Poloczek IV 246 | Ket išol preš ten haj
5 words
Podobné písně
Galko 3/004 | Garafia, strom zelený (100%)
Garafia, strom zelený, nikdy farbu nepremení, [: jako taká dievečka, :] kerá nemá šuhajíčka. Keť som išou okolo vás, zavoňau mi (som) citrón u vás; keť som išou okolo, srdenko ma bolelo, že som nebou čera u vás. Ešte sa ja mosím vrátit', a mamičku, mamku prosit’: Ach, mamička, mamka má, ja vás prosím preboha, dajte mi tú vašu céru. A keť mi hu hneď nedáte, vymalovat’ si hu dajte, na ty dvere, na vráta, vaša céra strapatá, tam sa na ňu podívajte.
Galko 3/100 | V čirom poli studienečka (100%)
[: čirom poli studienečka, :]
[: oplakávam šuhajíčka. :]
[: Šuhaj, šuhaj čiernooký, :]
[: oplakávam tvoje kroky. :]
[: Tvoje kroky aj chodníčky :]
[: okolo kyslej vodičky. :]
[: Voda, voda, kyslá voda, :]
[: že si kyslá, to je škoda. :]
[: Lebo milý sladkú ľúbi, :]
[: preto k nám vácej nechodí. :]
[: Skusila som, to som istá, :]
[: falešná je reč mládenská. :]
[: Keť ti sladké slová dáva, :]
[: môžeš vedet’, že ťa sklamá. :]
[: Keť ti dáva tý najsladšie,:]
[: to sa tý najfalešnejšie. :]
[: Klamaj, klamaj, bodajs’ klamau, :]
[: bodaj ti boh nepomáhau! :]
[: Ani zdraví, ani šťastí, :]
[: ani tvém stave malženství. :]
Erben 4/029 | Nepůjdu já přes ten háj (1%)
Nepůjdu já přes ten háj, kudy ovčák ovce hnal: půjdu radši silnicí, za tou, hezkou dívčicí, kdyby mně ji pán Bůh dal! Nepůjdu já přes ten les, kudy řezník ovci nes‘: půjdu radši silnicí, kudy chodí chasníci, kudy šenkýř pivo vez‘.
Sušil 0563 | Je cestička ušlapaná pod našém oknem (1%)
Je cestička ušlapaná pod našém oknem, kdo ju šlapal, než můj milé, dyž mě volal ven; vyvolal mě na rozcestí: Dé ti, milá, Bože, ščestí, hledé si s Bohem. Copak seš te, můj šohaju, v celém světě sám, že já pro tě mé srdenko zarmócený mám? Šak je ješče chlapců dosti, jako na stromečku lestí, co chcó chodit k nám. Dež’s te chodil, můj šohaju, přes zelený háj, jenom ty se na to zpomeň, žes k nám chodíval; chodívals k nám ve dne v noci, šidívals mý černý voči, včiľs mě voklamal. Ach, můj Bože némiléší, co mě mrzí svět, že nemužo, můj šuhajo, na tě zapomnět. Zapomeno, ale těžko, zpomeno se na to všecko, plakala bych hned.
Bartoš 1901 / 1073 | O sv Dorotě (1%)
O sv. Dorotě. Byla svatá Dorota, Pobožného života, Pěkně, čistě chodila, Protože svatá byla. Šla jednou přes králův háj, Potkal ji tam sám pan král. Chceš Doroto, chceš mou být? Chce ti celý svět sloužit; »Nechci, králi, nebudu, Slíbila jsem jinému, Slíbila jsem jinému, A to Bohu samému.« Král se na ňu rozhněval, Do žaláře vsadit dal, Do žaláře vsadit dal A na vojnu odjechal. Sedm let tam bojoval, Na osmý rok přijechal. A jak domů přijechal, Na Dorotu hned se ptal. Je Dorota, je, žije, Nejí ani nepije. Král se na ni rozhněval A katu ji pod moc dal. Kat s ní ide po mostě, Rozmlouvá s ní po sprostě: Chceš, Dorotko, chceš mou být? Chci ti život zachránit. »Nebyla jsem královou, Ne tak býti katovou.« Kat se na ni rozhněval, Na oleji smažit dal; Ona Boha prosila, Aby hrom bil do kola A hned z čistého jasna, Až se země otřásla. Lidé práce nechali A ku králi spěchali Pane králi pravda jest, Že Dorota svatá jest »Vezmi kate sekeru, Setni Dorotě hlavu.« Již je Dorota sťata, Duše do nebe vzata Andělé duši vzali A tělo pochovali. Doneste jí lilie, Od Panenky Marie, Doneste jí ovoce Od nebeského Otce.
Bartoš 1901 / 0391 | (1%)
1. Nepůjdem já pres ten háj, kady ovčák ovce hnał; ej, rači půjdem siľnicú za tú švárnú děvčicú. 2. Ani tady nebudem, ani domu nepůjdem, ej, moja milá vesełosť: skoro-ľi ťa bude dosť.
Bartoš 1901 / 0393 | Dyž ty půjdeš k nám (1%)
Dyž ty půjdeš k nám, nechodívaj sám, vezmi sobě kamaráda, moja mamka bude ráda, pres zeľený háj. V zeľeném haju na ťa čekajú, tam ta, Janko, mé srdenko, tam ťa zabijú. Nezabíjú ňa, nebojím sa já, mám šabľenku oceľovú, vysekám sa já.
Galko 1/196 | Ked som išiou cez ten háj (1%)
Keď som išiou [: cez ten háj, :] jeden juhás [: ovce hnau; :] neboli to [: ovčence, :] ale boli [: djeučence. :] Jedna sa mi [: páčila, :| čiernooká [: djeučina; :] mala líčka [: červenie, :] modrie očká [: by nebe. :] A tam dolu [: k Dunaju, :] tam sa chlapci [: schádzajú; :] tam sa chlapci [: schádzajú, :] sebe hádke [: hádajú. :] A to hádke [: takové, :] kerý Dunaj [: prepluje. :] Ten Janíčok, [: to je pán, :] podopreu si [: bočke sám. :] Podopreu si [: své boky, :] prepluv Dunaj [: široký; :] a keď Dunaj [: preplávau, :] na svú milú [: zavolau: :] Hopsa, chlapci, [: dobre je, :] švarnuo djeuča [: moje je; :] hopsa, chlapci, [: dobre je, :] švarnuo djeuča [: moje je. :]
Černík 1908 / 286 | Ej bola láska (1%)
Bola láska, už jej nění, rozněsla sa po kamení. Po kamení, po širokém, po políčku po hrozenském. Čo to, milá, za lásku máš, keď k vám prídzem, ty sa hněváš? Čo že bych sa nehněvala, obudzil's mňa, keď som spala. Vyspi sa len, moja milá, a já pójdzem do tábora. Kam ty pójdzeš, pójdzem aj já, pójdzem spolu, duša moja. Malého my koňa máme, jako si naň posedáme? On je malý, ale tustý, preněse nás pres háj hustý.
Bartoš 1901 / 1313 | Zatoč sa ně děvečko (1%)
Zatoč sa ně, děvečko, jako płužní koľečko; zatoč sa ně jeden ráz, široký-ľi rubáč máš. Široký je, či úzký, pořežem ho na kúsky; široký je veľice, šiła sem ho k muzice. A já půjdem přes ten háj, kady ovčák ovce hnáł, a já půjdem maninú za tú švarnú děvčinú.
Erben 2/156 | Jedna hodina (1%)
Jedna hodina z půlnoci byla, když mne má milá vyprovodila: „Přes ten zelenej háj jdi už, můj milej, sám, jdi s pánem Bohem!“ Není na nebi tolik hvězdiček, co mně má milá dala hubiček, není a nebude, co svět světem bude, tolik hvězdiček. „Kdyby mě byla moje matička, dokud jsem byla ještě maličká, do kláštera dala, nebyla bych znala nyní Honzíčka.“
Garafia, strom zelený, nikdy farbu nepremení, [: jako taká dievečka, :] kerá nemá šuhajíčka. Keť som išou okolo vás, zavoňau mi (som) citrón u vás; keť som išou okolo, srdenko ma bolelo, že som nebou čera u vás. Ešte sa ja mosím vrátit', a mamičku, mamku prosit’: Ach, mamička, mamka má, ja vás prosím preboha, dajte mi tú vašu céru. A keť mi hu hneď nedáte, vymalovat’ si hu dajte, na ty dvere, na vráta, vaša céra strapatá, tam sa na ňu podívajte.
Galko 3/100 | V čirom poli studienečka (100%)
[:
Erben 4/029 | Nepůjdu já přes ten háj (1%)
Nepůjdu já přes ten háj, kudy ovčák ovce hnal: půjdu radši silnicí, za tou, hezkou dívčicí, kdyby mně ji pán Bůh dal! Nepůjdu já přes ten les, kudy řezník ovci nes‘: půjdu radši silnicí, kudy chodí chasníci, kudy šenkýř pivo vez‘.
Sušil 0563 | Je cestička ušlapaná pod našém oknem (1%)
Je cestička ušlapaná pod našém oknem, kdo ju šlapal, než můj milé, dyž mě volal ven; vyvolal mě na rozcestí: Dé ti, milá, Bože, ščestí, hledé si s Bohem. Copak seš te, můj šohaju, v celém světě sám, že já pro tě mé srdenko zarmócený mám? Šak je ješče chlapců dosti, jako na stromečku lestí, co chcó chodit k nám. Dež’s te chodil, můj šohaju, přes zelený háj, jenom ty se na to zpomeň, žes k nám chodíval; chodívals k nám ve dne v noci, šidívals mý černý voči, včiľs mě voklamal. Ach, můj Bože némiléší, co mě mrzí svět, že nemužo, můj šuhajo, na tě zapomnět. Zapomeno, ale těžko, zpomeno se na to všecko, plakala bych hned.
Bartoš 1901 / 1073 | O sv Dorotě (1%)
O sv. Dorotě. Byla svatá Dorota, Pobožného života, Pěkně, čistě chodila, Protože svatá byla. Šla jednou přes králův háj, Potkal ji tam sám pan král. Chceš Doroto, chceš mou být? Chce ti celý svět sloužit; »Nechci, králi, nebudu, Slíbila jsem jinému, Slíbila jsem jinému, A to Bohu samému.« Král se na ňu rozhněval, Do žaláře vsadit dal, Do žaláře vsadit dal A na vojnu odjechal. Sedm let tam bojoval, Na osmý rok přijechal. A jak domů přijechal, Na Dorotu hned se ptal. Je Dorota, je, žije, Nejí ani nepije. Král se na ni rozhněval A katu ji pod moc dal. Kat s ní ide po mostě, Rozmlouvá s ní po sprostě: Chceš, Dorotko, chceš mou být? Chci ti život zachránit. »Nebyla jsem královou, Ne tak býti katovou.« Kat se na ni rozhněval, Na oleji smažit dal; Ona Boha prosila, Aby hrom bil do kola A hned z čistého jasna, Až se země otřásla. Lidé práce nechali A ku králi spěchali Pane králi pravda jest, Že Dorota svatá jest »Vezmi kate sekeru, Setni Dorotě hlavu.« Již je Dorota sťata, Duše do nebe vzata Andělé duši vzali A tělo pochovali. Doneste jí lilie, Od Panenky Marie, Doneste jí ovoce Od nebeského Otce.
Bartoš 1901 / 0391 | (1%)
1. Nepůjdem já pres ten háj, kady ovčák ovce hnał; ej, rači půjdem siľnicú za tú švárnú děvčicú. 2. Ani tady nebudem, ani domu nepůjdem, ej, moja milá vesełosť: skoro-ľi ťa bude dosť.
Bartoš 1901 / 0393 | Dyž ty půjdeš k nám (1%)
Dyž ty půjdeš k nám, nechodívaj sám, vezmi sobě kamaráda, moja mamka bude ráda, pres zeľený háj. V zeľeném haju na ťa čekajú, tam ta, Janko, mé srdenko, tam ťa zabijú. Nezabíjú ňa, nebojím sa já, mám šabľenku oceľovú, vysekám sa já.
Galko 1/196 | Ked som išiou cez ten háj (1%)
Keď som išiou [: cez ten háj, :] jeden juhás [: ovce hnau; :] neboli to [: ovčence, :] ale boli [: djeučence. :] Jedna sa mi [: páčila, :| čiernooká [: djeučina; :] mala líčka [: červenie, :] modrie očká [: by nebe. :] A tam dolu [: k Dunaju, :] tam sa chlapci [: schádzajú; :] tam sa chlapci [: schádzajú, :] sebe hádke [: hádajú. :] A to hádke [: takové, :] kerý Dunaj [: prepluje. :] Ten Janíčok, [: to je pán, :] podopreu si [: bočke sám. :] Podopreu si [: své boky, :] prepluv Dunaj [: široký; :] a keď Dunaj [: preplávau, :] na svú milú [: zavolau: :] Hopsa, chlapci, [: dobre je, :] švarnuo djeuča [: moje je; :] hopsa, chlapci, [: dobre je, :] švarnuo djeuča [: moje je. :]
Černík 1908 / 286 | Ej bola láska (1%)
Bola láska, už jej nění, rozněsla sa po kamení. Po kamení, po širokém, po políčku po hrozenském. Čo to, milá, za lásku máš, keď k vám prídzem, ty sa hněváš? Čo že bych sa nehněvala, obudzil's mňa, keď som spala. Vyspi sa len, moja milá, a já pójdzem do tábora. Kam ty pójdzeš, pójdzem aj já, pójdzem spolu, duša moja. Malého my koňa máme, jako si naň posedáme? On je malý, ale tustý, preněse nás pres háj hustý.
Bartoš 1901 / 1313 | Zatoč sa ně děvečko (1%)
Zatoč sa ně, děvečko, jako płužní koľečko; zatoč sa ně jeden ráz, široký-ľi rubáč máš. Široký je, či úzký, pořežem ho na kúsky; široký je veľice, šiła sem ho k muzice. A já půjdem přes ten háj, kady ovčák ovce hnáł, a já půjdem maninú za tú švarnú děvčinú.
Erben 2/156 | Jedna hodina (1%)
Jedna hodina z půlnoci byla, když mne má milá vyprovodila: „Přes ten zelenej háj jdi už, můj milej, sám, jdi s pánem Bohem!“ Není na nebi tolik hvězdiček, co mně má milá dala hubiček, není a nebude, co svět světem bude, tolik hvězdiček. „Kdyby mě byla moje matička, dokud jsem byla ještě maličká, do kláštera dala, nebyla bych znala nyní Honzíčka.“
Pomozte nám databázi lidových písní rozšířit!
Vážení návštěvníci stránek FolkSong.eu,
Neustále se snažíme rozšiřovat databázi o další písně a velmi vítáme zájem o spolupráci. Našim spolupracovníkům též nabízíme rozšířený přístup do databáze.
Plný přístup k vyhledávání a k doprovodným obrazovým materiálům lze získat mj. tím, že se stanete spolupracovníky projektu a pomůžete při editaci textů z počítačově přečtené tištěné edice. Možné jsou i další formy spolupráce, např. editace melodií či přispění zvukovými nahrávkami, atd.
V případě zájmu o spolupráci mi napište skrze kontaktní formulář a obdržíte bližší instrukce k přispění do databáze a snadnému získání přístupu k úplným výsledkům vyhledávání a k obrazovým materiálům (faksimile vybraných sbírek).
Vítáni jsou též akademičtí či soukromí badatelé, kteří mohou z databáze čerpat informace a specializované analýzy melodií i textů pro své publikace - napište mi se žádostí o rozšířený přístup.
Pro bližší informace o spolupráci klikněte zde.
Těším se na spolupráci!
Jan Koláček, autor projektu
Jak citovat
"Poloczek IV 246 | Ket išol preš ten haj", FolkSong.eu - Online katalog lidových písní, ed. Jan Koláček (datum přístupu: 10 Kvě 2025), URL: http://folksong.eu/cs/node/19902