tvojéj mamičky hotové pohłavky.

Bartoš 1901 / 1240 | Vtáčkové zpyévajú jaro nastává (100%)
Vtáčkové zpyévajú, jaro nastává, na tom pěkném strome kvet rozvonává, vtáčkové zpyévat budú, šabľenky bľinkat budú, ty naše hłavenky ľiétat nám budú. Dostał som já koná sivovraného, od pana císara darovaného, môj konýček sa ľaká, vydzí Turka z daľaka, ach Bože, Rozbože, vojna veľiká. Oj už ten náš tambór na buben bubnuje, a ten náš jeneráľ komandýruje, aľo, chłapci, aľomarš, vemte svoju patrontaš, a braňte sa, dzeci, napomýnám vás.

Bartoš 1901 / 0901 | Kołem husičky kołem (100%)
Kołem, husičky, kołem ej nad tým naším dvorem, ej rodičové moji, zostávajte tu z Bohem. Kołem, husičky, kołem, ej nad tým naším dvorem, ej gaľánové moji zostávajte tu z Bohem. Ej všecko sem zebrała, ej nic sem nenechała, ej enom ten kľíneček ej co visáł věneček. Všecko si možeš zebrat ej aj ty svoje cnosti, ej co sis najednała ej od svéj maľučkosti. Ej ľúto-ji, děvečko, ej ľúto-ji ti bude, ej dyž tvoja maměnka na travěnku půjde? Ej na travěnku půjde, ej ušubraná bude, ľúto-ji ti, ceruško, ja ľuto-ji ti bude?

Bartoš 1901 / 0216 | Od Topoľného je cesta dłúhá (100%)
Od Topoľného je cesta dłúhá až po Bíľovice, točí se po ní děvčátko švarné, płatí si muzice. Za sebe płatí ej dvacítkama pěknýma bíłýma a za šohajka ej dukátama pěknýma žłutýma.

Bartoš 1901 / 0771 | Cjažko je mi na srdenku cjažko (100%)
Cjažko je mi na srdenku, cjažko, [: že som si cja zalúbiła ľahko. :] Ľúbjá sa mi tvé očenka sivé, [: mysľeła sem, že sú spravodľivé. :] Keby som cja něboła poznała, [: boła bych já ščasľivá bývała. :] Boła by som bez šeckéj starosci, [: včiľ mi puká srce od žałosci. :] Pres Hrozenko cesta ušľapaná, [: po něj chodzí miłá upłakaná. :] Chodzí, chodzí, ruce załamuje, [: že jéj miłý do vojny rukuje. :] Podaj že mi, miłá, pravú ručku, [: něprídzěm ci až tak pri tak ročku. :] Keby si ty mi nemínił prijíc, [: aj já voľím s tebú do vojny jíc. :] Čo by sis to, miłá, vyžjádała, [: abys sadła na vraného koňa? :] Na predku mám obrok pre koníčka, [: a na boku mi visí šabľička. :] A na druhém, tam ně visí pistoľ, [: móžeš vedzěc, že já nebudzěm tvój. :] Kedz já umrem, pochovac ňa dajcě, [: moju miłú na pohreb vołajcě. :] Něch mňa ona až tam vyprovodzí, [: šak jéj to sám Pámbů vynahradzí. :]

Bartoš 1901 / 0515 | Měła sem já šohajíčka (100%)
Měła sem já šohajíčka a už nemám nic: On mě včéra vypověděł, už nepřinde víc. Rozhněváł sa on na mně, že mosí ít ode mně. S Pánem Bohem, šohaj švarný, nebráním tobě. Bohaté ti zkazujú, cedułe posíłajú, k tomu ešče, šohaj švarný, aj domy majú. Co bych já ti brániła, dyž su panna jak iná; dyž ti bohaté zkazujú, běž si za něma. Chudobných si nevšímáš, bohatých tu máło máš, a sám sobě nepomysľíš, že sám nic nemáš.

Sušil 1807 | Aj reža reža zelená reža (100%)
Aj, reža, reža, zelená reža, ztratil som pérko [: od milej běža. :] A kdo ho našel, nech mně ho vrátí, šak mu milenka dobře zaplatí.