Poloczek IV 169 | A ta stara laskava

3 words

Sušil 0320 | Starý mladé nic nevěří (100%)
Starý mladé nic nevěří, zaléhá jí ode dveří, ahaha, ahahú, ode dveří. Pusť mě, starý, ven z komory; co mne ta hlavěnka bolí! Vylehni ven z okenečka, ochladí se tvá hlavička. Jaké je to ochlazení, dyž tu néni potěšení! Vzala klíče od sednice; bolí mě hlava velice. Ze sedničky vykročila, devět plotů přeskočila. Ten desátý byl vysoký, tam byl synek černovoký. 1) Od večera do svítání tam se spolu milovali. Běž, milenko, ke starému, chýlí se ke dni bílému. Kdes, Aničko, kdes ty byla, že si se tak urúsala? 2) A já sem byla v kostele, modlila sem se za tebe. Za tvé staré šediviny, aby na světě nebyly.

Sušil 0016 | Byla jedna byla stará žena (94%)
Byla jedna, byla stará žena, měla ona jediného syna. A ten leží v smrtelnej nemoci, chtělo se mu studenej vody piti. Neměl mu kdo pro voděnku jiti, šla mu pro ňu jeho stará máti. Potkalo ju mladé pacholátko, a to bylo od Boha poslátko. Už já nesu jeho milú duši, do radosti, do nebeskej vlasti.

Bartoš 1901 / 0570 | Prší déšč prší déšč (94%)
Prší déšč, prší déšč, aj rosička padá, nech si žádná panna v łásce nezakłádá. Já som taká boła, čo som zakłádała, nenadáła som sa, žeby ma skłamała. Boła łáska, boła medzi nama dvema, aľe ju zkaziła jenna stará žena. Neboła to žena, ľež to boła dzyévka, aby neznosiła panenského vyénka. Keby boły hory samé papýrové a voda atrament, hvezdy písarové, Keby to spisovał šetek široký svet, ešče by nespísał méj łásky destament.

Bartók III 1059c | A tá naša stará mať (94%)
A tá naša stará mať

Sušil 1492 | Nemarni synečku (94%)
Nemarni, synečku, abys nepromarnil, co tobě tvůj staré otec nashromáždil. Co ti nashromáždil a pracně nastaral, hleď si to zachovať, až bys se zestaral. Co tobě máti dá, hleď si toho vážiť, ona to musela těžko hospodařit. Janičku, Janičku, pěkné jmínečko máš, dej si na ně pozor, ať ho nepromrháš. Esli ho promrháš, bude po něm veta, nenandeš ho nikde, bys zešel kraj světa.

Sušil 1419 | Komenský dvorečku (94%)
Komenský dvorečku, co by do ťa hrom bil a toho švajčara co by napřed zabil. Komenský dvorečku, žáden ťa nechválí, je v tobě jak v pekle, enom že nepálí. Nepálí, nepálí, ale pálit bude, až ten starý švajčar z toho dvora půjde.

Sušil 1305 | Nežeň se synečku (94%)
Nežeň se, synečku, do cizí dědinke, a šak máš v Obřanech dost hezký panenke. Ožeň se, synečku, do svýho místečka, bode ti to chválit tvá stará matička.

Sušil 0234 | Zakázali na vojnu (94%)
Zakázali na vojnu sedláčkovi do domu. 1) Sedláček se zastaral, sedňa za stůl zaplakal. Nemám syna žádného, ani bratra vlastního. Ty, děvečko najstarší, jdi za mne bojovati. Oj, tatíčku, nepůjdu, já bojovat nebudu. Já sem srdca měkkého, já se leknu každého. Ty, dceruško prostřední, jdi za mne bojovati. Oj, tatíčku, nepůjdu, ja bojovat nebudu. Ja sem srdca měkkého, ja se bojím každého. Poslal pro tu najmladší: Tebe já mám najradší. Poď, děvečko, poď domů, pojeď za mne na vojnu. Já, tatíčku, já půjdu, za vás bojovat budu. Já sem srdca tvrdého, nebojím se žádného. A když ju oblékali, obě sestry plakaly. Když jí vlasy splétali, všecky panny plakaly. Když na koňa sedala, otec, máti plakala. Jeď, dceruško, jeď s Bohem, daj ti Pan Bůh dobrý den. 2) Jak do vojny přijela, třikrát vojsko objela. Jak ponajprem střelila, tři sta Turků zranila. Jak po druhé střelila, celý tábor zranila. Jak po třetí střelila, všecky Turky zahnala. Podivil se císař pán: A co je to za husar? Jenom jednu dcerku mám, tu tomu vojáčku dám. A nejsem já vojáček, a sem ja ti Anička chudobného tatíčka. »A jedneho syna mám, tobě, Aničko, ho dám.« Hned se vojna skončila a svadba se strojila.

Sušil 0209 | Ti lhotcí pacholci (94%)
Ti lhotcí pacholci na formanku jeli a lhotské děvčátko na cestě přejeli. Kamarádi, bratři, co sme udělali, že sme to děvčátko na cestě přejeli. Její starý otec naprotiv ní běžel: Kerý ťa, dceruško, kerý ťa to přejel? Přejel mě, tatičku, přejel mia můj galán, už ho odeslali na panský kancelár. Tam ho odeslali, patnást ran mu dali, jeho galanečku včerá pochovali. Ti lhotcí pacholci šesti řady stáli a tak naříkali, jak by hudci hráli. A ten její galán na samém kraji stál, červeným šátečkem očka si utíral. A ty lhotské zvony pěkně vyzváňajú, moju galanečku do hrobu dávajú.

Bartoš 1901 / 1339 | Ej zahrejte nám po hajducku (94%)
Ej zahrejte nám po hajducku, [: ej ukradli nám :] našu Zuzku. Ej dyby nám ju chceli vrátit, šel bych jim za ňu týdeň mlatit. Ej ne tak týdeň, dvě neděle, dal bych jim za ňu roční tele. Z teho telátka bude kráva, a z našej Zuzky stará baba.

Bartoš 1901 / 1215d | Chodiła mamička (94%)
Chodiła mamička około rybníčka, nosiła na rukách švarného synečka. Ach syne, synáčku, co ti uděłat mám? Mám-ľi ťa utopit, ľebo ťa chovat mám. Má mamičko stará zľe ně neděłajte, rači ňa chovajte, do vojny ňa dajte. Budete chváľení od tísařa pána, že ste vychovaľi do vojny šohaja. Do vojny šohaja a z vojny kapráľa: má mamičko stará, to je vaša chváľa.