Smutný 28/028 | Nebuď šohaj nebuď buázen

4 words

Bartoš 1901 / 0219 | Łúka łúčina (100%)
Łúka, łúčina, tráva zeľená; [: v tom Liéskovém sú dieučence jako malina. :] Ale ne šetky, ľen voľakeré, [: keré majú oči čiérné, ľíčka červené.:] Łúka, łúčina, tráva zeľená, [: v tom Liéskovém sú mládenci jako ľaľija. Aľe ne šetky, ľen voľakerí, [: kerí majú za širáčkom páové perí. :] Páové pyérko až po raménka, [: nevypłačeš, nevymoľľíš z vojny šuhajka. :] Kebys płakała do dna byéłého, [: nevypłačeš, nevymoľľíš z vojny myłého. :]

Sušil 0248 | Letěl letěl roj na mej milej (100%)
Letěl, letěl roj na mej milej dvor, 1) přiletěl k okýnku, zaťukal na sklénku: 2) Stroj sa, milá, stroj. Jak sa přistrojím, dyž cesty nevím, enom ten chodníček, co chodil Janíček, mé potěšení. Stojím u dveří, milá, otevři, 3) otevři mně, milá, holuběnko sivá, mé potěšení. Otevřela bych, máti mně brání, že ty nejsi hoden podle bočka sednút, 4) šohaju švárný. 5) Dyž nejsem hoden, ostaň tu s Bohem, pomož si, možeš-li, moja najmilejší, já si nemožem.

Sušil 0493 | Dé mně Bože ten dar (100%)
Dé mně, Bože, ten dar, co se mně v noci zdál, pod našem vokénkem hezké šohajek stál.1) Hezké šohajínek, bylo mu Martinek, co se mně naprosil o zlaté prstýnek!2) O zlaté prstýnek, o zelené vínek, abych mu ho dala, že je hodné synek.

Galko 3/004 | Garafia, strom zelený (90%)
Garafia, strom zelený, nikdy farbu nepremení, [: jako taká dievečka, :] kerá nemá šuhajíčka. Keť som išou okolo vás, zavoňau mi (som) citrón u vás; keť som išou okolo, srdenko ma bolelo, že som nebou čera u vás. Ešte sa ja mosím vrátit', a mamičku, mamku prosit’: Ach, mamička, mamka má, ja vás prosím preboha, dajte mi tú vašu céru. A keť mi hu hneď nedáte, vymalovat’ si hu dajte, na ty dvere, na vráta, vaša céra strapatá, tam sa na ňu podívajte.

Bartoš 1901 / 0556 | Měla sem já synečka (90%)
Měla sem já synečka, měl oči jak filajenka, nebyla mu ve světě žádná rovná panenka. Oči jak filajenka, tvářičky jak růžičky, on k nám nesmí chodívat, zbraňujó mu rodiči. Zbraňujó mu maměnka, zbraňujó mu tatíček, on k nám nesmí chodívat, ten švarný šohajíček. Měli ste zabraňovat spíš než k nám začal chodit, a včil mu nezbraňujte, mé srdečko nermuťte.

Bartoš 1901 / 0554 | Około Hovoran (90%)
Około Hovoran chodníček jako dłaň; kdo že ho ušľapáł? Šuhajek choďa k nám. Około Mútěnic chodníček jako nic, kdo že ho ušľapáł? Šohaj z Bojanovic. Když sme my tam přišľi, chľeba nám podaľi, černojoké dívča před nama skovaľi. Když ste ju skovaľi, dajte si ju za skło, aby vás nebyło po dívčati teskno. Šuhajku z Hovoran, enem ty přijdi k nám, šuhaj z Bojanovic nepřijde nikdy víc.

Bartoš 1901 / 0553 | Včéra před večerem (90%)
Včéra před večerem, ked sem vodu brała, šohajova mama na mňa zavołała. Podaj ně, ceruško, téj studenej vody; šak ten můj syneček dávno k tobě chodí. Vody sem podaľa, syna ně nedała, šohajova mati cigánkú ostała. Keby ně ho dała, týdeň bych í žała, ešče bych í za to mamičko říkała. Aľe ně ho nedá, že sem hrubě bľedá, šohajek červený, až ho barva mění. Šohajova mama, dycky na mňa repce, že ně kupovaľa po toraľi čepce. Po toraľi čepce, po złatém kaničky. To były kaničky od mojéj mamičky. Šohajova mati, veliká cigánka, bodaj í narostła na hłavě pohanka. Dal by ně to Pámbu, kebych í ju žała, ľehe*) by sem í ju s koreněm trhała. Šohajova mama, na mňa odkázała, abych na jejího syna nečekała. Chudobná děvečka v chudobě chovaná, ľepší, ľež bohatá, jak kráva rohatá. A já sem í dała takovú otázku: nech si ho uváže doma na retázku. Doma na retázku, na hedbavnú šňůrku, aby í nechodił za chudobnú dívkú.

Bartoš 1901 / 0550b | Dyž sem šła z kosteła od (90%)
Dyž sem šła z kosteła od słova božího, postřetła mňa mati šohajíčka mého. Vitaj ty nevěsto od słova božího, móžeš sa netěšiť, že máš syna mého. Šak já sa netěším, ani neraduju, dyž ně ho nedáte, já ho měť nebudu. Červené růžičky květú ve dně v noci, moc sa napłakały moje čérné oči. Och vy čérné oči, nic vy nepłakajte, čeho ste navykły, toho odvykajte. Och, my sme navykły miłého vidívať, a včiľéj mosíme těžko zapomínať. Rači bych já nésła dvě noše kaméní, než s tebú, synečku, jedno rozłúčení. A dyž už nemožu, já si odpočinu, na tebe, synečku, zapoměť nestihnu.

Sušil 0990 | Včera na poledne (90%)
Včera na poledne, dyž sem vodu brala, [: šohajova mama :] na mňa zavolala. »Naber mně, děvečko, vody do čepáčka; nebude to darmo, já ti dam synáčka,«*) Já sem jí nabrala, aj sem jí podala; a ona mně svého synáčka nedala.

Smutný 28/028 | Nebuď šohaj nebuď buázen (90%)
Nebuď, šohaj, nebuď buázen

Galko 3/003 | Berem trávu, berem (90%)
Berem trávu, berem, ništ mi nepribýva, z hubokej doliny šuhaj sa mi dívá. (Bledá je tá tráva, kde šuhajko sedá; pekná je zelená, kde som ja sedela.)