Poloczek IV 160 | Spievaj že si pievaj

3 words

Bartók III 1193 | Spievaj si ďevečka rozveseluj pole (100%)
Spievaj si, ďevečka, rozveseluj pole

Galko 1/059 | Spievaj si, slávičku (100%)
Spievaj si, slávičku, v zelenom hájičku, a ja si zaspievam, idúc na trávičku. Trávička zelená, kade ja chodievam, lebo ju ja často slzami polievam. Ústa mi spievajú, oči sa mi smejú, ale od srdiečka slzy sa mi lejú. Nebudem veselá, ani nemôžem byť, šuhaj ma zanechal, čo ma počal ľúbiť. Tak sme sa, šuhajko, my dva rozleteli, jako tie holuby, keď medzi ne strelí.

Galko 1/001 | Spievaj si, dievčatko (100%)
Spievaj si, dievčatko, netrať veselosti, [: ako si netratí :] tráva zelenosti. Spievaj si, dievčatko, tú veselú pieseň, [: ako si spievalo :] celu božú jeseň. Spievaj si, dievčatko, nerob si srdcu žiaľ; [: potěší ťa pánboh, :] nenazdáš sa, odkiaľ. Spievaj si, dievčatko, ako si spievalo, [: bývajže veselé, :] ako si bývalo. Bývajže veselé, ako si bývalo, [: keď si vaše dvere :] za mnou zatváralo.

Bartók III 1338 | Spievaj dzievča spievaj budzem počúvac (100%)
Spievaj, dzievča, spievaj, budzem počúvac

Sušil 0062 | O tom svatem Valentině (1%)
[: O tom svatem Valentině, :] [: pěkna slava o něm slyně. :] Že na světě tak krasny byl, dřevolivnu podobny byl. Panny se ho zakochaly, pěkne dary jemu slaly. A on prosil Boha sveho, by mu změnil krasu jeho. A Pan Bůh ho v tom uslyšel, Valentinek knězstvi došel. Jak prvšu mšu svatu služil, přetěžky ho vřed obrazil. Hazalo nim po kostele od oltařa ež ku stěně. Panny se ho odkochaly, pěkne dary odebraly. Prosil Boha přemileho, by mu vratil zdravi jeho. A Pan Bůh ho hned uslyšel, Valentinek zdravi došel. Ešče ho tak obdaroval, aby lidi ozdravoval. Valentinku, popros za nas, by byl Pan Bůh laskav na nas. Amen, amen, tak nám Bůh daj, by smy přišli v nebesky raj.

Bartoš 1901 / 1020 | Co že sa to šústá (0%)
Co že sa to šústá pod tú jaború? Šohajovi koně, potěšéní moje, vody hľedajú.

Galko 1/395a | Keď som išiel od mej milej (0%)
Keď som išiel od mej milej, bol mesiačik [: vysoko, :] bol mesiačik vysoko. Ona za mnou pozerala, čich odišiel [: delako, :] čich odišiel delako. Keď odišiel míľu zeme, ona za mnou [: volala, :] ona za mnou volala: Vráť sa, šuhaj, srdce moje, prenocuj tu [: do rána, :] prenocuj tu do rána. Ja som sa jej vyhováral, že som ja tu [: s koníčkom, :] že som ja tu s koníčkom. Ona sebe utierala sivé očká [: ručníčkom. :] sivé očká ručníčkom. Chodí šuhaj po ulici, má klobúčik [: zelený, :] má klobúčik zelený. Milá sedí v okienečku, a on na ňu [: nehladí, :] a on na ňu nehladí. Kamarát mu ukäzuje: hen je tvoja [: mámilá, :] hen je tvoja mámilá. Ach, prosím ťa, neukazuj, srdiečko mi [: zranila, :] srdiečko mi zranila. Za grajciar je málo chleba a za groš je [: vätší kus, :] a za groš je vätší kus. A (Ak) ty budeš dobrá žena, a (aj) ja budem [: lepší muž, :] a (aj) ja budem lepší muž.

Galko 1/468 | Zaviav vetrík cez dolinu (0%)
Zaviau vetrík cez dolinu, milá, poviem ti novinu: kde sa ľudia zhovárajú, všade nás dvúch ovrávajú. Prší dáždik, padá rosa, môj milenký, nebojmo sa; čoby sme sa mali báti, ktože nám smie zakázati? Ač všetko slúchať budemo, my sa milovať budemo; pusťmo všetko mimo uši, nám sa milovati sluší. Ja som švárny, ty si šumná, mám dom jedon a dve humná, k tomu štyri kone vranné, že je radosť hľadeť na ne. Ja som pekný, ty si krásna, to byť môže láska šťastná; by smo sa my neľúbili, bola by to strela jasná. Na vínovej ratolesti môžeš sladko hrozno jesti; tak i pri mladej osobe spravíš dobrú vôľu sobe.

Galko 1/460 | Štyri húsky biele (0%)
Štyri húsky biele a piata strakatá; neberie ma šuhaj, že som nie bohatá. (Keď som nie bohatá, sama som pre seba: spýtaj sa ma, šuhaj, či pôjdem za teba. Hoďas som ja dievča z chudobného domu, predsa ma moja mať nedá lecikomu. Hoďas som ja dievča chudobnej matere, predsa neotvorím lecikomu dvere. Hoďas som chudobná, a hoc aj nič nemám, len si sa poriadne medzi svetom chovám. Chudobné dievčatko nebojí sa psoty, vysúka rukávy, stane do roboty.)

Galko 1/467 | Nepovedzže, dievča, mamce (0%)
Nepovedzže, dievča, mamce že sme jedli opekance; ale povedz, že sme huby, že to moje srdce ľúbi. Tancovala putňa s baňou a paštrnák cup, cup za ňou, cibulja sa len čuduje, čo tá cvikla vykazuje.

Sušil 0184 | Žeň se Janko žeň se rad (0%)
Žeň se, Janko, žeň se rad, pojedzěm ci namluvać. Jak za humny vyjeli, vytočil se na koni. Upadla mu šablička, to svej milej do bočka. A ona to tajila, ež do pole přijela. »Ach, me mile družecky, pojčajcě mi šatečky.« Vyjal šatku z toboly, přepasal ju přes poly. Trvaj, mila, jak možeš, ež do domu dojedzěš, šak ci Pan Bůh spomože. Jak do domu přijeli, všeci s vozu slizali. To za stoly sedali, jidla, pici chystali. Všeci se jim libili, enem ta nevěsta ni. Nechcú iść ani pici, volim sobě lehnuci. A jak bylo půlnoci, už něbylo pomoci. Ona byla studena, dy už živa něbyla. A on s lože vyskočil, na sve kolena skočil. Ach, můj Bože s vysosci, cos to na mne dopuscil? Vyjal si mi z růže květ, byl mi milši než ten svět. Rano matka přijela, tři vozy šat přivezla. A na štvrtým peřiny, a bylo jich žebřiny. To ju všeci vitali, enem jeji dcerka ni. Kaj je moja dceruška, že mne ona něvita? Dceruška je v komoře, scěle tam bile lože. Jak přes prah překročila, sedym razů omdlela. »Na cos mi ju, kate, vzal, dys mi ju zamordoval?« Ach, mamičko, něchćuci, vi to Bůh všemohuci. Jdzicě kravy do domu, němam vas něchać komu. Šly kravičky ryčuci a mačička plačuci.